Historie města Příbora [ Historie (archivní dokument) ]

Na mírně zvlněném terénu na obou březích řeky Lubiny se rozkládá Příbor - jedno z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Je lemován krásnou scenérií předhůří Beskyd s vyhlídkou na nedalekou Štramberskou trúbu, malebné Hukvaldy a staroslavný Radhošť.

Založen byl Frankem z Hückeswagenu roce 1251 jako osada s městským právem. První písemná zmínka o městě je v listině markrabího Přemysla - pozdějšího krále Přemysla Otakara II. Z 12. prosince 1251, v níž Přemysl potvrzuje, že hrabě mimo jiné založil v Příboře farní kostel Narození Panny Marie. Příborské náměstí obdélníkového tvaru bylo od počátku proťato diagonálou prastaré "polské" obchodní cesty. Název města v té době se uvádí jako Vriburch, (později Freiberg a česky Przybor).

Zřejmě finanční potíže přinutily hraběte Franka z Hückeswagenu prodat svůj majetek olomouckému biskupovi Brunovi a ten západní část tohoto majetku (Příborsko a Frenštátsko) Hückeswagenům opět vrátil, ale již jen jako dědičné biskupské léno.

A tak se stal Příbor spolu s hradem Hukvaldy jedním ze správních a hospodářských center léna olomouckého biskupství. Během 14. století bylo příborské léno stále častěji zastavováno, až jej v roce 1359 olomoucký biskup přiřadil přímo k stolnímu statku biskupství Hukvaldy. V roce 1389 bylo biskupem Mikulášem z Ryzmburka uděleno městu Příbor právo odúmrti a právo řádně jej opevnit hradbami.

Zástavní majitelé se zde často střídali, z nejznámějších to byli např. král Zikmund Lucemburský, Jan Tovačovský z Cimburka, Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan Čapek ze Sán, Jan Talafús z Ostrova, král Jiří Poděbradský.

První rozmach ve výstavbě města nastává po roce 1480, kdy byl Příbor dán biskupem Tasem z Boskovic do zástavy jeho bratrům. V 16. století velmi vzrostla hospodářská síla města. Příbor v té době dosáhl nejvyšší možné autonomie na biskupských statcích. Rozvíjela se řemesla, vznikaly první cechy. Hospodářská prosperita dovolovala i zvětšování městského majetku.

V roce 1617 se Příbor stal na 6 let nájemcem celého panství Hukvaldy za plat 9000 zlatých ročně olomouckému biskupství. Za třicetileté války bylo město vystaveno nájezdům vojsk všech bojujících stran. Nastalo období hospodářského rozvratu.

Koncem 17. století olomoucký biskup Karel II. Z Lichtenštejna přivedl do Příbora piaristy, kteří v roce 1694 založili kolej a gymnázium. V roce 1700 po otevření budovy školy bylo zahájeno vyučování ve čtyřech třídách latinských a třech základních. Tím se Příbor stal centrem vzdělanosti a kultury v našem regionu. Za tereziánských školských reforem bylo piaristické gymnázium v roce 1777 zrušeno a v Příboře vznikla hlavní škola ponechaná pod správou piaristů. Během dalších let 19. století zaznamenalo školství v Příboře mnohé změny. Za zmínku jistě stojí rok 1875, kdy byl ve městě založen český učitelský ústav, druhý nejstarší na Moravě.

Přesto, že byl Příbor od svého založení městem českým, vymohla si německá národnostní menšina v roce 1882 otevření soukromé jednotřídní školy, která existovala až do konce druhé světové války. Správa města však zůstala v českých rukou, což mělo rozhodující význam pro rozvoj českého spolkového života v Příboře. Díky piaristické kulturní tradici se první vzdělávací a podpůrné spolky objevují již v 60. letech 19. století.

Koncem století nastává úpadek ve výrobě i obchodu. Příbor byl proto předstižen v hospodářském rozvoji řadou okolních rychle rostoucích měst. Nicméně v Příboře vznikají textilní továrny I. Flusse - soukenická (1883), dále A. Reisera (dnešní Lonka), S. Mandlera (dnešní Primus), R. Schnürera a továrna na kachlová kamna F. Neussera. Krize ve třicátých letech 20. století přinesla zánik některých továren, nižší počet pracovních příležitostí vedlo ke zvyšování nezaměstnanosti a bídě. Po Mnichovu v roce 1938 se i český Příbor dostal do území německých Sudet. Německým vojskem byl obsazen 10. října 1938. Do boje proti nacistickým okupantům se zapojila řada obyvatel města. Příbor byl osvobozen 6. května 1945.

Poválečná doba přinesla městu velké politicko-hospodářské změny. Rok 1948 dal vývoji zcela jiný směr. Došlo k postupnému znárodnění a vyvlastnění továren, živností a kolektivizaci zemědělství, rozpadl se tradiční systém škol. Pouze reálné gymnázium po válce opět obnovilo svou činnost. Dnes pod názvem Masarykovo gymnázium je jedinou střední školou ve městě.

Protože město Příbor patří k nejstarším v okrese Nový Jičín a nachází se zde proto celá řada historicky i umělecky cenných objektů, bylo v roce 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací .

Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pribor-mesto.cz
AKTUALIZACE: Iveta Busková (Město Příbor) org. 139, 27.03.2013 v 13:26 hodin