Homepage

O městě Fulnek

Zakladateli města ležícího na hranici Moravy a Slezska byli pravděpodobně roku 1293 páni z Lichtenburka. Posléze se toto město stalo sídlem pánů z Kravař a ze Žerotína. Město vzkvétalo, přestože bylo postiženo mnoha živelnými pohromami (povodní, zemětřesením, morem apod.). Jen málo měst má zachováno tolik dokladů svého hmotného i duševního vývoje, jak je tomu právě ve Fulneku. Jsou to památky často vysoké kvality i přes ztráty z konce 2. světové války.

Výtvarně nejcennější barokní památkou je farní kostel Nejsvětější trojice, stavěný v letech 1750-1760 podle plánů architekta Mikuláše Thalhera. Interiér skvěle freskami vyzdobil Josef Ignác Sadler, oltářní obraz sv. Augustina je dílem dalšího významného umělce Felixe Ivo Leichra. Ostatní obrazy jsou dílem Ignáce Raaba. Tvůrcem hlavního oltáře a mnoha sochařských děl je sochař František O. Hirnle. Farní kostel je součástí areálu bývalého kláštera augustiniánů - kanovníků, povolaných v r. 1389 do Fulneku. Kostel je spojen s náměstím unikátní raně barokním schodištěm.

Existence bratrského sboru se datuje ke konci 15. stol. Nad vchodem do sboru je umístěn erb podporovatele českých bratří Jana Skrbenského z Hřiště a jeho manželky. V letech 1618-1621 zde také působil jako jeho správce Jan Amos Komenský. Po vypuzení bratří byl sbor přeměněn v sýpku, později ve špitál. Dnes je zde Památník Jana Ámose Komenského. Část bývalého sboru byla na počátku 18. století přebudována v honosný Knurův palác, na němž je cenný zejména barokní portál.

Tvář barokního města si nelze představit bez řady volných plastik. Ve Fulneku upoutá jistě sousoší Svaté trojice uprostřed náměstí, připisované olomouckému sochaři Janu Václavu Sturmerovi. Dílo vzniklo roku 1718 a jeho smysl je třeba vidět především v symbolice díků za odvrácení moru. kašna se sochou Bl. Jana Sarkandra a socha Jana Nepomuckého jsou dílem významného sochaře Jana Jiřího Heintze z pol. 18. století.


Nejvýraznější dominantou města je zámek. Původní gotický hrad z konce 13. století byl přebudován v 2. pol. 17. století Václavem Bruntálským z Vrbna, který také zahájil stavbu barokního hřbitova, a to kaplí zasvěcenou obráncům proti moru Sv. Rochu a Sv. Sebastiánu. Samotná kaple je ojedinělým dokladem barokních hřbitovů. Počátkem 19. století dostal konečnou podobu i zámek. Po požáru v roce 1801 Čejkové z Badenfeldu obnovili pouze východní křídlo, zámeckou věž a vystavěli dolní řadovou budovu.

Komenského náměstí s původně renesančními domy a barokními fasádami utrpělo při válečných událostech v květnu 1945. Obnova náměstí byla svěřena roku 1948 architektovi Z. Sedláčkovi. Dominantou náměstí je věž radnice z roku 1610.

Jen díky velikému úsilí několika fulneckých občanů stojí dosud Kapucínský klášter, který byl postaven v letech 1674-1683. Současný stav kláštera, jehož součástí byly i hodnotné obrazy od Felixe Ivo Leichra, je kritický.

Zatímco za předchozího totalitního režimu byl rozvoj města komplikován řadou administrativních či jiných bariér, vytvořily se po listopadu 1989 příznivé předpoklady k tomu, aby se Fulnek po všech stránkách postupně dostal na úroveň, která mu vzhledem k jeho historii, kulturnímu významu i současným potřebám právem náleží.



zdroj: http://www.romo.cz/histfu.html

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fulnek.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 23.12.2002 v 11:17 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz