Homepage

Historie obce Těšetice

Tato obec nepatří jen k nejstarším na Hané, ale i na Moravě. Přírodní a geografické podmínky přitahovaly člověka už v pravěkých časech, jak svědčí nálezy věhlasných archeologů Jindřicha Wankla z roku 1880 u mlýna Spálence jižně od obce, či Antonína Gottwalda z roku 1899 v hliníku. O prehistorickém osídlení svědčí i nálezy ze stavby kravína v roce 1971. První zmínka o obci je z roku 1078, kdy kníže Ota Sličný založil klášter Hradisko (KH) a v zakládací listině věnoval část Těšetic tomuto klášteru. Dary a odkazy se v roce 1286 Těšetice staly majetkem KH celé a to na 500 let. V roce 1160 v majestátu vydaném králem Vladislavem se KH stvrzují všechny statky v Těšeticích. Poddaným byla dána poddanská svoboda, aby od věřitelů robot byli zproštěni a dělali jenom to, co nařídil opat. V roce 1241 po vpádu Tatarů utrpěli spolu s KH i Těšetice. V této době zanikla pravděpodobně osada Všechlapi, která stála mezi Těšeticemi a Ratajemi. Po této osadě je nyní památkou jen dům p. Továrka. Další zmínka o této obci je z roku 1668, a to z důvodu požáru, který vznikl na statku u Dvořáků a skoro celé Těšetice i s kostelem vyhořeli. Říčky Šumice i Blata byly v této době neregulovány a mezi Těšeticemi a Ratajemi se táhli močály a pastviny. Při jízdě z Těš. do Rat. je ještě patrná mírná terénní vlna, kudy koryto protékalo. O tyto pastviny, které se rozkládaly na Těš. i Rat. katastru byly vedeny časté spory, které jak soudní spisy dokazují, končili krvavými šarvátkami. V roce 1594 zde byl za opata Pavorína založen pivovar, mlýn a lihovar. Stavba ještě nebyla dokončena a už zde byl spor mezi olomouckými vářečníky a KH. Tento spor trval 150 let. V roce 1680 zde byla založena škola, která stávala naproti obecnímu úřadu. Učitel měl ještě mnoho jiných povinností než jen vyučovat děti. Byl také učitelem ministrantů v kostele, zapisoval robotníky a byl také jednatelem mezi farářem a obcí. V roce 1750 zde učitel Mikuláš Červenčík v zimě vyučoval 18 žáků, v létě nikoho. Jeho plat byl 6 zlatých, 18 krejcarů,8 měr obilí a protože by s takovým platem nemohl vyjít, dostával od faráře ještě 10 zlatých ročně. V roce 1758 k Olomouci přitáhli Prusové a 9 týdnů bezohledně rabovalo v okolních vesnicích. V roce 1805 za napoleonských válek vtrhlo do Těšetic 70 francouzských vojáků a žádalo 500 dukátů. Obec nakonec vyplatila jen 300 dukátů, přitom však musel farář František Erben vyprovodit vojáky daleko za vesnici. Po zrušení KH v roce 1784 byla obec pod správou Náboženského fondu a to do roku 1826, kdy jej získal hrabě Saint - Genois, ještě později Lichtenštejni. Od roku 1848 byly Těšetice samostatnou obcí olomouckého okresu. V roce 1835 zde řádila cholera, nejvíce o císařských hodech. V Těšeticích zemřelo 84 lidí. V roce 1849 se cholera vrátila opět a nejvíce zasáhla vedlejší Ústín. Zde zemřelo 45 lidí, v Těšeticích jen 14 lidí. V roce 1832 byl posvěcen současný hřbitov, roku 1896 ho obec nechala obestavět novou zídkou. 24. 6. 1857 znovu část Těšetic vyhořelo. V roce 1868 vznikla Rolnická záložna, která pomáhala obci v různém budování a podnikání. V roce 1869 byl postaven obecní dům, kde byla hospoda, záložna a čtenářský spolek. Roku 1874 bylo v Těšeticích založeno parní mlátící družstvo, o dva roky později vzniklo také ve Vojnicích. V době, kdy začínal kapitalismus, bylo v Těšeticích několik potravinářských závodů a řemeslníků. V roce 1909 byl založen Sokol, v době první republiky zde pracovaly spolky sv. Terezie, Svaz Charity, Rybářský spolek, strana lidová, republikánská a sociálně demokratická. Za 1. světové války muselo narukovat hodně mladých lidí, všem padlým byl naproti kostelu postaven pomník. V roce 1920 zde byla zavedena elektřina a začala fungovat autobusová linka z Olomouce do Drahanovic. Kino začalo promítat v roce 1927, v roce 1927 zde byla zavedena kanalizace. O rok později zde vznikla sušárna brambor a provozovna firmy Seliko, jež zde v současnosti vyrábí exportní hanáckou whisky King Barley. V roce 1939 zde byla z německého Slavonína přesunuta česká měšťanka, po válce se zase vrátila, ale v Těšeticích zůstala také. 20 let míru bylo přerušeno okupací.Těšetičtí občané se s okupací za války nikdy nesmířili. Už v roce 1939 byl zatčen těšetický učitel S. Simerovský za protesty, byl vězněn v koncentračním táboře v Dachau a vrátil se z podlomeným zdravím. Následujícího roku byl zatčen učitel Hajný, který měl v bytě vysílací stanici. Skonal v koncentračním táboře Manthausen. Jiných obětí během okupace nebylo. Že se tak stalo, bylo zásluhou pana Oklešťka a vedoucího palírny A. Blažkeho, který to s Němci uměl, za což dostal Řád moravské orlice. Po válce byl prověřován STB, ale byl očištěn. Při osvobozování táhlo německé vojsko Těšeticemi, pod kaštanem u kostela byla ukryta baterie těžkého dělostřelectva. Dne 8.5. spadla asi v 10 hodin bomba na dům č.p. 44. Celá olomoucká ulice tonula v dýmu. Cílem byl most přes Blatu. Zřejmě omylem spadla těžká puma do farské zahrady, kde po ní zbyla díra průměru 12 m. Další bomba spadla na dům p. Hnízdo, ale nevybuchla. Později byla zajištěna a odvezena. Most přes Blatu zůstal stát. Dne 8.5. ve 23:30 přišla první sovětská hlídka do Těšetic, vedená tehdy řeznickým tovaryšem Brokešem. Ráno 9.5. se řízení obce ujal národní výbor. Dne 23.10.1973 byly s Těšeticemi sloučeny obce Rataje, Ústín a Vojnice, po volbách v roce 1990 se Ústín opět osamostatnil. Dnešní obec s místními částmi Rataje a Vojnice na společném katastru 1244 hektarů má (v roce 2000) 1189 obyvatel.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 05.12.2002 v 09:49 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz