Homepage

STŘEDEČNÍ GLOSY 30.11.2005

Miroslava Macka

Velmi podivně a manipulačně zní dnešní anketní dotaz na posluchače Radiožurnálu: Přivítali byste tisícikorunové přilepšení pro nákup školních pomůcek pro prvňáčky?
Jak totiž řekl první volající posluchač: na první pohled ano, ale systémově je to špatně - stát musí od daňových poplatníků vybrat 2.000 Kč, aby mohl "dát" školáčkům tisícovku, zbytek sežere byrokracie.
Otázka tedy měla znít: Jste pro to, aby daňoví poplatníci zaplatili prvňáčkům na nákup školních potřeb tisícikorunu a další tisícikorunu úředníkům, kteří to předvolební přerozdělení provedou?

Kdo se včera díval na večerní zprávy na ČT 1 a viděl ministra zdravotnictví Ratha odpovídat na dotazy ke ztraceným papírům a smlouvám mezi Českou lékařskou komorou a dr. Klimovičovou, nemusel být erudovaný psycholog, aby viděl, jak jindy slovně protřelý Rath blekotá a koktá a hlavně lže jako když tiskne.
Následný dlouhý rozhovor redaktorky ČT 1 s Rathem zase velmi názorně ukázal, jaký demagogický hajzlík to je.
Jsem ovšem přesvědčen, že dr. Rath svoje průšvihy z ČLK nemůže politicky a beztrestně přežít - a pokud ano, je opravdu nejvyšší čas na emigraci.
Mimochodem, možná, že policii bude stačit podívat se na rozsah inserce v časopisu, který Klimovičová vydávala pro Rathovu ČLK a částky, které za ni platily farmaceutické firmy a porovnat čísla s cenami inzerce u nás obvyklé.

K mému textu o angažovanosti herce Jiřího Krampola mi přišla následující poznámka od čtenáře J. T.:
K dnešnímu komentáři ke společnému turné Paroubka, Krampola a spol. mohu dodat jen Krampolův výrok z doby před cca 20 lety, kdy na otázku proč hrál tu a tu postavu odpověděl "Já jsem profík, když mě dobře zaplatí, zahraju i ručičky od kremelskýho orloje".
Netřeba komentáře, vrána k vráně sedá, ale že by z toho mohl mít člověk radost... Že to půjde ztěžka a pomalu, to jsem věděl a svému okolí i říkal celou dobu od roku 89. Ale že budou mít lidi takhle krátkou paměť, že jsme takové stádo volů, to bych nečekal.
Zkusme přemýšlet jak dostat lidi k volbám. Snad by i ti váhající přece jen váhali hodit do uren hlasy pro tu postbolševickou sebranku, která nás pohlcuje. Já kvůli tomu i vozím stopaře.

Můj včerejší (poslední) sloupek z Lidovek:

Vážení čtenáři,

vše jednou končí a tak zítřkem končí i mé pravidelné texty na tomto místě. Naleznete zde texty osoby názorově a postojově velmi rozdílné - a myslím si, že je to dobře. Neboť není lepšího osvětlení, než přichází-li ze všech stran ( nesvítí-li vám přitom přímo do očí a neoslepuje, pochopitelně).
S mými názory a texty se však (už nepravidelně) budete setkávat v tomto listu nadále (a rozhodně vždy na mých internetových stránkách) - a jistě to budou stále texty většinou provokativní, politicky nekorektní, nadzvedávající Vás ze židlí - avšak to bylo, je a vždy bude účelem mého psaní: vyprovokovat Vás, abyste se o problém začali zajímat, začali o něm přemýšlet, našli si další informace a vytvořili si tak vlastní názor.
Rozhodně však ani na okamžik nezapomínejte, že nejen z politiky, ekonomiky či kultury se skládá naše žití. Neboť jsem přesvědčen, že tou nejlepší a nejhodnotnější náplní života jsou každodenní drobné radosti, které si můžeme dopřát vždy a které pranic nezávisí na tom, kdo zrovna vládne, kolik máme peněz v peněžence či co jsme zrovna přečetli.
Takovou každodenní radostí je kupříkladu krásně zasněžená borovice, ranní slunce nad obzorem, nádherně voňavý ranní čaj, úsměv našich dětí nebo vnoučat, vědomí, že máme někoho, kdo nás miluje a koho můžeme milovat my....a jistě jich kolem sebe najdete spousty a spousty, jen je chtít vidět.
A já Vám takových každodenních drobných radostí přeju v příštích dnech, týdnech, měsících a létech co nejvíce. Ať se Vám daří.

Čeština je jazyk neobyčejně krásný a také neobyčejně hravý. Příkladem budiž následující vtip:
Baví se tři policajti po zkouškách. První říká: píšťalka za jedna, pendrek za jedna, ale proletěl jsem z češtiny. Dali mi skloňovat slovo Paříž a já řekl "pařím, paříš, paří" a byl jsem venku. Druhý říká: Já to stejné, píšťalka za jedna, pendrek za jedna a taky jsem vyletěl z češtiny. Mně dali skloňovat slovo zeměkoule a já řekl "ze mě koule, z tebe koule, z něho koule" a už jsem letěl. Ten třetí říká: plácačka za jedna, pendrek za jedna a i čeština za jedna. Mně dali skloňovat slovo město a já řekl "mě sto, tobě sto a náčelníkovi pět set a bylo to.

Stanislaw Jerzy Lec:
I změny pominou.

Fotografie a jiné (nepolitické) texty Miroslava Macka zveřejňuje www.macekvbotach.cz

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)

 
Zveřejněno 30.11.2005

Copyright 2000-2018 © ViditelnyMacek.cz