Muzeum Těšínska - leden 2008

Za poznáním Těšínska na výstavách v měsíci lednu 2008.
Muzeum Těšínska
Ředitelství Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 12, tel.: 558 761 211,
Fax 558 761 223, e-mail: muzeum@muzeumct.cz http://www.muzeumct.cz
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 3, tel.: 558 761 221
Z technických důvodů bude výstavní síň zavřena až do odvolání!
Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456
Výstava: Krásy moří a oceánů ze soukromých sbírek Jany a Josefa Podhájských
(výstava lastur)
(vernisáž výstavy 15. 1. 2008, výstava potrvá do 31. 3. 2008)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion v Havířově je bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.
.
Krásy moří a oceánů" ze soukromých sbírek Jany a Josefa Podhajských
Autoři jsou zanícenými sběrateli mořských živočichů a umožní přiblížit všem návštěvníkům prostřednictvím rozmanitých tvarů a barev lastur pro nás suchozemce stále exotický svět moří a oceánů.
Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138
Stálá expozice: Okupace a odboj na Těšínsku
Výstava: Ten vánoční čas
(vernisáž výstavy 4. 12.2007, výstava potrvá do 3. 2. 2008)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
.
Památník životické tragédie
Památník akademického sochaře F. Swidra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci.
.
Ten vánoční čas
Výstava seznamuje s lidovým zvykoslovným vánočním cyklem. Přípravná doba na vánoce zahrnovala první čtyři neděle před Štědrým dnem, tzv. Advent. Cyklus vánočních svátků končil svátkem Tří králů. Podobně jako i v jiných krajích obyčeje a zvyky na Těšínsku byly spojeny s mnoha lidovými zvyky, pověrami a pranostikami. Jejich dodržování mělo lidi chránit před působením zlých mocí, mělo jim zaručit zdraví a štěstí v příštím roce. Některé z nich jsou připomenuty na výstavě, kde jsou také vystaveny betlémy, různé vánoční ozdoby, formy na vánoční pečivo a pohlednice.
Chceme vám tyto vánoční zvyklosti z Těšínska připomenout, abyste těm, které sami dodržujete, možná lépe porozuměli a také poznali některé nové.
Muzeum Těšínska
Kotulova dřevěnka, Havířov-Bludovice, Hálkova 4, tel.: 596 813 456 a 602 709 731
Stálá expozice: Lidové bydlení a tradiční zemědělství na Těšínsku
otevřeno sezónně - od listopadu do konce dubna zavřeno
.
Kotulova dřevěnka
Jedna z nejstarších staveb na Těšínsku byla postavena v roce 1781 a je ukázkou původní zástavby na území města Havířova. Říká se jí Kotulova dřevěnka, a to podle rodu, který chaloupku vlastnil nejdéle. Dnes funguje jako muzejní expozice. Přestože se v regionu rozvíjelo hornictví, ve kterém nacházelo uplatnění stále více zdejších lidí, ponechali si mnozí malé hospodářství - pěstovali obilí a zeleninu a chovali krávy, prasata, králíky, slepice a často i včely. Tato skutečnost se odráží ve stálé expozici, která dokumentuje vybavení domácnosti a způsob života místních obyvatel na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci uvidí, jakže to byli naši předkové důvtipní a důmyslní, jaký komfort si dokázali vymyslet a vyrobit dvě stě let před námi. Prohlédnou si dobový nábytek, keramické výrobky a ve zděné stodole zemědělské nářadí. Zajímavostí je funkční větrný mlýnek, který sloužil především ke šrotování obilí.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533
Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí
Otevřeno: Beskydská turistika - 120 let KČT (historická výstava)
(výstava potrvá do 20.5.2008)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy.
.
Beskydská turistika - 120 let KČT
Cestování pro radost z pobytu v přírodě, poznávání neznámých končin a zákoutí, pozorování rostlin a živočichů, zotavení těla i ducha, posezení v příjemné hospůdce, toť turistika. Malebná beskydská krajina je pro turistiku jako stvořená a tak láká turisty k toulkám svými zákoutími již odnepaměti.
Počátky organizované turistiky sahají do roku 1884, kdy byl ve Frenštátě založen nejstarší český turistický spolek Podhorská jednota Radhošť a o 4 roky později vznikl v Praze Klub českých turistů. V české části Beskyd působil také polský turistický spolek Beskid Śląski (1909) a německý turistický spolek Beskidenverein (1893).Všechny tyto turistické spolky chtěly přispět k poznávání přírodních krás Beskyd a zpřístupňovat tyto hory co nejširšímu okruhu návštěvníků zejména výstavbou chat, úpravou a značením turistických cest, vydáváním map a příruček pro turisty a všemožnou podporou sportu a pohybu v přírodě.
V roce 2008 si připomeneme několik turistických výročí: uplyne 120 let od vzniku Klubu českých turistů, 80 let od otevření turistické chaty Skalka a 50 let od smrti velkého turisty Petra Bezruče. Ve dnech 31.1.-3.2.2008 se také uskuteční V. Mezinárodní zimní sraz turistů v Jablunkově.
Tato výstava prezentuje počátky organizované turistiky od vzniku turistických spolků až po dnešní aktivity KČT. Návštěvník může nahlédnout do šatníku a vybavení správného turisty, seznámit se s typy turistických značek, s historií horských chat a útulen, s naučnými stezkami, s mapami, s rozmanitostí typů turistiky... Chybět nebudou ani významné osobnosti beskydské turistiky a horská architektura.
Muzeum Těšínska
Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425
Výstava: Ze zámeckých komnat (historická výstava)
(výstava potrvá do 4. 5. 2008)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné je bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.
.
Ze zámeckých komnat
Těšínské Slezsko tvoří nejjihovýchodněji položenou část Slezska. Historické území Těšínského Slezska se shoduje s hranicemi bývalého těšínského knížectví a v současnosti se nachází na území dvou států - České a Polské republiky.
Na území našeho regionu existovala v minulosti řada šlechtických sídel, která byla nedílnou součástí jednotlivých panství a statků těšínského knížectví. Tyto dvory a zámky byly centry hospodářského, společenského a kulturního života jednotlivých panství a jejich okolí. Skutečností zůstává, že náš region náleží k oblastem s nejmenším počtem zachovalých šlechtických sídel v rámci České republiky. Tento stav je dán historickým vývojem po roce 1945, kdy byla řada těchto objektů zestátněna a využita ke zcela jiným účelům (jako objekty státních statků, administrativní správy, skladové prostory), které se nepříznivě promítly na stavu těchto budov. Svou roli sehrála i orientace zdejšího regionu na těžký průmysl. Velká část těchto dochovaných objektů je v současné době ve velice špatném stavu a řada z nich je proto předurčena k zániku. Pouze zlomek dochovaných staveb je zpřístupněn veřejnosti jako památkový objekt nebo zachráněn soukromým majitelem.
Problematika šlechtických vrstev a jejich materiální kultura náležela z hlediska historického vývoje po roce 1945 k neprávem opomíjeným tématům. Situace se změnila v několika posledních letech, kdy došlo k výraznému vzrůstu zájmu o kulturní památky a život šlechty vůbec.
Přítomnost šlechty a její životní styl nám dnes již dokládají pouze pozůstatky architektury zmiňovaných šlechtických sídel a fragmenty jejich vybavení.
Výstava otevírá pomyslné dveře do zámeckých komnat, které tak můžeme navštívit a nahlédnout do jednotlivých historických období od středověku do počátku 20. století. Pomocí dokumentace architektonických objektů, jako jsou např. středověký hrad Těšín, renesanční zámky Ráj a Rychvald, pozdně barokní zámek v Ropici, klasicistní dvůr v Chotěbuzi a empírové zámky Hnojník a Fryštát jsou charakterizovány jednotlivé architektonické a historické slohy. Na předmětech materiálního vybavení zámeckých interiérů je přiblíženo vybavení zámeckých místností a nastíněn každodenní život šlechty v zrcadle jednotlivých historických stylů. Na výstavě bude možno shlédnout například vybavení zámecké obrazárny, knihovny, jídelny a interiér zámeckého pokoje.
Muzeum Těšínska
Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205
Stálá expozice: Orlová minulost i současnost (stálá expozice)
Výstava: Hračky naší Kačky (historická výstava)
(výstava potrvá do 28.2. 2008)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny.
Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy.
.
Hračky naší Kačky
Každý z nás rád vzpomíná na své dětství a uchovává doma předměty s ním spojené. Nejčastěji to je naše nejoblíbenější hračka.
Protože hry a hračky neoddělitelně patří k životu člověka, jsou dokumentovány ve sbírkách muzeí na celém světě.
Nejstarší hračkou ve sbírkách Muzea Těšínska je unikátní hliněný koníček nalezený při archeologických průzkumech ve Stonavě, datovaný na přelom 13. a 14. století. Dalšími hliněnými hračkami, které na výstavě shlédnete, jsou dětská nádobíčka vyrobená jako doplňkové zboží profesionálními hrnčířskými dílnami v Jablunkově (rodinou Kopeckých) a Horních Tošanovicích. Tradičním materiálem k výrobě hraček však bylo dřevo různě zdobené vyřezáváním a také tkaniny.
Mezi nejoblíbenější dívčí hračky patřila panenka. Postupně se měnil materiál ze kterého se panenky vyráběly i jejich celkový vzhled. Kolem roku 1400 byly vyřezávané ze dřeva, po roce 1800 se vyráběly s voskovými a od roku 1850 s porcelánovými hlavami. První celuloidová panenka byla zhotovena v roce 1870. Za války, kdy bylo těžké získat panenku, pomáhala si spousta maminek ale i děvčat vlastní výrobou z dostupných materiálů. K panence patřil nábytek, nádobíčko, kočárky nebo kolébky pro panenku a oblečky.
Vystaveny jsou také oblíbené plyšové hračky a maňásci, výukové a stolní hry, sportovní hračky, hudební nástroje a jiné. Ale také kluci si přijdou na své. Pro ně jsme připravili celou skupinu hraček věnovanou dopravním prostředkům - od těch nejstarších po nejmladší (kolečko, žebřiňák, koníčky, auta, vláčky, lodičky).
Výstava prezentuje nejen hračky z 1. poloviny 20. století, ale také hračky časově mladší - z 50. - 80. let 20. století, které odráží převahu plastových materiálů v produkci dětských hraček.
Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě, tel.: 596 541 092
Stálá expozice: Tradice hornictví na Těšínsku
Kouzelný svět tramvají
Výstava: instalace nové výstavy
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
.
Technické muzeum v Petřvaldě
Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy.
.
Technické muzeum v Petřvaldě
Dřevěné kostely na Těšínsku
Stavby ze dřeva - roubené chalupy, špýchary, stodoly i další dřevěné stavby obvykle spojujeme s místy, kde "lepší" stavební materiál je drahý nebo nedostupný. Připomínají také dobu, kdy dřevěná stavba neměla takový význam a vážnost jako stavba zděná - byla buď náhražkou, která pomohla překonat období nedostatku, nebo nenáročným řešením praktického problému. Přesto jsou stavby, na které se zavedené hodnocení nevztahuje. Dřevěné kostely, kaple i drobné kapličky, Boží muka, zvoničky a kříže, které přetrvaly nepřízeň věků a skromně přežily do současnosti, se takovému pohledu vymykají. Poznamenalo je stáří i lidé, s nimiž sdílely společný osud, mnohými změnami prošla společnost a prostředí, pro které vznikly. Přestaly být součástí všedního života a proměnily se v jedinečné připomenutí minulého času. Pro dnešního člověka jsou především svědectvím o stavitelském umění a řemeslnické zdatnosti předchozích generací.
Dřevěné kostely a drobné dřevěné sakrální stavby se v rámci České republiky v největším počtu dochovaly právě v našem regionu - na Těšínsku a v moravskoslezském Pobeskydí. Archivní záznamy a literární prameny zde připomínají existenci nejméně sedmdesáti tří dřevěných a polodřevěných kostelů, zmiňují také menší stavby jako kaple a zvoničky. V průběhu posledních dvou set padesáti let naprostá většina těchto staveb zanikla. Stalo se tak díky jejich postupnému chátrání, často díky tomu, že sešlá staletá stavba byla nahrazena novým zděným objektem. Mnohdy dřevěná svatyně zanikla i v souvislosti s živelnou pohromou - pohltily ji plameny. V r. 1964 tak nenávratně zmizel kostel v Tiché (u Frenštátu pod Radhoštěm), v nedávné době, v r. 2002, shořel kostel sv. Kateřiny v Ostravě - Hrabové, který byl ale jako jeden z mála obnoven v původním materiálu, byla postavena jeho kopie. Na českém Těšínsku dosud stojí dřevěné kostely a kostelíky na jedenácti místech. O řadě dalších už zaniklých stavbách vypovídají literární záznamy a archivní prameny. Připomenutí zasluhuje i fakt, že dřevěné stavby nestojí pouze na české straně Beskyd. Vyskytují a vyskytovaly se ve stejné míře po obou stranách současných státních hranic. Stíhal je stejný osud, prožily stejnou historii a v podobném stavu se dochovaly do dnešních dnů. Zvláštní na našem kraji je i to, že se zde nesetkáváme pouze se starými kostely. Dřevo znovu ožívá v nových stavbách, stává se rovnocenným partnerem moderních materiálů a současných stavebních technologií. Stačí zmínit kostel na Hrčavě z roku 1936 či zcela nový kostel ve Václavovicích z r. 2001. Podobných návratů můžeme v posledních letech zaznamenat celou řadu.
Výstava představuje malebnou krásu zdejších dřevěných kostelů. Připomíná je kresbami, fotografiemi, dobovým zobrazením na pohlednicích. Výstavu doplňují také dřevěné modely těchto jedinečných staveb a četné předměty, které se dochovaly z jejich původního vybavení.
Archeopark v Chotěbuzi - Podoboře, tel.: 558 761 227, 721 193 517
otevřeno sezónně - od listopadu do konce dubna zavřeno
Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře
Archeopark stojí na místě, kde byla doložena existence opevněného hradiště. Představuje slovanské sídliště z doby od poloviny 8. století do 11. století. Je rekonstrukcí celého fortifikačního systému na akropoli s různými typy obydlí. K dnešnímu dni je dokončená čelní komorová hradba, palisáda obklopující celou akropoli, tři obytné objekty, halová stavba a vstupní brána s věží a mostem.
Výstavba Archeoparku není zdaleka dokončena. Termín dokončení celého projektu předpokládáme v r. 2010. Provoz Archeoparku bude po dobu jeho výstavby až do doby realizace výukového a technického centra zajišťovat Muzeum Těšínska výlučně externím způsobem, jedná se především o návštěvy v květnu a červnu a v září a říjnu. Znamená to - a na tuto skutečnost důrazně předem upozorňujeme všechny zájemce o návštěvu Archeoparku - že tato pobočka Muzea Těšínska nebude mít stanovenou návštěvní dobu, ale bude veřejnosti přístupná pouze po předchozí domluvě. Toto platí pouze od úterý do pátku. Z řady důvodů zatím tedy nebude Archeopark fungovat tak, jak jsme na to zvyklí u hradů a zámků, nebude možné přijet a až na místě si zakoupit vstupenky a po hradisku se projít. Žádáme proto všechny zájemce o prohlídku Archeoparku, aby s dostatečným časovým předstihem dohodli s pracovníky Muzea Těšínska (tel.: 558 761 227, fax 558 761 223, e-mail: archeopark@muzeumct.cz) na termínu a hodině návštěvy. Průvodce Vás v dohodnutém čase bude očekávat u vstupu do Archeoparku a návštěva bude doplněna odborným výkladem. Minimální počet účastníků skupinové návštěvy je 10, proto je třeba počítat s náhradními termíny. Předpokládaná doba prohlídky i s výkladem je cca 60 min. Bez průvodce nebude možné Archeopark navštívit.
Otevírací doba v září a říjnu je od úterý do pátku na objednávku, v sobotu a v neděli od 9 - 17 h bez objednání.
Bez průvodce nebude možné Archeopark navštívit. Dovolujeme si připomenout, že se jedná o kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum, tedy o prostor, kde není možný volný pohyb osob.

Dr. Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska
Vlasta Byrtusová, vedoucí oddělení komunikace s veřejností
Muzeum Těšínska, Hlavní třída 15, Český Těšín
tel.: +420 558 761 216
fax: +420 558 761 223
pr@muzeumct.cz
http://www.muzeumct.cz