Homepage

Muzeum Těšínska - únor 2007

Kulturní servis

Za poznáním kraje Těšínska - informace o probíhajících výstavách v Muzeu Těšínska a jeho výstavních síních v měsíci únoru 2007.

muzeum

Ředitelství Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 12, tel.: 558 761 211, Fax 558 761 223, e-mail: muzeum@muzeumct.cz http://www.muzeumct.cz

Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 3, tel.: 558 711 087
Z technických důvodů bude výstavní síň zavřena až do odvolání!

Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456
Výstava: Významné osobnosti české vědy a techniky (historická výstava)
(výstava potrvá do 28. 2. 2007)
otevřeno: út-pá 8.00 - 12.00 h, 12.30-16.00 h, so - ne 13.00 - 17.00 h
Výstavní síň Muzea Těšínska v Havířově je bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.
.
Významné osobnosti české vědy a techniky
Výstava Významné osobnosti české vědy a techniky je připravena ze sbírek Národního muzea v Praze. Je zde prezentována desítka vybraných vědců a vynálezců působících v českých zemích v době od 18. do 20. století, kteří se významným způsobem zapsali do dějin české i světové vědy.
Výstava je rozdělená na deset samostatných částí, které představují jednotlivé osobnosti. Pomyslnou časovou řadu tvoří portréty těchto vědeckých osobností:
Prokop Diviš (1698 - 1765)
Josef Božek (1782 - 1835)
Jan Evangelista Purkyně (1787 - 1869)
Josef Ressel (1793 - 1857)
Karel Klíč (1841 - 1926)
František Křižík (1847 - 1941)
Viktor Kaplan (1876 - 1934)
Jaroslav Heyrovský (1890 - 1967)
František Běhounek (1898 - 1973)
Otto Wichterle (1913 - 1998)
Každé z těchto osobností je věnována samostatná část expozice. Je zde uvedena stručná charakteristika každé osobnosti, její portrét, písemné informace a dokumenty, osobní pomůcky a vynalezené nebo používané přístroje. Texty zároveň stručně osvětlují fyzikální nebo technický princip problematiky. Z trojrozměrných exponátů jsou prezentovány předměty, které souvisí s představovanými osobnostmi. Vesměs se jedná o unikátní, originální předměty. Na výstavě jsou představeny vynálezy jednotlivých osobností jako zkušební turbína Kaplana, polarograf Heyrovského, zařízení na výrobu kontaktních čoček Wichterleho, Resselův lodní šroub, Křižíkova obloukovka, Divišův bleskosvod, nebo předměty, které k vynálezům a objevům přispěly, mikroskopy J. E. Purkyně, detektory záření F. Běhounka, aj.
Výstava přináší také zajímavé informace o činnostech těchto vynálezců, které ne vždy souvisely s jejich odbornou prací. Ti se střetávali s úřední mocí, závistí, ale i s obyčejnou lidskou hloupostí. Museli přesvědčovat veřejnost a mecenáše o prospěšnosti svých objevů. Některým se to podařilo, jiní tak úspěšní nebyli. Návštěva této výstavy nám připomene nejen historická fakta, ale umožní uvědomit si, kolik práce a úsilí se skrývá za technickými prostředky, které nám pomáhají v každodenním životě.

Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138
Stálá expozice: Okupace a odboj na Těšínsku
Výstava: Pohlednice - umění nejskromnější
(vernisáž 27. 2. 2007, výstava potrvá do 26.8. 2007)
otevřeno: út-pá 8.00 - 12.00 h, 12.30-16.00 h, so - ne 13.00 - 17.00 h
.
Památník životické tragédie
Památník akademického sochaře F. Swidra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci.
.
Pohlednice - umění nejskromnější
Sbírka pohlednic patří k pokladům sbírkových fondů Muzea Těšínska a je vytvářena již více než půl století. Je nesmírně cennou a významnou dokumentací života v našem regionu. Vznik pohlednic úzce souvisí s filatelií a se zájmem urychlit komunikaci mezi lidmi. Za předchůdce pohlednice je považována tzv. Mulreadyho obálka s obrázkem sedící personifikované Británie vydaná 1. 5. 1840. O několik let později - v roce 1843 nechal vytisknout obchodník Henry Cole lístek s obrázkem, který poslal svým známým. Koncem 60. let 19. století realizovalo rakousko-uherské ministerstvo pošt nápad používání korespondenčního lístku, což se velmi brzy rozšířilo i u nás. Bez korespondenčních lístků by zřejmě vývoj nedospěl k pohlednicím. Od roku 1875 byl možný i mezinárodní korespondenční poštovní styk, lístky ovšem musely obsahovat pro česky mluvící uživatele poštovních služeb tištěný text: dopisnice. Údajně první skutečnou pohlednici vytiskl v roce 1870 francouzský papírník Léon Besnardeux, která se nedochovala. Proto se cení jako první pohlednice na světě korespondenční lístek, na jehož levé straně je obrázek se scénou ze života dělostřelců v prusko-francouzské válce. Byl zhotoven 16. července 1870 v Oldenburku v Německu. Lístek vydal knihtiskař August Schwarz, který je považován za vynálezce pohlednice. Při tisku pohlednic byla a je využívána řada technik. Nejstarší pohlednice jsou tištěny litograficky, technikou světlotisku a ručním kolorováním, technikou hlubotisku, posléze se začal užívat ofset. Vyvíjel se i formát pohlednic - v Evropě se nejvíce rozšířil formát 140 x 89 mm. O pohlednice se zajímali významní malíři a umělci, jejichž díla byla šířena i touto cestou. K těm nejvýznamnějším pařil Alfons Mucha (1860 - 1939). V polovině 1. desetiletí 20. století pohlednice získaly podobu, která dodnes existuje - rubová strana je rozdělena na dvě části, v pravé části je adresa, v levé text, na líci je pouze obrázek.
Ve sbírce pohlednic Muzea Těšínska jsou bohatě zastoupeny vzácné pohlednice z konce 19. století a počátku 20. století. Sběratelský zájem obsahuje i následující desetiletí až současnost. A právě návštěvníci výstavy mají jedinečnou příležitost shlédnout množství těchto unikátních pohlednic. Jsou vystaveny pohlednice mnoha typů i provedení - kolorované, černobílé, mnohdy doplněné kresbami a průsvitkami, kukátkové a další. Nesmírně cenné jsou pohlednice měst a obcí našeho regionu, z nichž mnohé již dnes neexistují. Pohlednice odráží i vývoj průmyslu, důlních podniků, architektury, urbanizaci měst, odívání, osobnosti státníků, válečné události, přírodní krásy a další. Milé jsou gratulační a vánoční pohlednice a pohlednice milostné. Obdiv a pozornost upoutají i techniky, kterými jsou pohlednice zhotoveny, poštovní známky, poštovní razítka a láskyplné pozdravy jejich pisatelů. Výstava představuje i nesmírně vzácné nejnovější přírůstky sbírky.

Kotulova dřevěnka, Havířov-Bludovice, Hálkova 4, tel.: 596 813 456 a 602 709 731
Stálá expozice: Lidové bydlení a tradiční zemědělství na Těšínsku
Otevřeno sezónně, od listopadu do dubna zavřeno.
Kotulova dřevěnka. Jedna z nejstarších staveb na Těšínsku byla postavena v roce 1781 a je ukázkou původní zástavby na území města Havířova. Přestože se v regionu rozvíjelo hornictví, ve kterém nacházelo uplatnění stále více zdejších lidí, ponechali si mnozí malé hospodářství - pěstovali obilí a zeleninu a chovali krávy, prasata, králíky, slepice a často i včely. Tato skutečnost se odráží ve stálé expozici, která dokumentuje vybavení domácnosti a způsob života místních obyvatel na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobový nábytek, keramické výrobky a ve zděné stodole zemědělské nářadí. Zajímavostí je funkční větrný mlýnek, který sloužil především ke šrotování obilí.

Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533
Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí
Otevřeno: Ten vánoční čas
(výstava potrvá od 1.12. 2006 do 11. 2. 2007)
otevřeno: út-pá 8.00 - 12.00 h, 12.30-16.00 h, so - ne 13.00 - 17.00 h
.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy.
.
Ten vánoční čas
Podobně jako v jiných krajích se i lidové zvyky a obyčeje našich předků na Těšínsku vázaly k nejrůznějším činnostem hospodářského roku. Zvlášť bohaté byly v předvánočním období (Adventu) a o Vánocích - jmenovitě o Štědrém dni, kdy se z mnoha úkonů věštila úspěšnost života v příštím roce (osud, počasí, úroda, nemoci a podobně). Věcem používaným o Štědrém dni se přisuzovaly magické síly, které se ještě umocňovaly posvěcením v kostele. Obřadní význam měla i mnohá štědrovečerní jídla.
Postupem času měnily mnohé zvyklosti v rámci společenského a kulturního vývoje formu i obsah, některé se vytrácely jako neosvědčené, od jiných se ustupovalo jako od staromódních. Mnohé se však dochovaly a v rodinách se praktikují dodnes - spíše však už jen jako určitá forma zábavy, žertovné a nezávazné obyčeje, kterým se již nepřikládá jejich původní magický a věštecký význam.

Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425
Výstava: Motocykl velký - malý, každý v sobě něco tají (Motocykly malé i velké)
(historická výstava)
(vernisáž 20.2. 2007, výstava potrvá do 21.10. 2007)
otevřeno: út-pá 8.00 - 12.00 h, 12.30-16.00 h, so - ne 13.00 - 17.00 h
Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné je bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.
.
Motocykl velký - malý, každý v sobě něco tají
(Motocykly malé i velké)
Motocykl je dvoukolový dopravní prostředek poháněný spalovacím nebo elektrickým motorem. Kola má umístěna za sebou a pohonnou jednotku (motor a převodovku) mezi nimi. Řidič sedí na motocyklu obkročmo, směr řídí řidítky."
Tolik říká encyklopedie. Než však na cestu vyjel první motocykl (motorka, mašina), věnovala se jeho vývoji řada konstruktérů.
Priorita je přiznávána Gottliebu Daimlerovi a Wilhelmu Maybachovi. V roce 1885 - 86 postavili první motocykl, aby ověřili vlastnosti Daimlerova vynálezu - spalovacího motoru. Dalším vývojem "motorové dvoukolky” se však nezabývali, našli ale dostatek následovníků. První skutečný motocykl i s tímto chráněným označením, neboť do té doby se mluvilo o motorové dvoukolce, vyráběli od roku 1894 Hildebrand a Wolfmüller. Jejich mnichovská firma byla první společností na světě, jež se zabývala sériovou výrobou motocyklů (vyráběla tehdy až 10 strojů denně).
Našimi průkopníky výroby motocyklů byli mladoboleslavský knihkupec Václav Klement a turnovský mechanik Václav Laurin, kteří začali s výrobou velocipédů, ale v roce 1899 předvedli první skutečný motocykl v tehdejším Rakousko-Uhersku: jednoválcový motor byl již uprostřed rámu, měl elektrické zapalování vlastní konstrukce, obsluha stroje byla soustředěna na řídítkách, hnací síla se přenášela plochým řemenem na zadní kolo, rám stroje byl dostatečně robustní a bezpečný. Tato původní koncepce motocyklů LaK zevšeobecněla a prakticky se zachovala dodnes.
Motocykl, dopravní prostředek odvážných mužů, se vydal na vítěznou jízdu světem. Během let se z prestižního dopravního prostředku stalo praktické a výhodné vozítko, které zajišťovalo dopravu i tam, kde se auto nedostalo. Relativně levná motorka spolehlivě sloužila na upravených cestách i v členitém terénu, cena sériově vyráběných motocyklů byla dostupná početným zájemcům a také provoz byl podstatně levnější než u ostatních dopravních prostředků. Motocykl sloužil k dopravě do zaměstnání, ve volných chvílích na výlety a za sportem. Motorky také brzy po svém vzniku stanuly na závodní dráze a výrazně ovlivnily moderní motorismus a motosport především.
Výstava, určená všem obdivovatelům (velkým i malým) motocyklů velkých i malých, představuje vedle unikátních veteránů a osvědčených značek, které se ještě v nedávné době proháněly po cestách, také velkou kolekci v přesném měřítku vyvedených motocyklových modelů. Motocykly, velké i ty malé, doplňuje technická dokumentace, fotografie, závodnické trofeje a samozřejmě informace o nejznámějších firemních značkách a výrobních typech strojů, které psaly historii evropského motorismu.
Zvláštní pozornost je věnována jedné z našich nejstarších závodních drah, Masarykovu
okruhu v Brně, který se jezdí od r. 1930, a závodním drahám v našem regionu - od r. 1977 Petrovické kotlině a v letech 1965 - 90 ježděnému Těrlickému okruhu.

Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205
Stálá expozice: Orlová - minulost i současnost
Výstava: Tiskařství v Těšínském Slezsku (historická výstava)
(výstava potrvá do 9. 9. 2006)
otevřeno: út-pá 8.00 - 12.00 h, 12.30-16.00 h, so - ne 13.00 - 17.00 h
.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny.
Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy.
.
Tiskařství v Těšínském Slezsku
Vynález písma patří k nejpřevratnějším a nejtrvalejším objevům v dějinách lidské kultury. Historie rozvoje písma a jeho uplatňování doslova tvoří páteř dějin kultury.
Dnešní všeobecné každodenní užívání znalosti čtení a psaní se zdá samozřejmé, ale nebylo tomu tak vždycky. Čtení a zejména psaní patřilo dlouho k vysoce kvalifikovaným a specializovaným činnostem úzké skupiny osob, které tvořily pro omezený okruh zájemců. K nejstarším dílnám, ve kterých vznikaly rukopisné knihy, patřila středověká klášterní skriptoria. Skriptoria shromažďovala, uchovávala a šířila veškerou vzdělanost tehdejšího světa. Každá kniha vyšlá ze skriptoria byla naprosto jedinečným originálem. Dochované rukopisné knihy jsou svou ojedinělou výtvarnou úpravou dodnes považovány za výjimečná umělecká díla s vysokou kulturní a vypovídací hodnotou.
Počátek nové epochy v kulturním životě lidstva představoval vynález knihtisku. Za jeho vynálezce je označován Johannes Gensfleisch zum Gutenberg (1397/400 - 1468). Přesné datum vzniku jeho vynálezu je dodnes předmětem sporů. Nejčastěji bývají uváděna léta 1440 - 1454. Johannes Gutenberg nebyl prvním, kdo se zabýval myšlenkou tisku, první pokusy o tisk již byly známy. Genialita Gutenbergova vynálezu spočívala ve spojení předešlých různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces. Nový způsob reprodukce knih brzy nahradil dřívější zdlouhavou práci středověkých skriptorů i pracné zhotovování dřevořezů pro tisk deskotisků. Navíc takto rozmnožované knihy daleko rychleji šířily vzdělanost mezi nejširší vrstvy.
Původní Gutenbergova technologie v ruční sazbě je ve své podstatě zachovávána dodnes. Jím vynalezené tiskové lisy, ačkoliv byly postupně zdokonalovány, se používaly k tisku knih téměř až do roku 1800, kdy byly vyrobeny první celokovové lisy, na kterých bylo možno tisknout při obsluze tří mužů až dvě stě tisků za hodinu.
Teprve konec 19. století přinesl zmechanizování sazebního procesu, když v roce 1889 sestrojil O. Mergenthaler stroj na odlévaní celistvých řádků z kovových sázecích matric - tzv. linotyp. Další vývoj tiskové techniky představovaly písmenové a sázecí a odlévací zařízení vyráběné firmou Monotype. Další zdokonalení polygrafických procesů znamenal např. systém teleletypesetter vynalezený ve Spojených státech amerických v roce 1928, který umožňoval přenos sazby na dálku nebo vynález fotosazby vyvolaný především grafickými tiskovými technikami jako byly ofset a hlubotisk a řada dalších.
Výstava Tiskařství v Těšínském Slezsku je věnována tiskařskému řemeslu, tzv. "černému umění" od nejstarších dob do současnosti. Pomocí sbírkových předmětů se dozvíme například jak se tvořily a jak vypadaly knihy, když byl knihtisk ještě v plenkách a jak se výrobní postup s vývojem času zdokonaloval. Návštěvníkovi bude při procházce výstavou odkryt proces výroby knihy tak, jak celou řadu let v tiskárně probíhal a také jaké jsou pracovní postupy v polygrafickém průmyslu dnes. Součástí výstavy jsou také medailonky, které v krátkosti přiblíží historii několika nejvýznamnějších polygrafických podniků a jejich majitelů v regionu Těšínského Slezka, které patřilo k významným polygrafickým střediskům Rakousko-uherské monarchie.

Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě, tel.: 596 541 092
Stálá expozice: Tradice hornictví na Těšínsku
Kouzelný svět tramvají
Výstava: Dřevěné kostely na Těšínsku (historická výstava)
(vernisáž 6. 2. 2007, výstava potrvá do 31. 12. 2007)
otevřeno: út-pá 8.00 - 12.00 h, 12.30-16.00 h, so - ne 13.00 - 17.00 h
.
Technické muzeum v Petřvaldě
Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy.
.
Dřevěné kostely na Těšínsku
Stavby ze dřeva - roubené chalupy, špýchary, stodoly i další dřevěné stavby obvykle spojujeme s místy, kde "lepší" stavební materiál je drahý nebo nedostupný. Připomínají také dobu, kdy dřevěná stavba neměla takový význam a vážnost jako stavba zděná - byla buď náhražkou, která pomohla překonat období nedostatku, nebo nenáročným řešením praktického problému. Přesto jsou stavby, na které se zavedené hodnocení nevztahuje. Dřevěné kostely, kaple i drobné kapličky, Boží muka, zvoničky a kříže, které přetrvaly nepřízeň věků a skromně přežily do současnosti, se takovému pohledu vymykají. Poznamenalo je stáří i lidé, s nimiž sdílely společný osud, mnohými změnami prošla společnost a prostředí, pro které vznikly. Přestaly být součástí všedního života a proměnily se v jedinečné připomenutí minulého času. Pro dnešního člověka jsou především svědectvím o stavitelském umění a řemeslnické zdatnosti předchozích generací.
Dřevěné kostely a drobné dřevěné sakrální stavby se v rámci České republiky v největším počtu dochovaly právě v našem regionu - na Těšínsku a v moravskoslezském Pobeskydí. Archivní záznamy a literární prameny zde připomínají existenci nejméně sedmdesáti tří dřevěných a polodřevěných kostelů, zmiňují také menší stavby jako kaple a zvoničky. V průběhu posledních dvou set padesáti let naprostá většina těchto staveb zanikla. Stalo se tak díky jejich postupnému chátrání, často díky tomu, že sešlá staletá stavba byla nahrazena novým zděným objektem. Mnohdy dřevěná svatyně zanikla i v souvislosti s živelnou pohromou - pohltily ji plameny. V r. 1964 tak nenávratně zmizel kostel v Tiché
(u Frenštátu pod Radhoštěm), v nedávné době, v r. 2002, shořel kostel sv. Kateřiny v Ostravě - Hrabové, který byl ale jako jeden z mála obnoven v původním materiálu, byla postavena jeho kopie. Na českém Těšínsku dosud stojí dřevěné kostely a kostelíky na jedenácti místech. O řadě dalších už zaniklých stavbách vypovídají literární záznamy a archivní prameny. Připomenutí zasluhuje i fakt, že dřevěné stavby nestojí pouze na české straně Beskyd. Vyskytují a vyskytovaly se ve stejné míře po obou stranách současných státních hranic. Stíhal je stejný osud, prožily stejnou historii a v podobném stavu se dochovaly do dnešních dnů. Zvláštní na našem kraji je i to, že se zde nesetkáváme pouze se starými kostely. Dřevo znovu ožívá v nových stavbách, stává se rovnocenným partnerem moderních materiálů a současných stavebních technologií. Stačí zmínit kostel na Hrčavě z roku 1936 či zcela nový kostel ve Václavovicích z r. 2001. Podobných návratů můžeme v posledních letech zaznamenat celou řadu.
Výstava představuje malebnou krásu zdejších dřevěných kostelů. Připomíná je kresbami, fotografiemi, dobovým zobrazením na pohlednicích. Výstavu doplňují také dřevěné modely těchto jedinečných staveb a četné předměty, které se dochovaly z jejich původního vybavení.

Archeopark v Chotěbuzi - Podoboře, tel.: 558 761 227
Otevřeno sezónně, od listopadu do dubna zavřeno.
Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře
Archeopark stojí na místě, kde byla doložena existence opevněného hradiště. Představuje slovanské sídliště z doby od poloviny 8. století do 11. století. Je rekonstrukcí celého fortifikačního systému na akropoli s různými typy obydlí. K dnešnímu dni je dokončená čelní komorová hradba, palisáda obklopující celou akropoli, tři obytné objekty, halová stavba a vstupní brána s věží a mostem.
Výstavba Archeoparku není zdaleka dokončena. Termín dokončení celého projektu předpokládáme v r. 2010. Provoz Archeoparku bude po dobu jeho výstavby až do doby realizace výukového centra zajištěn výlučně externím způsobem. Žádáme proto všechny zájemce o prohlídku Archeoparku, aby s dostatečným časovým předstihem dohodli s pracovníky Muzea Těšínska (tel.: 558 711 866, fax 558 761 223, e-mail: program@muzeumct.cz) na termínu a hodině návštěvy. Bez průvodce nebude možné Archeopark navštívit. Dovolujeme si připomenout, že se jedná o kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum, tedy o prostor, kde není možný volný pohyb osob.

Archeopark
Archeopark

Dr. Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska
Vlasta Byrtusová, vedoucí oddělení komunikace s veřejností
Muzeum Těšínska, Hlavní třída 15, Český Těšín

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: Muzeum Těšínska
Zveřejněno 29.01.2007 v 21:01 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz