Homepage

Historie obce Rájec

Původ jména obce může být vykládán jednak jako ráj ve smyslu vábného a příjemného místa, jednak jako odvozenina od osobního jména Raj. V hanáckém nářečí je Rájec označován jako Réc. Dříve se odlišovala od Rájce osada Teodorov, která dokonce tvořila v letech 1867 až 1923 samostatnou obec. Obecní znamení Rájce zobrazovalo rýč a na něm stojícího rozkřídleného ptáka.

Rájecký katastr se 487 hektary se rozkládá jižně od Zábřeha a jeho dnešní části Ráječka, a to jednak v severovýchodní části Mírovské vrchoviny, jednak na východě v rovině při soutoku Moravské Sázavy s Moravou (střední nadmořská výška 274 m). Obec je spojena poměrně důležitou silnicí směřující na sever k Zábřehu a na jih přes Zvoli k Mohelnici. Tato cesta prochází vlastně jen bývalou osadou Teodorov, neboť původní ves Rájec je od ní umístěna podél potoka směrem k západu. Katastrem prochází také železniční trať Olomouc - Zábřeh, ale zastávka zde nikdy nebyla.

Rájec i s Teodorovem patřil v posledních stoletích ke středně velkým obcím s poměrně stabilním počtem obyvatel. V roce 1900 zde bylo zjištěno celkem 596 osob ve 112 domech, z toho náleželo 309 osob a 58 domů k Rájci a 287 osob a 54 domů k Teodorovu; v tomto ohledu šlo v podstatě o rovnocenná sídliště. Obě části od roku 1923 spojené obce byly české (roku 1930 se k Němcům hlásila jediná osoba). Proto došlo po roce 1945 jen k malému poklesu obyvatel, a sice na 505 osob ve 122 domech v roce 1950. Při posledním sčítání v roce 1991 zde bylo zjištěno 453 obyvatel a 124 domů vesměs rodinného typu; rozdělení na dvě dříve samostatné části již v této době ztratilo jakýkoliv význam.

Archeologickým výzkumem bylo v rájeckém katastru zjištěno sídliště lužické kultury. Historické prameny pak svědčí o tom, že Rájec patří k nejstarším vsím na Zábřežsku. Připomíná se totiž prvně roku 1273, kdy byl podřízen mohelnické rychtě. Rájec byl pravděpodobně založen spolu s několika dalšími vesnicemi v okolí olomouckými biskupy, kteří sem povolali kolonisty ze stejnojmenných vsí severně od Brna. Kolem roku 1320 je uváděn jako biskupské léno v mohelnické, později mírovské provincii. Ves s dvorem držela postupně celá řada biskupských vazalů z řad nižší šlechty, z nichž někteří nesli přídomek z Rájce, a to až do 17. století.

V polovině 15. století byla v Rájci tvrz a ke zdejšímu manství patřily vsi Ráječek, Jestřebí, Lupěné a Javoří. Roku 1468 byl v boji mezi Rájcem a Zvolí smrtelně zraněn přívrženec Jiřího Poděbradského Zdeněk Kostka z Postupic, který táhl s vojskem z Čech k Olomouci. V roce 1564 odkoupil olomoucký biskup Rájec i sousední Zvolí k mírovskému panství, zboží však bylo i nadále dáváno občas do zástavy. Po třicetileté válce tu bylo podle lánového rejstříku z roku 1677 24 usedlíků a ještě tři poustky. O tvrzi již není ani zmínka a dvůr byl roku 1643 Švédy zpustošen. V okolí Rájce byly v té době tři rybníky, které byly vysušeny až v 19. století. K podstatné změně došlo roku 1787, kdy byly rozparcelovány pozemky rájeckého dvora, a tak vznikla osada Teodorov, která dostala jméno podle olomouckého biskupa Antonína Theodora hraběte Colloredo-Waldsee. V roce 1834 bylo v Teodorově již 55 domů a 320 obyvatel, v Rájci 51 domů a 318 obyvatel; v Rájci byla od roku 1820 škola.

V první polovině 19. století se v okolí dobývala železná ruda, ale to nijak nezměnilo vesnický ráz obou vsí, které po roce 1848 připadly k soudnímu i politickému okresu Zábřeh. Tak tomu bylo i za první republiky, takže nebylo divu, že zde měli nejvíce přívrženců strany lidová a agrární.

Po druhé světové válce hledalo stále více obyvatel zaměstnání v poměrně blízkém Zábřehu a Ráječku. Již v roce 1949 zde vzniklo JZD a na rozdíl od mnoha dalších prosperovalo poměrně dobře, takže se od roku 1972 stalo vítanou součástí družstevního agrokomplexu v Dubicku. Jinak se občané orientovali na Zábřeh, v roce 1990 zůstala v obci jenom základní škola nižšího stupně, dva obchody a hostinec.

Chráněnou památkou v Rájci je smírčí kříž, který stál původně na místě bitvy z roku 1468 a k silnici do Ráječka byl převezen až při stavbě železniční trati. Obě bývalé části obce mají svoji kapli. Dokladem lidového stavitelství jsou hospodářská usedlost čp. 1 a zděná zvonice na návsi z 19. století.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://rajec.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 09:31 hodin

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz