Historie obce Suchá Loz [ Historie (archivní dokument) ]

Obec Suchá Loz je položena v údolí potoka Bystřičky, jižní stranu lemují výběžky Bílých Karpat, severně se prostírá níže položené bezlesé pásmo. Obec má asi 1100 obyvatel. Katastrální výměra činí 1702 ha.
Název obce Suchá Loz (od suchého vrbového či vinného proutí) se postupně vyvíjel: Suchalusi 1261, Sucholzuy 1493, V Suchey Hlozii 1507, Sucholossa 1720, Suchaloza 1906, Sucha Loz 1924, Rebendorf 1939 až po současný název, používaný již r.1924. Obecní pečeť má v barokním zdobeném štítě křížem položeny radlice a krojidlo, opis PECET DIEDINY SUCHE LOSI 1687. Sucha Loz je prvně připomínána ve falzu zakládací listiny vizovického kláštera z r.1261. Poté se připomíná jako součást statku Strání, kdy ji r. 1423 král Zikmund zastavil spolu s okolními obcemi a spolu s Bánovem byla součástí uherskobrodského panství. Při tatarském vpádu z Uher v r. 1663 bylo v obci zabito 50 osob, částečně zničena a vypleněna byla obec rovněž r.1638, 1704 a 1705.
R. 1843 se většina osob zaměstnávala zemědělstvím, současně obchodovali se sušeným ovocem, kořením a jinými plodinami. Koncem 19. století byly v obci v provozu tři mlýny a působily tady tři kováři. Od roku 1907 byly v obecním kamenolomu vyráběny dlažební kostky.