PÁTEČNÍ GLOSY 9.09.2005
Miroslava Macka
Buldozer Paroubek se opět projevuje jako "velký zametač": jeho nový šéf úřadu vlády Přikryl výrazně seštíhlí počet úředníků ve Strakovce. Státní rozpočet si ovšem neoddechne - půjde jen o přesun lidí ze Strakovky na jiná ministerstva.
Vysvětlení je logické: nejde přece o normální zaměstnance, ale kamarády a kamarády kamarádů někoho z Lidového domu či jiných struktur ČSSD a stranu přece jejich vyhozením rozvracet nelze.
Ministr kultury Jandák slibuje mnohem více peněz na opravu památek, a to poněkud tajuplné peníze z EU a Norska. Myslím, že nejdůležitější by ovšem bylo redefinovat veliké množství"státních" památek a leckteré z nich rozprodat, samozřejmě s povinností majitelů
striktně dodržovat zachování toho, co se zachovat má.
Opakuji u příležitosti návrhu státního rozpočtu na rok 2007 zas a znovu: největším zločinem Miloše Zemana a všech dalších následných socialistických premiérů bylo a je, že učinili z ohromného počtu lidí narkomany, kteří si přivykli nové droze, rozhazovačnosti a žití na dluh. Odvykací kůra bude v toku času stále více bolestivější a dražší, přičemž léčitelé budou neustále ohroženi rozzuřenými nesoudnými narkomany.
Můj včerejší sloupek z Lidovek, dotaz na premiéra Paroubka, potažmo ministryni zdravotnictví Emmerovou:
Soudruhu premiére, soudružko ministryně,
s potěšením jsem zaregistroval Vaše názory na současné finanční problémy zdravotnictví a roli zdravotních pojišťoven, tedy přesněji, s potěšením jsem včera vyslechl Vaše názory na zdravotní pojišťovny jako takové (je jich strašně moc), na jejich roli (špatně hospodaří a mohou za většinu dnešních problémů) , na roli státu (měl by podle Vás rozhodovat v podstatě o všem) a další. Že o systémech zdravotnictví nevíte v podstatě nic a nahlížíte (nejen) na zdravotnictví z perspektivy "dělat vše pro to, aby nás ti, které myšlení bolí, zvovu zvolili" je samozřejmě nepřekvapivé. Ba dokonce mám za ta léta dojem, že absolutní neznalost skutečných, prokazatelných, tržních zákonitostí ve zdravotnictví je hlavní a jedinou podmínkou při výběru ministrů zdravotnictví za Vaši politickou stranu.
S potěšením jsem zaregistroval Vaše názory proto, že je velice, převelice pravděpodobné, že zaujmou politiky v zemích jako je Severní Korea či Kuba a jako zdravotnické experty Vás tedy tyto státy přeplatí, abyste Vaše geniální myšlenky proměnili ve skutky právě u nich. A tak se Vás nadlouho (nejraději natrvalo) zbavíme (tuto metodu úspěšně používal už sv. Václav) a snad konečně bude možno připravit a provést skutečnou reformu zdravotnictví, která nepůjde na ruku ani rozhazovačným politikům, uplácejícím z cizího svoje voliče, ani lékařům ve státních službách, jimž kalné vody současného socialistického systému velmi vyhovují, neboť se jim v nich dobře loví, ale pacientům, kteří si veškeré zdravotnictví do posledního haléře platí, aniž mohou rozhodovat.
A pokud byste byli ochotni, jeden či druhý nebo dokonce oba, sednout si se mnou do nějakého televizního pořadu a obhajovat proti mně Vaše současné názory, s potěšením Vám budu soupeřem. Neboť nic není nebezpečnějšího, než letargie veřejnosti při zřejmém znovuzavádění socialismu v naší zemi.
A nakonec již tradičně J. H. Lorimer ústy velkoobchodníka Grahama:
Je dobré přenechávat vlastní starosti jiným.
Vysvětlení je logické: nejde přece o normální zaměstnance, ale kamarády a kamarády kamarádů někoho z Lidového domu či jiných struktur ČSSD a stranu přece jejich vyhozením rozvracet nelze.
Ministr kultury Jandák slibuje mnohem více peněz na opravu památek, a to poněkud tajuplné peníze z EU a Norska. Myslím, že nejdůležitější by ovšem bylo redefinovat veliké množství"státních" památek a leckteré z nich rozprodat, samozřejmě s povinností majitelů
striktně dodržovat zachování toho, co se zachovat má.
Opakuji u příležitosti návrhu státního rozpočtu na rok 2007 zas a znovu: největším zločinem Miloše Zemana a všech dalších následných socialistických premiérů bylo a je, že učinili z ohromného počtu lidí narkomany, kteří si přivykli nové droze, rozhazovačnosti a žití na dluh. Odvykací kůra bude v toku času stále více bolestivější a dražší, přičemž léčitelé budou neustále ohroženi rozzuřenými nesoudnými narkomany.
Můj včerejší sloupek z Lidovek, dotaz na premiéra Paroubka, potažmo ministryni zdravotnictví Emmerovou:
Soudruhu premiére, soudružko ministryně,
s potěšením jsem zaregistroval Vaše názory na současné finanční problémy zdravotnictví a roli zdravotních pojišťoven, tedy přesněji, s potěšením jsem včera vyslechl Vaše názory na zdravotní pojišťovny jako takové (je jich strašně moc), na jejich roli (špatně hospodaří a mohou za většinu dnešních problémů) , na roli státu (měl by podle Vás rozhodovat v podstatě o všem) a další. Že o systémech zdravotnictví nevíte v podstatě nic a nahlížíte (nejen) na zdravotnictví z perspektivy "dělat vše pro to, aby nás ti, které myšlení bolí, zvovu zvolili" je samozřejmě nepřekvapivé. Ba dokonce mám za ta léta dojem, že absolutní neznalost skutečných, prokazatelných, tržních zákonitostí ve zdravotnictví je hlavní a jedinou podmínkou při výběru ministrů zdravotnictví za Vaši politickou stranu.
S potěšením jsem zaregistroval Vaše názory proto, že je velice, převelice pravděpodobné, že zaujmou politiky v zemích jako je Severní Korea či Kuba a jako zdravotnické experty Vás tedy tyto státy přeplatí, abyste Vaše geniální myšlenky proměnili ve skutky právě u nich. A tak se Vás nadlouho (nejraději natrvalo) zbavíme (tuto metodu úspěšně používal už sv. Václav) a snad konečně bude možno připravit a provést skutečnou reformu zdravotnictví, která nepůjde na ruku ani rozhazovačným politikům, uplácejícím z cizího svoje voliče, ani lékařům ve státních službách, jimž kalné vody současného socialistického systému velmi vyhovují, neboť se jim v nich dobře loví, ale pacientům, kteří si veškeré zdravotnictví do posledního haléře platí, aniž mohou rozhodovat.
A pokud byste byli ochotni, jeden či druhý nebo dokonce oba, sednout si se mnou do nějakého televizního pořadu a obhajovat proti mně Vaše současné názory, s potěšením Vám budu soupeřem. Neboť nic není nebezpečnějšího, než letargie veřejnosti při zřejmém znovuzavádění socialismu v naší zemi.
A nakonec již tradičně J. H. Lorimer ústy velkoobchodníka Grahama:
Je dobré přenechávat vlastní starosti jiným.