ÚTERNÍ GLOSY 7.11.2006

Miroslava Macka
Jiří Paroubek včera prohlásil, že je v rámci dalších politických jednání nezbytné "najít průsečík programu ODS a ČSSD".
Jsem přesvědčen, že tento "průsečík" by byl stejně kvalitní jako průsečík pravé a levé půlky zadnice.
Jinak řečeno, některé kompromisy prostě dělat nelze. A kompromis s ČSSD, kterou ovládl bolševický Paroubek, mezi ně rozhodně patří.

Být Mirkem Topolánkem, oživil bych vládu a program trojkoalice ODS, KDU - ČSL a Zelených a znovu se ucházel o důvěru poslanecké sněmovny. Paroubek by ve své arogantní touze po moci tuto vládu, opět spolu s komunisty, zřejmě také neakceptoval - politika je ovšem běh na dlouhou trať a šlo by jen a jen o prohranou bitvu, nikoliv válku. V té nakonec Paroubek dostane po zásluze na frak.
A rozhodně bych nepodlehl prezidentovu čím dál tím zřejmějšímu tlaku na jakoukoliv dohodu ODS - ČSSD.

Dřevo je podivuhodné palivo: zahřejete se u něho několikrát. Velmi jsem si to uvědomil včera, když jsem se při nošení desítek a desítek košů březových polen do kůlny zahřál rozhodně alespoň tak, jako se v zimě ohřeju u krbu. A to jsem ty břízy nekácel, neřezal a polena neštípal....
Jak říkám: podivuhodné palivo....

Kolik z Vás by si dnes vzpomnělo, nebýt připomínky v mediích, že dnes je slavné výročí Velké říjnové socialistické revoluce? Asi málo. Bohužel bolševiků v jiných hávech přetrvává spousta.

Již staří Římané věděli, že Peiora sunt tecta odia quam aperta, tedy že
Horší je nenávist skrývaná než zjevná.