Homepage

Šumperské hradby

Hradby s koutkem pro děti
Hradby s koutkem pro děti
ŠUMPERSKÉ HRADBY

Starobranská ulice, nazývaná prapůvodně Dlouhá, pokračovala ke Staré bráně. Ta byla součástí městského opevnění, které tvořily také kamenné hradby, vybudované za Žerotínů po roce 1520. Ve smírčí smlouvě mezi Jiřím Tunklem z Brníčka a Zábřeha a jeho šumperskými měšťany z roku 1481 se hovoří o povinnosti poddaných ze vsí šumperského panství robotovat při opravě měšťanského příkopu a palisád, jimiž bylo město obehnáno.

Chráněný dvojitým příkopem dostal Šumperk po ničivém požáru v roce 1513 nové kamenné hradby, dodnes v některých místech zachované, zpevněné dvěma kamennými branami a pěti věžemi. Prozatím nelze rozhodnout, zda šlo o posílení původního kamenného obranného systému, nebo o nahrazení dřevěné palisády kamennou hradbou.

Dnes je pás hradební zdi nejlépe viditelný nad Langrovou ulicí, kde je vybudována na místě bývalého parkánu odpočinková zóna s lavičkami a hřišti. Další úseky, kde se hradební zeď zachovala, najdeme nad Slovanskou a Okružní ulicí.

Zbytky hradeb vidíme u ulice Na hradbách. Vně obepínal hradby široký vodní příkop. Starou bránu, kterou měšťané strhli v roce 1860, zesiloval barbakán. Barbakán tvořilo malé kamenné opevnění přibližně ve tvaru podkovy, které bylo "nalepeno" z vnější strany na Starou bránu. Mělo vlastni, tzv. barbakánovou bránu, která stávala v místech kde ústi Starobranská ulice do ulice Gen. Svobody. Stržena byla v roce 1863 (podle současného umístění budov stála brána v prostoru před prodejnou se sklem a porcelánem).

Hradba byla místy až 5 metrů vysoká a 1,5 metru silná a zesilovalo ji pět bašt. Vodní příkop byl nejméně 10 metrů široký, voda se do něho přiváděla z Bratrušovského potoka.

HRADBY A BRÁNY

Stěžejní informaci k městskému opevnění najdeme v listině z 1. června 1481, v níž upravil Jiřík Tunkl z Brníčka a Zábřeha se svou manželkou práva a povinnosti šumperských měšťanů a předm욬ťanů. Mimo jiné se zde uvádí: "Item sedláci z těchto vsí novo¬hradského a šumperského zboží povinni jim budú pomáhati plotuov okolo města plésti a příkop opravovat, když toho potřeba kázati bude. Item příkop městskú, v kterejž někdy páni sobě k kuchyni a k své potřebě ryby chovali, tu jim svrchupsaným měšťanóm k jich užitku púščiem...". Gans uvádí, že v souvislosti s husitskými válkami, kdy byl poprvé použit střelný prach dali šumperští radní společně se zámeckým fojtem obehnat město cihelnou zdí 8 stop vysokou a 2- stopy silnou, pokrytou pálenou krytinou. Tomu by odpovídala 2 zpráva z roku 1452, podle níž se jistý Mathes Keppl přiznal, že ho nějaký Pulier navedl, "aby. zjistil; kde jsou šumperské hradby nejnižší, nebo jak to měšťané ve městě mají, že by Janek, Hanys, Pavlík a Pulier měli tři týdny sloužit v Šumperku a město na zdi s Dolní bránou zapálit, až by lidé byli v nejlepším spánku."
Kolem roku 1520 měl Petr z Žerotína nechat postavit kamenné městské hradby. Jednalo se o jednu z největších stavebních akcí v historii města a musela se protáhnout na řadu, ne-li desítky let. Podle Ganse byly dvě až tři stopy od hradby postaveny dře¬věné sloupy nesoucí prkenný ochoz, po němž mohli projít dva až tři muži. Zde každou noc, i v době míru museli měšťané držet stráž. Hradba byla 4 nebo 5 stop silná, za ní byl hluboký,8 až 10 sáhů široký příkop, který byl však suchý a voda v něm byla pouze na jaře, nebo po vydatných deštích. Gans se mýlí pokud jde o vodu v příkopu. Byla do něho přiváděna voda, patrně z Bratrušovského potoka. Šumperské městské hradby však nikdy ně¬měly parkánovou zeď, protože tento druh fortifikace byl moder¬nější a z důvodu nedostatku místa nemohl být prostě v tomto případě realizován. Opevnění města tak tvořila obvodová hradba s pěti baštami a příkop - parkánová zeď, pokud to bylo možné, se stavěla vně hradeb po celém obvodu a teprve za ní následoval příkop.
Opevnění města bylo poničeno hlavně za třicetileté války.
Po dobytí města Švédy v roce 1646 museli obyvatelé hradby strh¬nout a město zůstalo po určitou dobu nezabezpečené. V průběhu 19. století byly hradby na některých místech zcela odstraněny, například před zámeckým dvorem a v dnešní Sadové ulicí, kde již dávné předtím-byla prolomena průchozí branka. Postupně zmizelo i pět bašt - na plánu města z roku 1834 již zachyceny nejsou. Nefunkční příkopy, které používali pláteníci na bělení plátna byly postupně zasypány a přeměněny na parčíky s promenádními cestičkami.
Nejdůležitějšími částmi městského opevnění byly městské brá¬ny s věžemi - stará v dnešní Starobranské a nová v Lužickosrbské. Stará brána byla patrně původně jediná. O jejím stavebním vývoji nic nevíme. Zřejmě až později před ní vyrostla ještě jedna brána, která byla spojena s hlavní bránou hradbami, jež tvořily úzkou šíji - tzv. barbakán. Zatím není zcela jasné, zda vodní příkop probíhal pod tímto barbakánem a byl překlenut mostem, a nebo vedl až vně barbakánové brány - most někde v těchto místech je v pí¬semných pramenech doložen.

Po vynálezu a rozvoji střelných zbraní takováto opevnění ztratila smysl a prostor mezi branami se stal pro měšťany jistě velmi lákavým stavebním místem. V roce 1797 byly všechny brány prodány soukromníkům. Barbakánovou bránu koupil za 151 zlatých ranhojič Ferdinand Pfl~ger, starou bránu za 41 zlatých Johann Nepomuk Jesser a novou bránu tkalcovský mistr Franz Wach, také za 151 zla tých. Upravena byla hlavně stará brána, na kterou měl Jesser pou¬žít materiál z likvidovaných zdí barbakánu. Šumperáci pak bránu s nadstavenou věží nazývali "Jesserova věž".
"Otcům města" se však brány nelíbily a tak je postupně odkou¬pili a zbourali. Nejprve 7. března 1860 vykoupilo město s pomocí továrníka Höniga novou bránu za 630 zlatých a již 11. dubna ji nechalo odstranit. 1. května 1860 odkoupilo město za 6000 zlatých starou bránu. Její bourání a zároveň stavba nového Jesserova domu čp. 1 začala 8. května. Traduje se, že jedním z hlavních motivů pro jejich odstranění byla cesta císaře Josefa I., který měl projíždět Šumperkem při cestě do lázní Gräfenberku. Císař skutečně 29. července 1860 v Šumperku zastavil, ale pouze proto, aby mu k jeho vozu byly přepřaženi čerství poštovní koně - poš¬tovní přepřahací stanice, která patřila Terschům, byla tehdy v=.dnešní Havlíčkově ulici, v místech kde se staví nový policejní objekt. Nejsložitější a nejnákladnější bylo jednání kolem barba¬kánové brány. Město muselo tehdejšímu majiteli Aloisi Schuber¬tovi postavit nový dům, který stál 8000 zlatých a Schubert sena něm podílel 4500 zlatých. Teprve potom, v roce 1863 byla odstraněna i tato brána.
Průchod ze Starobranské ulice
Průchod ze Starobranské ulice

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Sumperk.cz

AKTUALIZACE: Uživatel 491 (Archivní záznam) org. 49, 19.06.2007 v 15:47 hodin

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz