Homepage

Jubileum Moravského Kravařska

Před osmdesáti lety vydalo české učitelstvo politického okresu novo jičinského první český obsáhlý vlastivědný sborník Moravské Kravařsko. Kniha vyšla v Příboře v srpnu 1898 nákladem učitelstva (tisk Prokop Zapletal v Hranicích, formát 16 krát 24 cm, 370 stran, 78 vyobrazení, 2 přílohy - tabulka o výměře pozemků obcí na Moravském Kravařsku a Stáří a vývoj českých škol ve školním okrese Novojickém). Dále je tu podrobná mapa Moravského Kravařska (politického okresu Novojického) v měřítku 1 : 125 000. Dedikace: "Padesátiletému jubileu blahodárného pro národy říše panování Jeho Veličenstva a krále Františka Josefa l., jehož přízní dosáhl národ český rozvoje netušeného, ku poctě, jakož i na vděčnou paměť stoletých narozenin Otce národa Františka Palackého, jenž neúnavnou pílí a důmyslem věhlasným nejvíce k obrození národa našeho přispěl, věnuje české učitelstvo školního okresu novojického."
První část obsahuje povinný stupeň loajality, druhá, jak je patrná také z Předmluvy, "má rozhojnit lásku k milé naší domovině, ke kraji, který dal národu "Otce" Františka Palackého". V čele redakce byl Josef Mňuk, který byl správcem školy na Starém Jičíně v letech 1883 - 1889 a pak c. k. okresním dozorcem školním v Příbore. S ním se na redakci podíleli Antonín Ugwitz, učitel v Žilině u Nového Jičína a Jan Kranich, učitel měšt‘anské školy v Příboře. Je zajímavé, že ani jeden z nich nebyl rodákem z našeho kraje. Josef Mňuk se narodil ve Vostrově u Bílého Ujezda (u Dobrušky) 17. 10. 1856. Vedle svého povolání pracoval k hospodářskému povznesení našeho kraje hojnými přednáškami a 1907 byl zvolen poslancem do zemského sněmu. Zemřel 18. 4. 1910 v Brně. Antonín Ugwitz se narodil v Prostějově 31. 8. 1854. Vykonal zkoušky způsobilosti pro německé i české obecné i měšťanské školy, učil ve Valašských Kloboukách a v Moravském Krumlově. Od r. 1886 - 1900 v Žilině u Nového Jičína. Působil pak v Chropyni, Přerově a Tovačově. Zemřel 9. 2. 1907 v Praze. V Moravském Kravařsku má obsáhlou stať historickou, zpracoval místopis všech německých obcí v okrese, takže jeho literární podíl na knize je největší. Jan Kranich se narodil 24. 12. 1870 v Dolních Studénkách na severní Moravě. Učil v Trnávce, Libhošti a na měšťanské škole v Příboře, pak působil jako profesor na učitelském ústavu ve SIezské Ostravě, kde zemřel 28. 6. 1932.
V knize není nikde přímo uvedeno, jaké území zaujímá Moravské Kravařsko, respektive, které obce se k této oblasti počítají. Je to místopis politického okresu Nový Jičín na začátku tohoto století. Jedině na str. 30 v článku o polním hospodá řství a chovu dobytka se praví: "V Kravařsku v užším slova smyslu, tj. v obcích ležících v trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří města Příbor, Nový Jičín a Fulnek, chovají jen a jen čistokrevný dobytek kravařský." Šlo by tak asi o 13 obcí; Libhošť, Příbor, Skotnice, Prchalov, Sedlnice, Bartošovice, Hladké Životice, Stachovice, Fulnek, Kunwald (Kunín), Šenov, Nový Jičín, Hukovice. Dr. Josef Beck, státní návladní, který vydal v Novém Jičíně v r. 1854 knihu "Geschichte der Stadt Neutitschein (Nový Jičín) und deren Umgebung", počítá k vlastnímu Kravařsku 18 obcí: Butovice, Hukovice, Kujavy, Kunwald (Kunín), Pohořílky, Hladké Životice, Stachovice, Suchdol, Něm. Jeseník, Nový Jičín, Velké Vražno, Šenov, Žilina, Mošnov, Nelhuble, Bartošovice, Sedlnice, Mankovice a ke Kravařsku v širším smyslu ještě 9 obcí: Fulnek, Gerlachovice, Bernartice, Bludovice, Libhošť, Skorotín, Stikovec, Albrechtičky a Pustějov.
Přiložená mapa v Moravském Kravařsku má jednoznačné označení: Politický okres Novojický, Moravské Kravařsko. Popisuje se tu 73 obcí bývalého politického okresu Nový Jičín, tj. území před administrativními úpravami, které proběhly v r. 1949 a 1960. Tento politický okres měl 3 soudní okresy: Novojičínský, Příborský, Fulnecký. Jeho rozloha byla 501,85 kilometrů čtverečních.
Sborník je rozdělen na tři části. Část l. má název Povšechný přehled Moravského Kravařska, část II. Přehled dějin Moravského Kravařska a část lIl. Místopis Moravského Kravařska.
Autorem úvodního článku l. části "Poloha, hranice. Útvar povrchu. Vodstvo. Velikost" je odb. učitel Šimon Němec ze Žeravic. Učil v Mořkově, 1891 -1895 ve Štramberku, pak jako odb. učitel v Mor. Ostravě. Stať "Přírodní poměry" zpracoval Josef Úlehla, známý pedagogický spisovatel a pedagog. Narodil se v Podivíně u Břeclavi, byl ředitelem měšt‘anské školy v Kloboukách u Brna. Jeho pojednání je psáno velmi zajímavě. Velká pozornost je věnována štramberskému vápenci a zkamenělinám na Kotouči, pravěkým mořím v našem kraji, vzniku pohoří až k prvotním ním lidským stopám. Podrobně je také popsána květena. Autor vyslovuje v závěru přání, aby se učinilo vše, "čím by přirozená krása kraje našeho mohla ještě více vystoupiti a vyniknouti." Josef Mňuk, který působil na okrese od r. 1881 do r. 1903, naposledy jako okresní školní inspektor, má tu články "Podnebí. Hospodářství polní a chov dobytka. Průmysl a obchod." Píše, že plemeno hovězího dobytka zvané kravařské vzniklo křížením domácího plemene s dobytkem z alpských zemí (plemene bernského, zillertálského a symentálského). Toto kravařské plemeno také důkladně popisuje. Článek je doprovázen třemi obrázky kravařského skotu. Zajímavě je tu popsána také výroba "pohanské kaše" čili "kašařství" v Hostašovicích. (Podle článku v "Českém lidu", který napsal bývalý učitel v Hodslavicích Karel Červinka.) "Kašařství" se ojediněle v Hostašovicích provozuje dodnes. Dále jsou tu přehledné tabulky českých i německých peněžních ústavů a spolků i kontribučenských záložen. O ovocnictví a lidové písni píše Leopold Vícha. Narodil se 11. 11. 1846 v Žimrovicích u Opavy a byl v letech 1871 - 1908 nadučitelem v Kopřivnici. Zemřel 21. 11. 1921 ve Val. Meziříčí. Byl to výborný hudebník a sběratel lidových písní. Svědčí o tom i jeho článek o písních z Kravařska, který je doprovázen i ukázkami nápěvů a 30 texty lidových písní našeho kraje. Významný moravský archeolog Karel Jaroslav Maška (nar. 28. 8. 1851 v Blansku, zemřel 6. 2. 1916 v Brně), v letech 1878 - 1892 prof. německé reálky v Novém Jičíně, na základě vlastních výzkumů napsal stať Z pravěku Kravařska. Maška prokopal menší předhistorické sídliště v Blahutovicích, hledal na St. Jičíně a v okolí, ale hlavně důkladně prozkoumal Kotouč u Štramberka. Tam nalezl v jeskyni Šipce 26. 8. 1880 úlomek dolní čelisti neandertálského člověka, dítěte asi 8 - 10 letého. Tento nález vzbudil světovou pozornost a byl uznán archeology za pravý. Maškův článek je významný tím, že sděluje bezprostřední poznatky vědeckého pracovníka.
O obyvatelstvu pojednávají Josef Martiník, Josef Mňuk a Ant. Ugwitz. 31. prosince 1890 bydlelo na Novojičínsku v 9 012 domech 71 605 obyvatel : 33 458 (46,73 %) mužů a 38 147 (53,27 %) žen, 67 760 (94,63%) katolíků a 3 104 (4,33 %) evangelíků většinou augsburského vyznání, 733 (1,02%) Židů a 8 jinověrců. Podle národností zde žilo 30 560 (42,68 %) Čechů, 40 496 (56,55 %) Němců. U 497 osob nebyl jazyk uveden, ale lze předpokládat, že většina z nich byli Češi. Zbytky národního kroje se udržely jen částečně ve Veřovicích, Mořkově a Hodslavicích. Kroji i nářečí v těchto obcích je věnována pozornost.
Školství a vzdělanost v okrese popsal Jan Kranich. Zmiňuje se o bratrských českých i německých školách i o učitelských platech. V roce 1898 bylo v okrese 32 českých škol: 12 jednotřídních, 8 dvojtřídních, 5 trojtřídních, 1 čtyřtřídní, 4 pětitřídní, 2 školy měšťanské (chlapecká a dívčí v Příboře II. část knihy má název "Přehled dějin Moravského Kravařska." Autorem této části (66 stran) je učitel Antonín Ugwitz. Rozdělil ji na 7 oddílů: l. "Mor. Kravařsko od nejstarších dob až do nájezdu tatarského (1241)", II. "Mor. Kravařsko za doby německé kolonizace (1241 - 1312)", lII. "Mor. Kravařsko za pánů z Kravař (1312 - 1434)", IV. "Mor. Kravařsko od skončení válek husitských až do války třicetileté (1431 - 1618)", V. "Mor. Kravařsko za války třicetileté (1618 - 1648)", VI. "Mor. Kravařsko od míru vestfálského až do Marie Terezie (1648 - 1740)" a VIl. "Mor. Kravařsko od císařovny Marie Terezie až do naše doby (1740 - do polovice r. 1898)".
Na základě tehdejších historických spisů, které se zabývají dějinami našeho kraje, předvedl nám Ugwitz barvitý obraz minulosti Kravařska, který je i dnes ještě v mnohých podrobnostech platný. V tomto oddílu je také sympaticky popsán celkem podrobně život a práce J. A. Komenského a Františka Palackého. Je tu obrázek bratrské školy ve Fulneku, na níž Komenský učil, a otisk jeho (známé) busty i pěkná fotografie rodného domku Fr. Palackého v Hodslavicích. lIl. částí knihy je "Místopis Mor. Kravařska" rozdělený podle soudních okresů. V soudním okrese novojičínském je popsáno 19 českých a 13 německých obcí. V soudním okrese pří-borském 19 českých a 7 německých a v okrese fulneckém 15 vesměs německých obcí. Do všech obcí zaslala redakce sborníku dotazníky správám škol. Dotazníky vyplnili správcové škol, učitelé, učitelské sbory, někde za spolupráce farních úřadů i jiných osob. Na základě takto získaných poznatků byl zpracován popis obce. Sestavení místopisu všech německých obcí (35 celkem) bylo svěřeno Ant. Ugwitzovi. Ale dotazníky přišly jen z 8 obcí, takže ostatní musel zpracovat sám, jednak na základě již tištěných pramenů, jednak dotazy v těchto obcích. Proč německé učitelstvo resp. i jiní činitelé tuto činnost většinou bojkotovali, není známo. Snad působil vypjatý německý šovinismus devadesátých let 19. stol. v našem okrese. Dotazníky žádaly v podstatě odpovědi na tyto otázky: poloha obce, katastrální výměra, počet domů a obyvatelstva podle sčítání 1890 (resp. i podle sčítání dřívějších), obyvatelstvo podle náboženství a národnosti, zaměstnání obyvatelstva, jména tratí, dějiny obce, kostela, fary, školství, významné události obecní, obecní majetek, spolky, význační rodáci. U některých obcí jsou údaje rozvedeny dost podrobně, u jiných jen velmi stručně. Popis Bernartic n. O. velmi pečlivě vypracoval Alois Šitavanc, který tam učil v letech 1891 - 1898. Rovněž Hodslavice jsou velmi dobře zpracovány. Zprávu poslal MUC Jos. H. Turek za spolupůsobení katol. faráře P. Ignáta Künstlera a nadučitele evangel. školy Fr. Zobáče. Turek také nakreslil typické hodslavické dřevěné grunty (pop. čís. 66 a bok fojtovy stodoly). MUDr. Turek byl pak dlouhá léta obvodním a železničním lékařem v Hodslavicích a byl otcem spisovatele T. Svatopluka. Hostašovice popsal nadučitel Fr. Dušek, který jako nadučitel v Mořkově napsal řadu vlastivědných článků. Starý Jičín a přifařené obce pěkně vylíčili členové učit. sboru na St. Jičíně. Správcem školy byl tehdy Vladimír Pospíšil. Správce školy B. Fukala zpracoval Hůrku, spr. školy Rud. Jevický Lhotu, učitel AI. Slavík Libhošť, naduč. Fr. Kulheim Loučku, učitel Karel Perna Mořkov, správce školy Kilián Valášek Palačov, spr. školy Jul. Veronesi Petřkovice, naduč. Jan Křesťan Rybí, spr. školy Jakub Linhart Straník. Obsáhlou, velmi informativní zprávu o Štramberku podal štramberský rodák, učitel Bohuslav Blažek. Naduč. Josef Dušek a učitel AI. Šitavanc popsali Veřovice.
České obce na Příborsku popsali: Albrechtičky naduč. Fr. Hradil, Drholec naduč. Val. Sklenovský, Kateřinice uč. Fr. Štindl, Klokočov uč. AI. Klvaňa, Kopřivnici naduč. L. Vícha, Košátku spr. školy Fr. Sládek, Myší uč. Josef Pěšák, Petřvald naduč. Jan Richter, Petřvaldík uč. Lambert Grossmann. Příbor je zpracován velmi podrobně Fr. Knězkem na základě materiálu, který shromáždil příborský lékárník a pozdější starosta města Ferd. Pokorný. Trnávku popsal naduč. Lud. Hlaváč, Větřkovice naduč. Val. Sklenovský, Závěšice naduč. Josef Pavelka. (Jména obcí jsou psána tak, jak zněl tehdy jejich úřední název.) Z německých obcí dodali zprávy: Bludovice - spr. školy Vilém Friedrich, Ženklava - fará P. Jan Grussmann (rodák z Bernartic n. O., Čech) a naduč. Alois Beyer, Životice u N. Jičína - farář P. Ant. Pavlík (Čech) a nadučitel Josef Gross, Bartošovice - farář P. Jan Stumm a nadučitel Jan Blaschke, Sedlnice naduč. Karel Pastori, koop. P. Ant. Pospíšil (Čech), starosta Vincenc Kopetschke, Fulnek řed. chlap. nár. a měst‘. školy Dom. Stratil, Gručovice - spr. školy Fr. Münster, Jestřábí - spr. školy AI. Quitta.
Kniha je zakončena poděkováním korporacím i jednotlivcům za peněžní dary (celkem 335 zl.), za zapůjčení štočků a za věnování kreseb a fotografií.
Kritika přijala knihu příznivě. Známý vlastivědný pracovník Vladimír Dušek (nar. 22. 7. 1875 v Petřvaldě n. M., zemř. 18. 3. 1958 v Hostašovicích), ředitel obecné školy v Paláčově a později v Hostašovicích, vzpomněl 50. výročí Mor. Kravařska ve vlastivědném sborníku Kravařsko.3) Píše tam, že insp. Mňuk si přál, aby se knihy užívalo i při vyučování počtům, zeměpisu a dějepisu. V hodinách dějepisu při probírání všeobecných dějin je třeba vzpomenout i místních událostí z té které doby. Jak užiti knihy při vyučování zeměpisu, o tom přednesl referát na učit. schůzi 15. 4. 1899 Fr. Dušek, tehdy učitel v Hostašovicích. V. Dušek končí svou vzpomínku: "Mor. Kravařsko zůstane navždy základním cenným dílem vlastivědného bádání a autorům, kteří již patří minulosti a na něž nám zbyly světlé a milé vzpomínky, patří dík za jejich horlivou, tehdy ještě ne zvyklou a nevžitou vlastivědnou práci". Dnes, za 80 let od vydání knihy, nelze než úplně souhlasit s Duškovými slovy, neboť toto výborné dílo je skvělým dokladem vysoké úrovně pilné a pečlivé vlastivědné práce tehdejšího českého učitelstva v našem okrese.


Zdroj:Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 22, 1978
František Hanzelka
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 07.06.2007 v 11:31 hodin

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz