Homepage

Historie obce Klopina

Klopina (jednotné číslo, i když v místě a okolí se používá množného čísla, např. v Klopinách) má jméno, jehož původ je nejasný, domněnka o spojení s hornickou klopačkou či klepačkou je těžko přijatelná. V roce 1960 k ní byla připojena obec Veleboř, čímž se původní katastr o výměře 518 hektarů rozšířil na 1293 hektary a obě obce měly v roce 1991 583 obyvatel a 142 domy. Pečetní znamení obce tvořilo kolmo postavené krojidlo a radlice.
Klopina se rozkládá v mělkém údolí potoka Okenice (jinak Doubravky) a má střední nadmořskou výšku 306 m. Až do nedávné doby se stavebně dělila na dolní konec kolem křižovatky, kde silnice od Úsova odbočuje k Pískovu, a na horní konec při silnici směrem k Veleboři. Vesnice si udržovala poměrně stabilní počet obyvatel; v roce 1900 jich zde bylo 478 v 72 domech. Tento stav se v české vesnici (v roce 1930 se zde hlásilo jen 17 občanů k německé národnosti) příliš nezměnil ani po nacistické okupaci, takže v roce 1950 zde bylo napočítáno 385 obyvatel a 100 domů. Při posledním sčítání v roce 1991 tu bylo již opět 466 obyvatel a 103 domy.
Již od první zmínky v pramenech z roku 1335 patřila Klopina k hradu v sousedním Úsově, s nímž pak sdílela další osudy až do roku 1848. Na dolním konci dodnes existují budovy bývalého dvora, který je doložen od 16. století a není vyloučeno, že byl postaven na místě zaniklé vsi Stříteže; ta je doložena až v 15. století a zanikla či spíše splynula s Klopinou po třicetileté
válce. Podle lánového rejstříku z roku 1677 byla ves po válečném zpustošení opět osídlena, protože zde bylo 19 usedlých, z toho sedm nových usedlíků, a tři pusté domy. V roce 1834 bylo v Klopině zjištěno 63 domů a 451 obyvatel. Tehdy se v katastru směrem k Polici dolovala určitou dobu železná ruda. Škola zde existovala již roku 1789.
Klopina zůstala i po roce 1848, kdy byla připojena k soudnímu okresu Mohelnice a politickému okresu Zábřeh, zemědělskou obcí. Pozemky dvora lichtenštejnského velkostatku byly po roce 1918 zčásti rozparcelovány mezi drobné nabyvatele. Za první republiky se nezanedbatelná část obyvatel přiklonila k českobratrské církvi evangelické s v politickém spektru se nejvíce uplatnily strana agrární a sociálně demokratická.
V dnešním klopinském a také v sousedním velebořském katastru je značná část plochy věnována sadům s různými ovocnými stromy a keři. JZD v Klopině vzniklo v roce 1952 a na rozdíl od mnohajiných hospodařilo úspěšně, takže se k němu začala připojovat další družstva z okolí; nejprve bylo v roce 1961 integrováno družstvo ve Veleboři, o deset let později v Lipince. K největší změně došlo v roce 1975, kdy se sdružila již částečně integrovaná zeměděl-ská družstva v Klopině, Úsově, Rohli, Polici a Třeštině. Tak vznikl rozsáhlý komplex, který obhospodařoval přes 4000 hektarů zemědělské půdy; nesl sice název Úsovsko, ale od roku 1982 byla za sídlo zvolena Klopina, kde byly vybudovány i různé administrativní a hospodářské objekty, v posledních letech zejména na sušení a zpracování ovoce. Vedle sídla zemědělského družstva zůstal v roce 1990 v obci jeden obchod a hostinec. Je zde poměrně nový kulturní dům, koupaliště a základní škola s nižšími třídami.
V Klopině se narodil předčasně zesnulý publicista Artuš Drtil (1885 až 1910).

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 01.08.2003 v 07:48 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz