Homepage

Historie obce Rovensko

Jméno obce je podle podstatného jména rovina.

Rovensko bylo od počátku součástí zábřežkého feudálního panství, po roce 1848 bylo začleněno do soudního i politického okresu v Zábřeze a po územní reorganizaci v roce 1960 připadalo k okresu Šumperk, za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 podléhala obec úřadu landráta v Zábřeze. V roce 1969 zde bylo 187 popisných čísel a 723 obyvatel, před sto lety v roce 1869 106 domů a 617 obyvatel.

Rovensko bylo vždy typickou zemědělskou obcí - a je tomu tak i dnes, i když podstatná část obyvatel již pracuje v okolních průmyslových závodech. Za vesnicí směrem ke Svébohovu byla tradičně těžena hrnčířská a cihlářská hlína, ale nějaký závod na její zpracování tu nevznikl. Také dolování železné rudy v první polovině minulého století brzy zaniklo. Nevelká řemeslná výroba sloužila jen místním potřebám. Chudší vrstvy pracovaly u místních sedláků a ve dvoře, později odcházely jako sezónní zemědělští a stavební dělníci i do jiných míst, až na konec většina zakotvila v továrnách v Postřelmově, Zábřeze a Sudkově.

Rovensko bylo od počátku téměř čistě českou obcí, a to i v dobách, kdy sousední Zábřeh byl soustavně poněmčován. Ves patří ještě k hanácké, přesněji k hornohanácké oblasti, což se projevuje v celkovém stylu života a také v jazyku. V bezprostředním sousedství směrem do hor se však mluví již tzv. horáčtinou, která je přechodným typem mezi nářečím hanáckým a východočeským, a ta měla vliv i na lidovou mluvu v Rovensku, takže Rovenští sami považují své nářečí za podhorácké, v sousedním Postřelmově se však mluví již čistě hanácky. To vše ovšem platí spíše pro minulost, vlivem moderního stylu života v posledních letech se všechny tyto tradiční rozdíly stírají a mizí. Výstavba obce a domů, pokud je dochována z minulých dob, se řadí svým typem také do území horní Hané, kde na rozdíl od vlastní Hané byly stavěny domy štítem k návsi (ne tedy delší stranou domu). Do usedlosti se většinou vstupovalo vraty, které spojovala větší hospodářovo obydlí na jedné a výměnek na druhé straně podélného dvora. Hospodářské budovy navazovaly arkádami, jenom stodola uzavírala příčně zadní část dvora. Za stodolou bývala ještě zahrada či sad a před domem malá zahrádka.

V Rovensku jsou dodnes zachovány a památkově chráněny z této architektury stavby č. p. 7 a 44. Jako zvláštnost jsou památkově chráněna i trojboká Boží muka (na cestě do Postřelmůvku) z první poloviny minulého století. Tehdy ještě byla část domů ze dřeva, pokryta doškami, avšak potom byly stavěny již jenom domy zděné. Vzhled celé obce se velmi změnil v období socialistické výstavby po roce 1945, zvláště po združstevnění zemědělství, stavbě nových domů a celkové úpravě vesnice v posledních letech.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 10:30 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz