PÁTEČNÍ GLOSY 14.10.2005

Miroslava Macka
Karel Čapek ve svém sloupku Obálka, která nelepí moudře napsal, že nemá důvěru ve stát, v němž obálka, zakoupená v trafice, nelepí, neboť v takovém státě jistě je mizerná vláda a vůbec šlendrián, což se nejlépe pozná na takové zdánlivé maličkosti.
Mezitím se pokrok nezastavil a tak tu máme obálky se samolepícími pruhy, které lepí vždy, čímž jsme přišli o toto zajímavé čidlo kvality vlády a státu vůbec.
Já osobně jsem objevil už před drahnou dobou další: téměř denně projíždím kolem úřadu vlády ve Strakovce a ve směru od Klárova k Čechovu mostu je přímo naproti vjezdu ke Strakovce je ve vozovce několik propadlých hydrantů a kanálků, kterých si léta a léta nikdo nevšímá a tedy neopravuje, přestože se přes ně denně škaredě překodrcají stovky a tisíce aut.
A tak mám každodenní kontrolu, jak to vypadá se stavem vlády v Česku: oddychnu si teprve tehdy, až budou tyto drobné pasti jedné hluboké noci, kdy je nejmenší provoz, nádherně, do rovna opraveny a tato oprava přežije déle, než jednu zimu.

Před pár dny mi volal Václav Moravec z televize (nedělní Otázky Václava Moravce) a řekl mí, že Miloš Zeman konečně kývl na to, sednout si se mnou před kamery, ba dokonce padla jeho podmínka, že se bude natáčet na chalupě na Vysočině a tak 23. října to naživo vypukne....Těšil jsem se velice, převelice, neboť Zeman se mi léta a léta vyhýbal a vždy se vymlouval, že jako předseda (ČSSD, vlády) chodí do televize jen s konkurenčními předsedy a ne místopředsedy.
Včera jsem jej potkal na jedné společenské akci a šel jej tedy pozdravit a říct mu, jak se těším na neděli třiadvacátého: k mé neskonalé lítosti mi oznámil, že nic takového se konat nebude, neboť "on je sociální demokrat a proto půjde do televize s Ficem, aby pomohl tomuto slovenskému sociálnímu demokratu", abych citoval co nejpřesněji.
Škoda, přeškoda.

Na výše zmíněné společenské akci jsem také slyšel jednu půvabnou, politicky zcela nekorektní poznámku:
Vypadá to, že zase bude v politice o jeden důvod víc se nasrath.


Můj včerejší sloupek z Lidovek, věnovaný exministryni Emmerové:

Vážená soudružko,

Velmi s vámi soucítím a pokládám Vaše odvolání za nefér ránu pod Váš pás. Vždyť Vaše zdravotní politika a veškerá Vaše praktická činnost na ministerstvu byla přímo kvintesencí sociálnědemokratického přístupu ke zdravotnictví: zdraví je veřejný statek a za nezodpovědné občany, často se ke svému zdraví chovající jako ke svému soukromému majetku, proto musí odpovídat moudří a zodpovědní politikové, k čemuž potřebují spoustu úřadů, úředníků, zákonů, vyhlášek, příkazů a hlavně peněz, to dá rozum.
Pokud si pamatuji, nikdy jste ani slůvkem ani drobným rozhodnutím z tohoto sociálnědemokratického hlavního proudu nevybočila. Ba ve srovnání kupříkladu s Vaším předchůdcem Fišerem jste už z prosté logiky nemohla vést resort zdravotnictví hůř, než on.
Na druhé straně chápejte zase svého nadřízeného premiéra, že jinak, než jednal (před pár dny Vás vehementně ujišťoval o své podpoře a včera Vás nakopl) jednat nemohl, neboť jste svojí nepopularitou mezi částí lékařů ohrožovala jeho potenciální volební vítězství, a jak jistě víte, je schopen se kvůli tomuto cíli spojit třeba s Marťany. Nakonec, vsaďte se, že kdyby sem přišli Číňané, Paroubek okamžitě sežloutne, začne se cpát hůlkami rýží a bude nám do očí tvrdit, že vždy byl jejich největším kámošem. Pak se tedy nedivte.
Dobře také víte, že na Vaše místo nemůže nastoupit nikdo, kdo by to myslel s nezbytnou reformou zdravotnictví vážně - to mu totiž sociálně demokratická vláda a voličstvo nikdy nedovolí. To, co Váš exšéf Paroubek potřebuje, je typický rázný, žvanivý zametač problémů pod koberec, kteroužto činnost musí drze vydávat za řešení problémů. Ale to už také víte, ne?
Budiž Vám nějaká ta trafika lehká, Váš

Miroslav Macek


J. H. Lorimer ústy velkoobchodníka Grahama:
Nový způsob je vždy lepší, i když je jen tak dobrý, jako byl ten starý.

Milá děvčata,
pokud chcete udělat těm svým chlapům trochu radosti, naučte se nazpaměť tuto radu a vždy ji dodržujte: nikdy nemluvte o jejich bývalých přítelkyních, milenkách a manželkách, zrovna tak jako o dívkách, ženách a paních, které se kolem nich točí, shazovačným způsobem.
Uvedu několik příkladů z vlastní zkušenosti: při nalezení staré fotografie nějaké přítelkyně z mládí se neušklíbněte a neprohoďte "Ta má teda ránu - to musí být dnes pěkná obluda."
Vězte, že to toho vašeho nikterak nepotěší.
Při náhodném setkání s jeho bývalou láskou neprohoďte po pár metrech: "Cos na té obludě viděl?" Ta věta jej rozhodně nerozesměje.
Postává-li ten Váš při nějaké společenské příležitosti delší chvíli než tolerovaných pět vteřin s nějakou půvabnou mladicí, neprohoďte při nejbližší příležitosti divadelním šepotem "Co to bylo za pometlo? Ta tu určitě loví nějakého bohatého chlapa!" Ani pak se na Vás ten Váš vlídně nepodívá.
Také trvalá kritika oblečení, obutí, nalíčení, parfémů, chování, vyjadřovacích schopností a čehokoliv dalšího na osobách ženského pohlaví, které se vyskytnou v okruhu jednoho světelného roku od toho Vašeho, Vám v jeho očích úcty a lásky nedodá.
Držte, prosím, bobříka mlčení, ba dokonce nějakou tu jeho starou lásku mile pochvalte, v celkovém součtu se Vám to totiž určitě vyplatí.
Byť většinou máte pravdu, že ty jeho bývalé ženské a současné obdivovatelky jsou ochechule.
Samozřejmě mimo Vás.
Přeju krásný den.