Historie města Kelč [ Historie (archivní dokument) ]

Zpracováno dle PhDr. Ladislava Baletky

Nejstarší stopy pobytu člověka na území dnešní Kelče jsou z mladší doby kamenné. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5000 let před naším letopočtem. Souvislé historické osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1000 n.l. V té době již byl na Strážném uložen poklad mincí a zlomkového stříbra, který nasvědčuje, že Kelč ležela na významné obchodní tepně. Dávný původ Kelče prozrazuje také zasvěcení farního kostela sv. Petru a Pavlu.
Velkého rozkvětu dosáhla Kelč za biskupa Bruna ze Šaumburku, kdy byl přeuspořádán celý dosavadní sídelní prostor města, založeno Nové město Kelč s novým náměstím, založena ves Posvátno, jejíž samostatnost trvala až do roku 1850, a významně posíleno postavení kelečeského faráře.

Za válek koncem 14. století mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem, a především pak za husitských válek počátkem 15. století, byla Kelč velmi zpustošena. Hospodářské postavení se začíná zlepšovat až od poloviny 16. století, kdy bylo zčásti zceleno původní biskupské panství. Velkým úspěchem města v té době bylo získání pivovaru, který se stal významným zdrojem příjmů měšťanů. V polovině 16. století začaly v Kelči vznikat první řemeslnické cechy, v r. 1580 byla Kelč osvobozena od robot. Roku 1617 se město kelč stává dokonce nájemcem celého panství. Slibný rozkvět města ukončila až třicetiletá válka v 1. polovině 17. století. V roce 1621 byla Kelč několikrát vypleněna a vypálena nekatolickými poddanými ze sousedních "valašských panství", takže z původního počtu obyvatel zůstala v Kelči sotva pětina.

Po třicetileté válce úpadek Kelče pokračoval. Město přišlo o většinu svých privilegií a kleslo bezmála na úroveň obyčejné vsi. Roku 1750 biskup Troyer výslovně zakázal používatl Kelči označení město. Označení Kelče jako města se Kelči podařilo znovu prosadit až po dlouholetých sporech s olomouckými biskupy na konci 18. století. Na počátku 19. století se v Kelči rozšířila výroba dýmek. S výjimkou poboček továren firmy Thonet a Kohn si však do Kelče nenašel cestu velký průmysl. Až zřízením pobočky firmy Loana v roce 1948 byly položeny základy k průmyslové tradici Kelče. Díky tomu, že Kelč leží v zemědělsky nejproduktivnější části okresu, se zejména od poloviny šedesátých let životní úroveň pracovníků v zemědělství zvyšovala a púostupně dosáhla úrovně zaměsnanců v průmyslu.

Po osvobození v roce 1945 byl v kelči zřízen místní národní výbor. Když byly v roce 1954 zřizovány městské národní výbory, tehdejší ONV ve Valašském Meziříčí Kelči toto označení nepřiznal, a i pozdější žádosti o obnovení statutu města byly bezvýsledné. Obnovit statut města se podařilo až po listopadové revoluci, v roce 1994.

Název se objevuje ve starších pramenech ve tvaru: in Ghelz (1247, 1251), in Kelcz (1269), circa Gelcz (1270), apud Ghelcz (1272), in Keltsch (1273), de Kelcz (1275, 1282), civitatem Gelcz (1377), in Kelcz (1383), Gelcz (1392), z Kelcze (1480), v Kelczy (1506), na panstvi keleczkem (1562), Keltsch (1676), Kölltsch (1718), Kelčza (1846), Keltsch, Kelč (1872). Nyní Kelč. Název je patrně odvozen z osobního jména Kelec nebo Kelek.

Do r. 1849 byla Kelč součástí stejnojmenného panství, které náleželo k Přerovskému kraji. Od r. 1850 byla obec součástí politického okresu Hranice a spadala do obvodu okresního soudu v Hranicích. V r. 1949 byla připojena k okresu Valašské Meziříčí, jehož sloučením se stala v r. 1960 součástí nynějšího okresu Vsetín.

Kelč tvoří samostatnou obec. V r. 1980 k ní byla připojena obec Komárovice, Lhota u Kelče (vzniklá v r. 1976 sloučením obce Babice a Lhota u Kelče) a Němetice. V současnosti má obec Kelč tedy 5 částí: Babice (samostatná část od r. 1990), Kelč (Kelč I, Kelč II), Komárovice, Lhota a Němetice. V r. 1994 byl Kelči navrácen statut města.

Spolkovou činnost zastupovaly Sbor dobrovolných hasičů (zal. r. 1885), ženský spolek "Božena Němcová” (1903, 1924), TJ Sokol (od r. 1898, 1924), Včelařský spolek (1909, 1935), Katolická beseda (1909), Hospodářský spolek (1909), TJ Orel (od r. 1920), Jednota čs. legionářů (1924) aj.

V r. 1948 zřízena v Kelči pobočka Moravskoslezských pletáren (později n. p. Loana), v r. 1974 vybudován nový výrobní areál. JZD založeno v l. 1950-1957, v r. 1972 připojeny okolní menší JZD; nyní Zemědělské družstvo Kelečsko.
V Kelči se kromě tradičních řemesel rozvíjela od 30. let 19. stol. výroba dýmek a obuvnictví.


Po r. 1945 byl v obci postaven kulturní dům, zdravotní středisko, bytové domy, zřízen vodovod, kanalizace apod. V současnosti je v obci mateřská škola (od r. 1944, nová budova od r. 1976), Městská knihovna, kino. V l. 1997-99 plynofikace. V obci je mlýn a nová pekárna.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kelc.cz