Homepage

Skalním městem za loupeživým rytířem

Potštát - Boňkov 5 km - U tlustého Jana 5,5 km - Puchart 6 km Polštát 10 km

Následující romantické putování nás přivede k jižním výběžkům Oderských vrchů do Potštátu, seznámíme se s údolím Veličky a jeho nejkouzelnější částí-Potštátským skalním městem, které stejně jako zřícenina hradu Puchartu je opředeno mnoha pověstmi - třeba o loupeživém rytíři...
Z Hranic do Potštátu to je asi 13 km, jezdí sem autobus, vlastní dopravní prostředek můžeme zaparkovat v centru města. Potštát** se poprvé připomíná r. 1322 v souvislosti se Závišem z Potštátu, jako městečko je uveden r. 1377 v zápise věna manželce Bočka z Kunštátu Elišce. Tato zpráva je i prvním dokladem o tvrzi, kterou ve druhé polovině 16. stol. Podstatští z Prusinovic přestavěli na renesanční zámek. Za hraběte Františka Desfours-Walderode byl objekt v 19. stol. necitlivě adaptován v klasicistickém stylu. Ve druhé polovině 20. stol. byl účelově využit. Jedná se o mohutnou čtyřkřídlou jednopatrovou budovu (zahradní křídlo je dvoupatrové) začleněnou do nároží někdejších městských hradeb. Hlavní průčelí je ozdobeno mělkým triosým rizalitem a nad hlavní římsou je uprostřed trojúhelníkový tympanon, doklad empírové adaptace. Dvorní fasáda nese zbytky renesanční sgrafitové výzdoby. Unikátní památkou je hodinová věž na náměstí, která byla postavena kolem r. 1700 a souvisela s městským pivovarem. Dalšími dominantními památkami jsou farní kostel sv. Bartoloměje ze 16. stol., renesančně a barokně upravovaný, hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie z r. 1658 s freskami z r. 1749. Kolem náměstí jsou domy s podloubím, na náměstí polygonální kašna z r. 1881 a morový sloup z r. 1715.
K Potštátu se váže několik pověstí, jedna z nich vypráví o záhadných vraždách dětí. Na svědomí je měl bývalý správce panství, který se stal vlkodlakem. Vlk byl chycen a zabit, v okamžiku skonu se ale opět proměnil v člověka. Po smrtí ho země nechtěla přijmout - museli mu hlavu oddělit od těla, useknout ruce a nohy a odvézt na proklaté pohřebiště. Jiná pochmurná historie se váže k ženě, která se v noci měnila v můru a sála krev mužům...
(Stravování, občerstvení: restaurace Na vyhlídce PO-PÁ, NE 10-22, SO 11-23 h, stánek s občerstvením na hlavní křižovatce.)
Ze středu města scházíme po červené turistické značce k hlavní silnici, kterou opustíme po vedlejší komunikaci a stoupáme na návrší nad pravým břehem Veličky. Provázení zajímavými výhledy dojdeme pohodlnou zpevněnou cestou k lesu a za ním vstoupíme do malebně položené osady Michalov (1). Projdeme mezi domky, na rozcestí se dáme mírně vlevo, projdeme lesem a otevřeným terénem ve svahu nad Bradleckým potokem scházíme do Boňkova (2). V osadě značku opustíme a dáme se ostře vlevo na cestu, která mírně klesá ve strmé stráni mezi rekreačními chatami až k silnici v údolí Veličky. Po ní uhýbáme vlevo - krátká odbočka nás přivede vlevo k parkovišti, autobusové zastávce a stylové restauraci U tlustého Jana** (3) (stravování: ÚT-ČT, NE 11-21, PÁ, SO 11-22 h). V příjemném prostředí se rádi zdržíme a z "vyvěšených" informací si zatím přečteme i něco z historie. Prý tím slovutným "tlustým Janem" byl jistý hostinský, který musel mít speciální židli a z ní se zvedal pomocí důmyslného kladkostroje... Rozmyslíme si i další pokračování cesty. Potštátské skalní město**(4) nejlépe poznáme ze silnice. Po pravé ruce máme Zakleté město, Kosí údolí, Trpasličí skály a čertovo kopyto. Na vrcholu skály je prohlubeň ve tvaru kopyta. Dupnul si tady dopálený čert, kterému se nepodařilo z balvanů postavit přehradu. Následují Kamenná vrata, kde se scházeli v letech 1938-39 ordneři z Potštátská. Na nepřístupném štítu zůstaly dlouho po válce stopy hákového kříže. Po obou stranách silnice pak jsou porůznu rozházené Čertovy kameny - ty rozmetal stejný naštvaný čert po neúspěšném pokusu postavit přehradu. Vlevo od silnice pak se vypíná Svatební kámen - která dívka se na kámen postaví, ta se do roka vdá. Vpravo je Čertova kazatelna a vlevo Kamenný křížek s letopočtem 1723. Podle pověsti se tady do země propadnul hostinec, protože jeho návštěvníci se opovážili tančit v době půstu. Hezkou skalní scenérii uzavírají Strmé skály po naší levé ruce. Řada náhonů pak připomíná po celé délce údolí, že tady stávalo více mlýnů. Rozhodneme-li se pro cestu po turistické značce mimo silnici, pak se od hostince vracíme kus po silnici, až narazíme na žlutou turistickou značku přicházející od Boňkova. Po ní se dáme vlevo a strmě a krátce stoupáme ke zbytkům hradu Puchartu* (5). Poměrně malý hrad (areál zabíral zhruba čtverec o straně 25 m) měl velký strategický význam, jeho poloha byla velice výhodná - ze tří stran jej chránily skály a Božkovský potok a potok Velička, na čtvrté straně příkop a val. Založen byl pány z Kunštátu ve 14. stol., zanikl v 90. letech 14. stol. za bojů mezi markrabaty Prokopem a Joštem, již r. 1408 je uváděn jako pustý. Dochoval se z něho široký hliněný val a zpola zasypaný příkop, zčásti vylámaný ve skále, na jižní straně a zbytky kamenné hradby na straně severní. Pověst vypráví, že poslední majitel byl loupeživým rytířem, který ještě před rozbořením hradu stačil v podzemí ukrýt poklad. Cennosti hlídá černý pes s kočkou a kohoutem.
Od hradu pokračujeme po žluté turistické značce příjemným lesem- cesta nás přivádí až na zpevněnou komunikaci. Dáváme pozor na změny směru. Na konci lesa u statku se obracíme vlevo, mírně stoupáme na návrší, ze kterého se otvírá nádherný pohled na Potštát, scházíme k silnici poblíž křižovatky a vracíme se do středu města.

Další doporučené cíle:
Lhotka - 3,5 km jv. od Boňkova, zvonička ze 17. stol., lidová roubená stavba.
Olšovec* - 3,5 km jv. od Boňkova, lomy na břidlici, hnízdiště netopýrů, stará rychta z 18. stol., barokní zvonice z 18. stol.
Partutovice** - 5 km vých. od Potštátu, větrný mlýn z r. 1875, kostel sv. Mikuláše z r. 1625.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 19.08.2003 v 17:07 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz