Homepage

Historie kamenolomu

Největším průmyslovým podnikem v Jakubčovicích n/O je kamenolom. Zakladatelem byl pan Emil Telstchik nar. 24. 4. 1850, který ve svých 26 létech v roce 1876 se svým společníkem, jehož jméno se nedochovalo, otevřel těžbu kamene v prostoru dnes již zarostlé haldy. Strojní zařízení bylo velmi jednoduché v té době obvyklé. Výrobky byly odváženy koňskými potahy na stavby cest v okolí a pozdější době na stavbu železnice, která vede v těsné blízkosti lomu. Dá se předpokládat, že kamenolom byl otevřen hlavně k zajištění kameniva pro stavby silnic a železnic, která byla uvedena do provozu v roce 1891. Po jejím dokončení v uvedeném roce byly vagony nakládány přímo na drážní kolej mezi průjezdy vlaků, které projížděly Jakubčovicemi 3x denně. Postupnou těžbou narůstala výška lomových stěn a také nevhodné uložení slojí bylo příčinou, že v roce 1911 byla těžba v tomto prostoru ukončena a přeložena o caa 500 m výše směrem k Heřmánkám. V předstihu již byla v tomto prostoru vybudována drtírna a třídírna spolu s vlečkovou kolejí. Pohon strojů zajišťoval Diessel motor o výkonu 320 HP. Mimo kamenolom provozoval majitel pan Telstschik malou továrnu na výrobu knoflíků. Tyto dva podniky zajišťovaly obživu několika rodinám z místa a blízkého okolí.

Pan Emil Teltschik zemřel jako svobodný pán v roce 1921, byl pohřben v Odrách. Po své smrti celý svůj majetek odkázal Československému státu. Ke správě jeho majetku byla zřízena osvětová nadace a bylo jmenováno čtyřčlenné kuratorium, jehož předseda byl pan Miloš Čeleda z Opavy a kontrolorem byl jmenován pan Lionel Koschut - vládní rada z Opavy. Funkce v tomto kuratoriu byla čestná, členům se hradily jen diety a cestovné. Ředitelem kamenolomu byl jmenován pan Rudolf Jaschek a knoflíkárny pan Edmund Kasper. Oba byli občany Jakubčovic.

Těžba kamene stále rostla, bylo nutné rozšířit dobývací prostor do lesa, jež byl majitelem Oderského panství - hraběte Potockého, se kterým nadace uzavřela v roce 1924 smlouvu o pronájmu na dobu 10 let. Nájem nebyl placen z úbytku lesní půdy, ale z vytěženého kamene.

V roce 1938 došlo k okupaci Československa německem a protože Jakubčovice byly součástí Sudet byly přičleněny k říši. Tím došlo ke zrušení osvětové nadace a oba podniky byly podřízeny komisariatu pro organizaci v Liberci.

Oblastní vedení zastupoval Fritz Beker z Opavy. V roce 1940 bylo oblastní komisionární vedení zrušeno a řízení bylo zajišťováno z Liberce. V roce 1943 se stali majiteli kamenolomu baroni Viktor Fusch a Kurt Lemke z Bavorska.

Válečnými léty se zvětšovala potřeba štěrků a tak v roce 1940 byly instalovány výkonnější drtiče, pohon strojů byl převeden na električku.

Pracovníci německé národnosti byli odvedeni do armády a tak je bylo nutno nahradit vojenskými zajatci. Podle toho jak německá armáda obsazovala evropské státy, takové bylo národnostní složení válečných zajatců. V prvních létech války to byli Francouzi, kteří byli nahrazeni Angličany a později zajatci z bývalého Sovětského svazu. Blížící se fronta zastavila výrobu v kamenolomu, ale již v červnu roku 1945 byla těžba znovu zahájena. Po dobu přerušení těžby několik dlouholetých pracovníků hlídali zařízení kamenolomu, aby nedocházelo k jeho rozkrádání a ničení.

Zahájení těžby v roce 1945 zajišťovalo 48 pracovníků české národnosti a 50 internovaných pracovníků německé národnosti. Již v této době se snaží předválečné kuratorium vrátit kamenolom a knoflíkárnu zpět do osvětové nadace, ale marně. Obou podniků se ujíma národní správce František Mosler z Opavy, který v roce 1947 tajně prchá do zahraničí a po jeho útěku byla zjištěna zpronevěra 1,5 mil. Kčs. Útěkem národního správce přebírá kamenolom pražská firma Konstruktiva a knoflíkárnu nový majitel. Znárodněním těžkého průmyslu v roce 1949 byl utvořen nový podnik Moravský průmysl kamene Přerov který dostal do majetku všechny kamenolomy střední Moravy a Jakubčovickému kamenolomu bylo přiděleno číslo 40. Touto reorganizací ztrácí jméno svého zakladatele.

Ani tato reorganizace nebyla v dějinách kamenolomu poslední. Po Moravském průmyslu kamene, to byl Severomoravský průmysl kamene Jeseník, pak na několik let Stavební hmoty a dílce Ostrava, pak zpět Severomoravský průmysl kamene Jeseník, který se pak specializoval na výrobu ušlechtilé kameničiny a kamenolom Jakubčovice byl delimitován do nově zřízeného podniku Moravské štěrkovny a pískovny Olomouc. Tento se v roce 1969 rozdělil na dva podniky s názvem Štěrkovny a pískovny Olomouc kam také byly přiděleny Jakubčovice n/O a Štěrkovny a pískovny Brno, které sdružovaly kamenolomy a pískovny jižní Moravy.

Vraťme se zpět k historii kamenolomu po znárodnění.

Bouřlivým rozvojem bytové výstavby a komunikací byla také zvyšující se poptávka po drceném kamenivu. K jeho výrobě bylo zapotřebí také zvýšeného počtu pracovníků. Pracovníci německé národnosti byli odsunuti a pracovníci české národnosti odcházeli pracovat za méně pracným a lepším výdělkem do továren a dolů. Proto bylo rozhodnutím ministerstva průmyslu postavit věznici přímo v Jakubčovicích n/O a tak byla stavba zahájena a uvedena do provozu v roce 1953. Kapacita věznice byla 150 - 200 vězňů, kteří zajišťovali výrobu kameniva ve třech kamenolomech.

Po deseti létech provozu NPT (nápravně pracovní tábor), bylo nutno pro neustálý nedostatek kameniva zajistit zvýšení výroby technickými prostředky.

K tomu přispěly Přerovské strojírny, začaly vyrábět drtící techniku a Uničovské strojírny nakládací techniku, Podpoljanské strojáne Detva kolové nakládače. Využitím výrobků uvedených podniků se pozvolna, ale soustavně začala rozvíjet výrobní činnost našeho kamenolomu. v roce 1955 byl proveden rozsáhlý geologický průzkum celého dobývacího prostoru pod nejvyšším kopcem zvaným "Chrastavec", směrem k řece Odře. Vyhodnocením průzkumných vrtů bylo potvrzeno, že hornina téměř v celém prostoru je vhodná k výrobě štěrků a drtí pro celou oblast stavebnictví a dopravy.

Již v roce 1956 je zahájena investiční činnost na stavbě první předdrtírny na kótě 415 s vytvořením etáže a tunelového odběru na kótě 380. Souběžně s touto výstavbou byly vyměněny původní drtiče na kótě 350. Dokončením výstavby výrobního zařízení byly zrušeny pracovní podmínky pro vězně a vznikla potřeba kvalifikovaných pracovníků. Řešením bylo stavění bytů, které byly dokončeny v roce 1960 v počtu 27. Rekonstrukcí a novou výstavbou se zvýšila výroba na trojnásobek původní. Ani toto zvýšení výroby však nestačilo potřebám a tak dochází k rekonstrukci na provozu kamenolom II. (nyní již neexistuje, zrušena v r. 1993) a tím nebylo možno využívat věznici, jejíž provoz byl v roce 1964 zastaven a do ukončení rekonstrukce provozu II. byli vězni dováženi autobusem z Opavy ještě do roku 1966. Náhrada za pracovníky, vězně, byla stále aktuálnější a tak je rozhodnuto a přistoupeno k výstavbě dalších 20 bytů a také mateřské školky pro 90 dětí. Rozhodnutí o výstavbě mateřské školky bylo možností zaměstnávat na rekostruovaných provozech také ženy.

Ani touto investiční činností nebylo zajištěno pokrytí poptávky po kamenivu bylo rozhodnuto postavit novou třídírnu s mokrým úpravárenským procesem. V prvních 70 létech je zahájena výstavba, kterou známe s dnešní podoby. Mimo třídírnu byly postaveny dílny a dvě čerpací stanice na vodu, tři odkalovací jímky pro otevřený oběh prací vody, správní budova se šatnami, ženy, muži, ubytovna, sklady materiálu, expedice, tři vlečkové koleje každá o délce 700 m.

Současně s vlečkou byla postavena remíza (garáž pro lokomotivu). Celá rekonstrukce a výstavba byla dána do provozu v roce 1975 s plánovanou kapacitou výroby 1 milion tun ročně. Ani touto rozsáhlou výstavbou nekončí investiční činnost. Do výrobního okruhu jsou zařazovány postupně nové výkonější stroje jak nakládací technika tak drtící a třídící stroje. Přepravu rubaniny na drcení od šedesátých let provádělo ČSAD, stejně tak vývoz hotových výrobků.

Celková výroba kameniva po sloučení s provozem II. dosáhla na konci osmdesátých let 2 miliony tun ročně.

Ani tak rozsáhlá mechanizovaná výroba neodstranila nedostatek pracovníků. K zajištění nových požadavků na pracovní místa byl postaven v roce 1976 dům o 12 bytech a 20 pracovníkům byla poskytnuta nenávratná finanční půjčka na individuální výstavbu rodinných domků.

Po tzv. "Sametové revoluci" 1989 se kamenolom v Jakubčovicích v roce 1991 osamostatnil a s názvem "Štěrkovny s. p. Jakubčovice" trval až do roku 1994, kdy jej od státu odkoupil soukromý majitel p. Hájek Josef z Opavy. Také pod jeho vedením dochází ke změnám ve výrobě. Sám si zajišťuje technologickou přepravu, modernizuje výrobu pomocí počítačové techniky, nákupem nové moderní nakládací techniky se řadí k evropskému průměru v kameno průmyslu.

Po roce 1990 došlo k velkému přebytku štěrků na trhu a tak velkou část exportuje zahraničním zákazníkům do Německa a Polska.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.jakubcovice.cz

AKTUALIZACE: Ivana Náplavová org. 56, 01.12.2003 v 16:19 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz