Homepage

Historie obce Bohdíkov

Vznik dnešní vesnice Bohdíkov a jejích přilehlých osad Raškova Vsi, Raškova Dvora, Komňátky a části Aloisov, které patří mezi nejstarší obce šumperského okresu, zapadá do historických událostí v této oblasti. Souvisí s postupující slovanskou kolonizací z moravského vnitrozemí, vznikem nových sídlišť při toku řeky Moravy a jejích přítoků, t.j. řeky Desné, Branné a Krupé. Již dávno před velkou kolonizací ve 13. a na počátku 14. století vedla údolím řeky Moravy stará obchodní stezka do Kladska a Slezska, zvaná jantarová, spojující Středomoří s Pobaltím. Svědčí o tom slovanské názvy řek a osad v této oblasti. Například název Komňátka je pravděpodobně odvozen od "komnata", místa odpočinku putujících kupců. Kolem roku 1201 - 1216 se vytvořila kolem řeky Moravy celá řada malých slovanských osad, mezi nimi i obce Bohdíkov, Raškov a Komňátka.

Obec se do roku 1946 nazývala Český Bohdíkov a v letech 1946 až 1960 Dolní Bohdíkov. Název je od-vozen od osobního jména Bohdík, jež je podobou ně-kterého jména na Boh-, např. Bohdan nebo Bohdal. Doplňující přívlastky Český a později Dolní ji měly odlišit od Německého a později Horního Bohdíkova. Komponent Marzdorf v německém názvu Bohmisch Márzdorf vznikl zkrácením z Martinsdorf (ve významu - Martinova ves). Obecní pečeť z poloviny 17. století nesla znamení radlice provázené šesti hvězdičkami po stranách.
Pod názvem Martini villa je vesnice jmenována v roce 1351 mezi farními osadami nově založeného litomyšlského biskupství. V roce 1397 náležela k rudskému panství, ale v roce 1447 se u Rudy již nepřipomínala. V 16. století byli majiteli Bohdíkova losinští Žerotínové. Ve vsi byla tehdy tvrz a dvůr. Bohdíkov tvořil samostatný statek spolu se sousedním Hrabenovem. Jeho majitelem byl krátce Tobiáš Prokop z Velenic a roku 1578 byl připojen k temenickému zboží Odkolků z Oujezdce. Těm byl pro účast na stavovském povstání majetek konfiskován a Bohdíkov byl v roce 1622 znovu připojen k rudskému panství, u něhož zůstal až do roku 1848. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 v Bohdíkově 29 usedlíků a byla zde jedna poustka. Za třicetileté války zanikla bohdíkovská fara. Na místě staršího, patrně dřevěného kostela byl v roce 1725 postaven nový a při něm byla v roce 1836 obnovena duchovní správa. Školní vyučování po domech probíhalo již v 18. století a v roce 1819 byla ve vesnici postavena škola. Do roku 1834 se Bohdíkov rozšířil na 118 domů s 866 obyvateli.
Na počátku 19. století byla na místě panského (Kučovského) dvora založena knížetem Aloisem z Lichtenštejna osada Alojzov (německy Aloisthal) a při ní železná huť. V roce 1834 byla osada tvořena čtyřmi domy a 41 obyvateli.
Po roce 1848 byl Bohdíkov s Alojzovem začleněn k šumperskému politickému i soudnímu okresu. V obci a jejím okolí se začalo rozvíjet průmyslové podnikání, zejména poté, když byla v roce 1873 postavena moravská hraniční dráha ze Šumperka do Hanušovic a Králík. Lichtenštejnská huť v Alojzově byla po požáru v roce 1873 upravena na papírnu (firma Karger) a v meziválečném období zaměstnávala přes 300 lidí. Při ložisku kvalitního vápence byla v roce 1873 postavena vápenka firmy Eisenstein (v meziválečném období Oberleithner, Eisenstein a spol.); v provozu byly ještě další dvě velké kruhové vápenky. V roce 1887 zahájila provoz strojírna a slévárna, později též pila, elektrárna a konečně továrna na hospodářské, dřevoobráběcí a papírenské stroje (firma Kusák). Před první světovou vál-kou byla v Bohdíkově v provozu ještě další strojírna a po válce Fleschova pila. Rudský velkostatek měl v Bohdíkově dvůr (Kučovský, Gvtzenhof) o výměře 87 hektarů, který byl za první pozemkové reformy rozparcelován. Rozlehlé lichtenštejnské lesy v okolí převzal do péče československý stát.
Po první světové válce se část bohdíkovských obyvatel přidala k nové československé církvi a v roce 1924 zde byla ustavena její farnost. Vzhledem k většímu počtu průmyslových podniků ovládala politický život bezkonkurenčně sociálně demokratická strana. Obecná škola byla v meziválečném období rozšířena na čtyřtřídní a po začlenění do Sudet byla v obci zřízena i škola německá.
Po roce 1945 byly průmyslové podniky znárodněny. Vápenky převzaly Moravskoslezské cementárny a vápenice, ale výroba vápna byla postupně omezována a v roce 19?9 ukončena. Kusákovu továrnu převzaly Západočeské strojírny a slévárny, alojzovskou papírnu v konečné fázi národní podnik Olšanské papírny. JZD bylo v Bohdíkově založeno až v roce 1957 a v roce 1973 bylo integrováno k zemědělskému družstvu v Rudě nad Moravou. V roce 1990 byla v obci železniční stanice, úplná základní škola, dvě prodejny smíšeného zboží a pohostinství.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.bohdikov.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 30.07.2003 v 09:07 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz