Národní přírodní památka Chropyňský rybník [ Národní přírodní památka ]

NPP Chropyňský rybník

Základní údaje: Národní přírodní památku tvoří Zámecký rybník s ostrůvkem uprostřed a pobřežní porosty na jihovýchodním okraji města Chropyně, v inundační lužní oblasti Moravní nivy, v blízkosti státní silnice z Chropyně do Kroměříže, v nadm. výšce 191 m, katastrální území Chropyně. Rybník je ze tří stran obklopen zástavbou a parkem s Chropyňským zámkem, na jižním okraji je zahrádkářská kolonie. Výměra 24,0905 ha.

Vyhlášení: Rezervace byla zřízena výnosem MK ČSR ze dne 4. 5. 1954, č. 35431/54, je tedy nejstarší rezervací na Kroměřížsku. Důvod vyhlášení: ochrana nejbohatší lokality silně ohrožené kotvice plovoucí na Moravě, ornitologická lokalita s ochranou hnízdní kolonie racka chechtavého.

Geologie, půdní poměry, geografie: Rybník leží na okraji Středomoravské nivy (spojené nivy řeky Moravy a Bečvy). V nadloží štěrkopísků jsou zde povodňové hlíny, v okolí jsou vyvinuty fluvizemě a gleje. Rybník je průtočný, napájený stružkou z mlýnského náhonu Malé Bečvy.

Botanika: Rybník je zčásti lemován skupinami stromů a keřů, z nichž dominuje topol kanadský (Populus x canadensis) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Vtroušena je vrba bílá (Salix alba), ojediněle topol bílý (Populus alba), velmi významný je výskyt několika jedinců topolu černého (Populus nigra), dále se vyskytuje osika, jasan, jilm, lípa malolistá. V keřovém patru je nejčastější ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

V břehových porostech převládá především orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), na některých místech jsou ostrůvky orobince širolistého (Typha latifolia). Kolem ostrůvku a v části břehu blíže městu dominuje rákos obecný (Phragmites australis). Místně jsou porosty vysokých ostřic svazu Caricion gracilis s ostřicí štíhlou (Carex gracilis), o. ostrou (C. acutiformis) a o. pobřežní (C. riparia), spolu s nimi se vyskytuje např. zbochan vodní (Glycerina maxima), puškvorec obecný (Acorus calamus), kosatec žlutý (Iris pseudacarus), zerav vzpřímený (Sparganium erectum), kyprej obecný (Lythrum salicaria) a šťovík koňský (Rumex hydrolapathum).

Ve vodě se vyskytuje kotvice plovoucí (Trapa natans), růžkažtec ostnitý (Ceratophyllum demersum), rdes maličký (Potamogeton pusillus), okřehek menší (Lemna minor) a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). Celková pokryvnost vodní hladiny kotvicí plovoucí v jednotlivých letech mírně kolísá, její porosty však dosahují minimálně několika hektarů (téměř dvě třetiny vodní hladiny). Kotvice plovoucí je jednoletá rostlina, jejíž semena potřebují ke svému klíčení vyšší teplotu vody (trvale nad 10°C), u nás klíčí obvykle koncem dubna až v květnu a její olistění nastává v červnu. Po odkvětu v červenci až srpnu dozrávají plody na podzim, v průběhu října. Plody jsou malé oříšky s ostrými výběžky. Kotvici plovoucí považujeme za druh vyžadující mezo až eutrofní vodní prostředí, tj. prostředí se středním obsahem živin. Na ostrůvku, kde hnízdí racci, roste bez černý, kopřiva dvoudomá a lilek potměchuť.

Mnohé rostliny, dříve hojně zde rozšířené, se již zde buď nevyskytují, nebo vyskytují jen sporadicky (kapraď' bahenní (Thelypteris palustris), leknín, stulík, rdesky, skřípince, ostřice, zevary, pryskyřník velký (Ranunculus lingua), šťovík koňský, rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), tajnička rýžovitá (Leerisa orisoides), třtina bělošedá (Calamagrostis canescens), puškvorec apod.). Při melioraci rybníka v roce 1966 byly zlikvidovány cenné bažinné louky pod zámkem, na nichž se nacházel bohatý soubor ostřic (Carex).
Zoologie: Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan zelený (Rana esculenta synklepton). Na přelomu 19. a 20.století byl rybník především významnou ornitologickou lokalitou. Po vybudování rozsáhlé rybniční soustavy u nedalekých Záhlinic (vyhlášeny jako přírodní park Záhlinické rybníky) v letech 1955-1965 ornitologický význam poklesl. Přetrvává zde však početná kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), v minulosti zde bývalo zaznamenáno 3-5000 párů (jedna z nejpočetnějších kolonií ve střední Evropě). Racci přilétají v březnu, v dubnu mají v hnízdech plnou násadu vajec (pravidelně tři). Během května již dorůstají mláďata, aby v druhé půli června opustila svá hnízdiště a koncem tohoto měsíce racci odlétají. Z tohoto důvodu je výnosem stanoveno, že hladina Chropyňského rybníka nesmí v době hnízdění racků, t. j. od 1. března do 1. července, kolísat, aby nedošlo ke zničení hnízd.

Nepravidelně zde hnízdí potápka černokrká (Podiceps nigricollis) a některé další druhy vodních a mokřadních ptáků, např. labuť velká, rákosník velký (Rocephalus arundinaceus), rákosník proužkovaný, čírka modrá (Anas querquedula), lyska černá, slípka zelenonohá, roháč potápka, roháč černokrký, potápka malá, bukáček malý, strnad rákosní, pisík obecný. Občas navštíví rybník orlovec říční, pochop rákosní, volavka popelavá, čejka chocholatá a ledňáček říční. Z blízkého neregulovaného mlýnského ramene Malé Bečvy navštěvovala rybník v dřívějších letech často vydra. Ze savců je zde běžná ondatra a hryzec vodní.


Historie: Chropyňský rybník se zachoval jako poslední zbytek rybníků, tůní a mokřin, které se před staletími rozprostíraly mezi Kroměříží a Chropyní a dále k Přerovu v inundačním prostoru řeky Moravy, Bečvy a jejich přítoků. První písemná zmínka z roku 1542 se týká "vodní tvrze", k jejímuž opevnění sloužil i Chropyňský rybník. V minulosti se jmenoval Starý, po výstavbě zámku je nazývaný Zámecký. V letech 1900-1901 bylo provedeno generální čištění a meliorační práce. Přitom byl celý rybník vyvezen a vyčištěn až po hranečník, který můžeme spatřit za plotem hřiště. Dnes je rybník opět z velké části zarostlý. Velký podíl na zanesení rybníka měl až do roku 1949 bývalý cukrovar (dnes na jeho místě stojí podnik Technoplat), který vypouštěl do rybníka vodu a bláto z řepných praček. Ochrana Chropyňského rybníka byla stanovena již v roce 1926, jakožto zbytek vodní tvrze a významná kolonie racka chechtavého.

Kulturní památky: Na západním okraji rybníka se nachází Chropyňský zámek, který stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu. Po roce 1615 zde byla postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. Nynější podoba zámku pochází z let 1701-1703, kdy byl výrazně přestavěn. Dnes se zde nachází Museum Kroměřížska s památníkem Emila Filly (1882-1953), expozicí dějin města, Ječnímkovým a Rytířským sálem a rozsáhlou sbírkou zbraní ze 17.-18. století.

Hospodářské využívání, ohrožení: Chropyňský rybník byl v užívání Rybářství Přerov. V období několika let od vyhlášení rezervace bylo toto hospodaření postupně stále více intenzifikováno. Některé druhy dříve uváděné, jako např. leknín bílý, zcela vyhynuly. V roce 1966 bylo rákosí shrnuto těžkou mechanizací k břehům a uprostřed rybníka ponechán ostrov. Při této melioraci rybníka byly zlikvidovány cenné bažinné louky pod zámkem, na nichž se nacházel bohatý soubor ostřic (Carex). Kritickým a téměř osudným byl pro rezervaci rok 1984. Při kontrole dne 16. srpna 1984 zjistil okresní konzervátor ochrany přírody Jan Coufalík, že rybník je prakticky bez vodní vegetace. Na hladině rybníka nebyl jediný trs kotvice plovoucí. Ochrana přírody zánik vodní vegetace v rezervaci téměř s jistotou spojila s aplikací totálního herbicidu Gramaxone S, používaného k ničení vodních plevelů na rybnících s intenzivním chovem ryb. Gramaxone S má rychlý účinek na zelené části rostliny, proniká ihned prostřednictvím listů do rostliny a rozrušuje asimilační proces. Kořeny vytrvalých rostlin zůstávají zpravidla nenarušeny a rostlina přežívá, kotvice je však rostlina jednoletá a vyvstala hrozba, že vyhynula celá populace. O dva roky později došlo ke znečištění Chropyňského rybníka ropnými produkty z nedalekého Technoplastu Chropyně. V rozporu s ochrannými podmínkami byly také snahy místního mysliveckého sdružení o vypuštění 180 kachen divokých do rezervace, čemuž bylo zabráněno. Introdukce takového množství kachen by byla závažným negativním zásahem do chráněného území. Bezprostřední blízkost města s plastikářským závodem Technoplast, intenzivní chov ryb a nedaleká zahrádkářská kolonie se nepříznivě odrážejí na kvalitě vody, botanickém a ornitologickém významu této lokality.
Naučná stezka: kolem rybníka prochází naučná stezka, modře značená turistická trasa a také cyklostezka.

Management: Účinná ochrana rezervace z hlediska rybochovného hospodaření by měla být zajištěna zařazením rybníka do intenzifikační třídy II.1 - polointenzivní s omezením. Omezení se týkají regulace aplikované kejdy, vyloučení použití všech chemických látek a vyloučení chovu býložravých ryb. Území bylo zařazeno do programu CORINE - biotopy.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz
AKTUALIZACE: uživatel č. 508 org. 56, 09.08.2003 v 11:02 hodin