Homepage

Kunínský výchovný ústav (1792 - 1814)

Marie Walburga hraběnka z Waldburg-Zeilu (1762-1828), olej na plátně, kolem roku 1790
Marie Walburga hraběnka z Waldburg-Zeilu (1762-1828), olej na plátně, kolem roku 1790
Kunínský výchovný ústav založený hraběnkou Marií Walburgou z Truchsess-Zeilu byl na tehdejší dobu zařízením velmi neobvyklým, moderním, velmi tolerantním, s novými vyučovacími metodami. Není tedy divu, že postupem času se stal státní moci podezřelým a nakonec byl nařízením moravského gubernia zrušen. Pro hraběnku, vzdělanou ženu s neobyčejným rozhledem, nebyl problém získat pro tuto myšlenku kvalitní spolupracovníky. Protestantský pastor Viktor Heinrich Riecke, který byl nejvýznamnější osobností osvícenského života v Brně, se o kunínský ústav postaral a vnesl do něj duch tolerance, který tu přetrval až do jeho zrušení. Vzorem pro kunínský ústav bylo podobné zařízení, a to ve Schnepfentahalu - Salzma- nnovo filatropinum, zřízené podle Basedowých zásad (Johann Bernhard Bassedow - zakladatel hnutí filantropismu). V kunínské knihovně nechybí žádné významnější dílo představitelů filantropického hnutí. Zdá se, že v Kuníně vznikla nejlepší pedagogická knihovna tohoto období na Moravě.

V souvislosti s kunínským vzdělávacím ústavem je potřeba zmínit několik jmen. Jedná se o důležité spolupracovníky hraběnky, kteří se o rozkvět ústavu také významně zasloužili. Johann Edmund Schreiber, od r. 1793 zámecký kaplan a první správce ústavu. Kromě jiného publikoval v listu Patriotisches Tageblatt o Industriální škole v Kuníně či o očkování dětí proti neštovicím v Suchdole. Od r. 1806 převzal místo představeného kunínského ústavu mladý a talentovaný Karel Josef Jurende, kterého si hraběnka povšimla v rodině císařského rady Dr. Schindlera, kde zastával místo domácího učitele. Nastává nelehká doba, období protiosvícenských útoků, po bitvě u Slavkova navíc zasáhla kunínské panství epidemie. Na hraběnku docházejí udání - novojičínský děkan Schwan však tato odmítá a hraběnka sama protestuje u moravského gubernia. Dochované dobové písemnosti líčí poměry v ústavu a výuku samotnou velmi příznivě a vztah vyučujících a hraběnky k dětem jako mimořádný.
Dá se říci, že s duchem filantropina se do kraje vrátily staré výchovné myšlenky Jana Ámose Komenského a také duch tolerance a náboženské snášenlivosti. Nepřekvapí nás tedy, že o vánocích roku 1807 přivedl do institutu svého devítiletého synka Františka luteránský učitel z Hodslavic Jiří Palacký.

Na léta strávená v kunínském ústavu později vzpomíná sám historik František Palacký. Hraběnka, která ráda a hodně cestovala, na svých cestách stále myslela na své děti v Kuníně. Nakupovala knihy, zeměpisné mapy, mědirytiny, obrazy, minerály (v kunínském zámku byla vybudována mineralogická sbírka), fyzikální přístroje apod. Po čase mezi hraběnkou a správcem nastaly rozpory. Jurende odchází a vedení ústavu přebírá zámecký kaplan Turek. Mladý a vzdělaný muž si rovněž získal náklonnost hraběnky. Později však začal ústav zanedbávat a využíval především materiálních výhod pro sebe a své příbuzné.
V té době se stává novým ministrem císaře Klement Lotar Metternich. Podle něj Kunínský svobodomyslný ústav odporuje svému účelu, svým zřízením se vymyká dohledu státu, odchyluje se v metodách všech ve státě zavedených školských ústavů, ve výsledcích neslibuje žádný zdar, spíše může způsobit víceméně rozličné škody. Proto je rozhodnutím moravského gubernia roku 1814 zrušen.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kunin.cz

AKTUALIZACE: Jana Sigmundová (Správa zámku Kunín) org. 159, 25.01.2006 v 15:22 hodin

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz