Základní údaje
Východní svah a plošina vrchu Špičák (293,3) 0,3-1,3 km jižně Milovic
Katastrální území: Milovice
Rozloha: 88,35 ha
Nadmořská výška: 197-293 m
Zřízena: vyhláška Správy CHKO Pálava z 1. 7. 1994

Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany
Charakteristická část Milovické pahorkatiny na měkkých flyšových sedimentech s přirozenými druhově bohatými lesními ekosystémy teplomilných doubrav a dubohabřin a stepními společenstvy.

Geologické, geomorfologické a půdní poměry
Široký plochý hřbet Špičáku se zbytky zarovnaného povrchu tvoří převážně flyšové pískovce ždánicko-hustopečského souvrství se slepencovými vložkami, na plošinách jsou překryty spraší, v údolích se nacházejí deluviofluviální hlinitopísčité sedimenty. Na spraších a v úpadech je vyvinuta hnědozem o různém stupni illimerizace, pod stepními společenstvy ji nahrazuje černozem, na exponovaných místech s výchozy třetihorních sedimentů se vyskytují pararendziny.

Rostlinstvo a květena
Převážnou část plošiny ve střední a východní části rezervace kryjí sprašové doubravy se zobem ptačím a mnohými dalšími druhy keřů, v údolíčkách je nahrazují panonské prvosenkové dubohabřiny. Na východním okraji plošiny sprašové doubravy postupně přecházejí v dřínové a mahalebkové doubravy, které na příkrých svazích západní orientace vytvářejí krajinnou mozaiku se třemi bezlesými enklávami různé velikosti. Tato stanoviště primárního bezlesí hostí lemová společenstva s kakostem krvavým a porosty drnové stepi, na úpatí rezervace se nacházejí malé plochy lučních stepí s válečkou prapořitou.
V rezervaci, jejíž květena čítá přes 200 druhů cévnatých rostlin, byly doposud nalezeny tyto zvláště chráněné druhy (celkem 26): divizna brunátná, dřín obecný, dub pýřitý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec luční, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec pestrý, kosatec trávovitý, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, medovník velkokvětý, modravec tenkokvětý, oman oko Kristovo, plamének přímý, sasanka lesní, sesel pestrý, sinokvět měkký, třemdava bílá, violka obojaká, vstavač vojenský, zlatovlásek obecný a zvonek sibiřský. V roce 1997 zde byla nalezena jediná lokalita zárazy ožankové v českých zemích.

Zvířena
Typický je výskyt stepních druhů bezobratlých, jako např. svižníka polního. Z trusu větších druhů zvířat zde tvoří kuličky pro vývoj larev chrobák vrubounovitý. Na okrajích lesa hnízdí bramborníček černohlavý, v lesních porostech např. včelojed lesní, krutihlav obecný, žluna šedá a linduška lesní.

Lesnictví
Lesní porosty byly obhospodařovány jako les nízký - pařezina. V současné době jsou lesy kategorizovány jako lesy hospodářské, ale počítá se s jejich převedením do kategorie lesů zvláštního určení. Uskutečňuje se pouze zdravotní výběr, jinak jsou porosty ponechány přirozenému vývoji.

Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území
Z lesních porostů je třeba odstraňovat akát a dbát, aby nedocházelo k zarůstání stepních svahů křovinami.

Typ záznamu: Přírodní rezervace

AKTUALIZACE: uživatel č. 508 org. 56, 11.08.2003 v 13:02 hodin