Olof Joachim Palme [ Osobnost Evropské unie ]

Olof Joachim Palme (1927-1986)
Švédský sociálně demokratický politik, bývalý ministerský předseda. Nejznámější a ve své době nejoblíbenější švédský politik ve světovém měřítku.
Ačkoliv pocházel z bohaté rodiny, začal se zajímat o dělnické hnutí a o postavení chudších vrstev společnosti. Proto se občas setkával s projevy nepochopení. Jak může člověk jako on sympatizovat se sociální demokracií? V jeho názorech ho ještě upevnil pobyt v USA, kde, na rozdíl od Švédska, byly sociální rozdíly mnohem viditelnější. Švédská společnost je totiž tradičně egalitární, solidarita mezi lidmi je vysoká a stát významně přerozděluje národní důchod. Pojem "švédský model” jako synonymum blahobytu má světový ohlas. Palme byl jeho věrným stoupencem a své přesvědčení o správnosti švédského přístupu k sociálním otázkám si upevnil i po návštěvách dalších zemí.
Svou politickou kariéru začínal jako studentský vůdce a funkcionář: byl předsedou Švédské studentské unie (1952-1953) a člen představenstva Dělnické osvětové akademie. Tato instituce byla tradičním švédským modelem na celoživotní vzdělávání občanů. V roce 1953 si Palmeho všiml tehdejší švédský premiér Tag Erlander. Palme se stal jeho osobním sekretářem. V této funkci vydržel celých deset let, a to i v době, kdy se stal poslancem švédského parlamentu (1957-1986).
Palme jako představitel mladé nastupující generace se aktivně podílel na formulování programu švédské sociální demokracie. Tento program se zakládal na silné redistribuční roli státu, na silné solidaritě občanů. Cílem sociálně demokratického programu "státu blahobytu” byl celkový prospěch všech vrstev společnosti. Palme byl jeho hlavním motorem a díky tomu získával čím dál tím větší popularitu.
V roce 1969 Palme vystřídal Erlandera ve funkci ministerského předsedy. Jeho politická činnost se tímto rozšířila i na zahraniční politiku. Angažovanost hlavně ve věci odzbrojení, zabránění šíření atomových zbraní a pomoc rozvojovým zemím mu získala sympatie i za hranicemi země. Palmeho zahraniční politika byla silně antikoloniální, za jeho vlády Švédsko významnou měrou podporovalo rozvojové země a osvobozenecká hnutí (1% HDP). Jako první západní politik navštívil Kubu a Fidela Castra.
Palme se často dostával do konfliktů s americkou zahraniční politikou. Ostře vystoupil a odsoudil americkou účast ve Vietnamu. Zúčastnil se protestního pochodu ve Stockholmu, po boku severovietnamského velvyslance v Moskvě. Palme však stejným způsobem odsuzoval i komunistický kolonialismus, např. invazi vojsk Varšavské smlouvy v Československu.
Pokud se týká atomových zbraní, Palme se zasazoval o vytvoření bezjaderné zóny v Evropě. Tato zóna měla zahrnovat i Československo. Dbal o zachování švédské neutrality. Proto často zprostředkovával kontakty mezi různými stranami konfliktů ve světě (např. Írán - Írák).
Palme se držel neutrality i ve věci evropské integrace. Vystupoval proti členství své země v Evropských společenství, neboť toto členství bylo tehdy posuzováno jako účast v konkrétním politickém bloku. Švédsko se proto podílelo na Evropské zóně volného obchodu (EFTA), která byla chápána čistě jako obchodní organizace.
Olof Palme byl zavražděn 28. února 1986, kdy se v podvečer vracel s rodinou z kina. Byl bez ochranky, jak bylo jeho zvykem.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.euroskop.cz