ÚTERNÍ GLOSY 5.02.2008
Miroslava Macka
Před pár dny mi zavolal redaktor jednoho celostátního deníku a požádal mně, abych napsal pro pondělní přílohu o volbě prezidenta krátký text na téma "Proč by měl být Václav Klaus prezidentem". Přislíbil jsem tak učinit a text napsal. Nevyšel. V pondělí mi volal ten redaktor s omluvou, že text na poslední chvíli vyhodili kvůli reklamě.....Podivuhodná praxe.
Tady je ten text:
Prvním důvodem, proč bych přivítal znovuzvolení Václava Klause prezidentem, je nebývalá stabilita a z ní vyplývající předvídatelnost jeho názorů a postojů. Neznám jiného českého politika, který by měl tak pevně seřazený žebříček životních hodnot a byl tak důsledný v jejich aplikaci v každodenním životě. Nejde přitom ani zdaleka o názorovou zkostnatělost, na to je pan prezident až příliš pilným, soustředěným a kritickým čtenářem nových myšlenek, a to nejen ekonomických. Jde prostě o konservativní (v tom nejlepším slova smyslu) postoj k životu, a to postoj nejen deklarovaný, ale hlavně žitý, a to bez ohledu na případné krátkodobé výkyvy přízně veřejnosti.
Druhým důvodem je jeho nefalšované vlastenectví, vlastnost dnes vzácná,o to víc však potřebnější. Tato vlastnost, vštěpovaná mu už od dětství rodiči, má však opět tu správnou míru zlaté střední cesty, nesklouzává nikdy k fángličkaření či hurávlastenectví a vždy je doprovázena noblesou. A opět: neznám žádného jiného současného politika, který by dokázal pro nezbytný a často velmi opomíjený pocit národní hrdosti učinit prakticky, nikoliv slovně, více, než Václav Klaus.. A troufám si tvrdit, že ve stávajícím turbulentním světě je (a hlavně bude) zdravá míra vlastenectví a národní hrdosti pevnou bójí, pomáhající se ctí obstát za všech nepříznivých situací.
Třetím nepominutelným důvodem je pak jeho manželka, paní Livie Klausová, neboť její nevtíravá reprezentativnost, vzdělanost, šarm, jazyková vybavenost, ale hlavně její osobní vlastnosti z ní dělají dalšího nepominutelného, byť často opomíjeného představitele České republiky. A opět: porozhlédněte se a porovnávejte.
Jak velmi trefně konstatují dnešní Lidové noviny k omluvě premiéra Topolánka, že jel nedovolenou rychlostí z Prahy do Brna na tenis, nicméně cesta byla bezpečná, prázdná , omluva je někdy horší než samotný čin.
Zároveň ovšem platí staré české přísloví, že se nemá dělat z komára velbloud...
Tady je ten text:
Prvním důvodem, proč bych přivítal znovuzvolení Václava Klause prezidentem, je nebývalá stabilita a z ní vyplývající předvídatelnost jeho názorů a postojů. Neznám jiného českého politika, který by měl tak pevně seřazený žebříček životních hodnot a byl tak důsledný v jejich aplikaci v každodenním životě. Nejde přitom ani zdaleka o názorovou zkostnatělost, na to je pan prezident až příliš pilným, soustředěným a kritickým čtenářem nových myšlenek, a to nejen ekonomických. Jde prostě o konservativní (v tom nejlepším slova smyslu) postoj k životu, a to postoj nejen deklarovaný, ale hlavně žitý, a to bez ohledu na případné krátkodobé výkyvy přízně veřejnosti.
Druhým důvodem je jeho nefalšované vlastenectví, vlastnost dnes vzácná,o to víc však potřebnější. Tato vlastnost, vštěpovaná mu už od dětství rodiči, má však opět tu správnou míru zlaté střední cesty, nesklouzává nikdy k fángličkaření či hurávlastenectví a vždy je doprovázena noblesou. A opět: neznám žádného jiného současného politika, který by dokázal pro nezbytný a často velmi opomíjený pocit národní hrdosti učinit prakticky, nikoliv slovně, více, než Václav Klaus.. A troufám si tvrdit, že ve stávajícím turbulentním světě je (a hlavně bude) zdravá míra vlastenectví a národní hrdosti pevnou bójí, pomáhající se ctí obstát za všech nepříznivých situací.
Třetím nepominutelným důvodem je pak jeho manželka, paní Livie Klausová, neboť její nevtíravá reprezentativnost, vzdělanost, šarm, jazyková vybavenost, ale hlavně její osobní vlastnosti z ní dělají dalšího nepominutelného, byť často opomíjeného představitele České republiky. A opět: porozhlédněte se a porovnávejte.
Jak velmi trefně konstatují dnešní Lidové noviny k omluvě premiéra Topolánka, že jel nedovolenou rychlostí z Prahy do Brna na tenis, nicméně cesta byla bezpečná, prázdná , omluva je někdy horší než samotný čin.
Zároveň ovšem platí staré české přísloví, že se nemá dělat z komára velbloud...