Osvobození Osoblahy roku 1945. [ Historie (archivní dokument) ]

Osvobozování okresu Bruntál proběhlo ve dvou fázích. Prvá je součástí Viselsko-Oderské operace Sovětské armády v údobí od ledna do března 1945. tato operace byla zahájena dříve na žádost západních spojenců, když jejich vojska se dostala v Ardenách do těžké situace a hrozila jim porážka.

Úspěch ofenzívy sovětských vojsk byl tak velký, že boje byly již začátkem února 1945 dosti hluboko na tehdejším území fašistického Německa.

K upevnění tak, velkého úspěchu musela vojska 1. ukrajinského frontu dokončit rozdrcení nepřátelských uskupení, která ohrožovala sovětské jednotky bočními údery. Jedno fašistické uskupení bylo ve Slezsku. Úkolem zničení této nepřátelské skupiny bylo pověřeno levé křídlo 1.ukrajinského frontu, který tvořily tyto jednotky :
59. armáda, které velel I.T.Korovnikov
60. armáda, s velitelem P.A.Kučirnikem
4. tanková armáda s velitelem D.D.Leljušenkem
21. armáda.
Tyto síly měly zlikvidovat nepřátelská vojska v prostoru jihozápadně od města Opole (na území PLR) a dobýt město Ratiboř (na území PLR). Pro splnění úkolu byly utvořeny dvě útočné skupiny. 4.tanková armáda společně s 21.armádou útočily ze severozápadu od Opole na jih s cílem dosáhnout v prostoru Prudniku (dříve Neustad) spojení s údernou skupinou 59. a 60. armády, které nastupovaly z prostoru jihozápadně od Opole, přitom dobývala i Ratiboř. Tento obchvatný manévr zasáhl i část Osoblažska. Sovětští historikové popisují tuto operaci v pátém dílu knihy "Dějiny Velké vlastenecké války" takto :
"Dne 15.března 1945 zahájila vojska 1.ukrajinského frontu hornoslezskou útočnou operaci. Její záměr byl takovýto : dvě uskupení vojsk zformované severozápadně a jižně od Opole měla zasadit vstřícné údery a obejít opolské nepřátelské uskupení, obklíčit a zničit je a proniknout za hranice Československa. Jedno uskupení - 21.armáda a 4. tanková armáda, 34. gardový střelecký sbor, 5. gardová armáda a 4.samostatný gardový tankový sbor mělo zničit z prostoru Grottkau na jihozápad a druhé - 59. a 60. armáda, 7.gardový mechanizovaný a 31. tankový sbor z prostoru severně od Ratiboře na západ." (Str. 134 - 135)
V těchto bojích obklíčila a pak rozdrtila sovětská vojska 4 pěší divize, část motorizované divize, několik samostatných pluků a praporů, 1 dělostřelecký pluk, 9 dělostřelecký oddílů fašistické armády. Při obkličování německých vojsk překročila sovětská armáda hranice ČSR ve dne 18 - 20 března 1945. Boje v tomto prostoru pokračovaly až do konce března 1945, kdy se linie fronty ustálila na hranici Strzelin - Nisa - Opava. Úspěch této vojenské operace byl v tom, že bylo odstraněno nebezpečí bočního úderu vojskům 1.ukrajinského frontu z tohoto prostoru a likvidován pokus fašistických vojsk vyprostit z obklíčení svou posádku ve Vratislavi. Součastně byla fašistům vyřazena z užívání železniční trať spojující německé armády "MITTE" a "SÜD".
Tato základní orientace je východiskem pro historický výzkum postupu osvobozovacích bojů. V doposud publikovaných pracích se dosti jednoznačně uvádí, že Osoblahu a okolí osvobozovala vojska 60.armády, která byla v té době součástí 1.ukrajinského frontu, stejně jako 59.armáda. Hranice frontu byla v té době na jih od Poznaně (PLR) a druhá u Moravské Ostravy (na sever od ní).
60. armáda nastupovala k útoku společně s 59.amádou z prostoru severně od Ratiboře s hlavním směrem útoku na Prudnik (Neustad) a druhý proud 6.armády se směrem na Glubczyce (Hlubčice - PLR) svým 7.gardovým motostřeleckým sborem. Proto nelze bez hlubšího prozkoumání vojenských zpráv přesně stanovit zda na Osoblažsku bojovaly jen svazy 60. armády, nebo jak uvádí Václav Peša z Brna i svazky 59.armády. Srovnání zápisu kronikáře z Osoblahy a dostupné vojenské dokumentace nabízí řešení : od Slezských Pavlovic a Studnice mohly útočit svazky 59.armády a od Matějovi a Bohušova (v té době Fulštejna) mohly útočit svazky 60.armády. Aby si čtenář mohl srovnat známé údaje k těmto událostem, cituji :
Kronika města Osoblahy : "17.březen 1945 byl pro Osoblahu rozhodující. Městem duní okované boty německých vojáků. Začala evakuace obyvatelstva do šumperského okresu a ve městě začíná panovat nepořádek a zděšení. Sovětské hlídky ojediněle pronikají k Ptačímu mlýnu. Rusové vytvářejí veliký kotel, v něm je uzavřeno na 70.000 Němců. Základní linie zůstala na čáře Pavlovice - Studnice. Kolem 19.března 1945 se podařilo asi 20.000 Němcům prorazit směrem na Rudoltice a uprchnout z obklíčení. Od 17.března byla přerušena vlaková doprava z Osoblahy do Třemešné a nejbližší přípoj byl v Krnově, takže mnoho lidí prchalo pěšky.
Noc ze 17. a 18. března byla neklidná. V okolních vesnicích hoří a z neděle na pondělí (18. - 19.března) vyhořel i první dům v Osoblaze. V neděli proniká do Osoblahy první sovětský voják telegrafista, který byl krátce nato zajat. Nad městem létají ruské bombardéry a následují první nálety. V pondělí 19.března 1945 zahajují Rusové boj. Snaží se proniknout do města nejdříve od mlýna, pak od Pavlovic a od bohušovských lesů a později znovu ve směru mezi Pavlovicemi a Studnicí. První útoky Němci odrazili, bojovali zoufale, aby se jim podařilo uniknout z kotle.
21.března 1945 se podařilo některým sovětským jednotkám proniknout do ulic, však trvalého úspěchu. V tento den hořelo celé osoblažské náměstí a zbytek německých usedlíků uprchl do klášterních sklepů. V noci z 21. na 22. března je klid. Válčení začalo opět 22.března 1945 o půl deváté. Sovětská vojska se snažila uzavřít kotel u Rudoltic a osvobodit Osoblahu a po těžkých bojích se jim podařilo proniknout do ulic města. Německá vojska ustupovala a v blízkosti Rudoltic se fronta zdržela sedm dní. 25.března 1945 se linie ustálila na západ od Osoblahy a probíhala obcemi Živoříce a Sádek, za Dívčím Hradem, Horními a Dolními Popelicemi, mezi osadami Amalín, Nový Les, Víno a Pelhřimovy."
Čestmír Amort v brožuře vydané ÚV SČSP v roce 1965 "Cesta ke svobodě" uvádí"Nezávisle na to vojska 60.armády již 21.března vstoupila na území opavského Slezska. Po těžkých bojích trvajících od 18. do 22.března 1945 byla osvobozena Osoblaha. V bojích padlo na 800 vojáků Rudé armády,. Téměř 90% budov bylo zničeno. Dne 23.března 1945 osvobodili sovětští vojáci Kaberno, následujícího dne Slezské Rudoltice, Hrozovou a Rusín a 25.března 1945 obce Víno, dolní část Nového Lesa a Pelhřimov."
Tyto údaje čerpal Č.Amort z historických dokumentů Sovětské armády, proto jsou pro nás nejvěruhodnějším popisem vývoje bojů. 30.března 1945 se fronta zastavila na linii : Živoříce, na Sádek po pravém břehu říčky Osoblahy, odtud po kopcích okolo silnice a železnice k Amálinu, západní okraj Slezských Rudoltic, okraj osady Nový Les, Víno Pelhřimovy. Zde setrvala až dozahájení Pražské operace 5.května 1945. Tak je ukončena první fáze osvobozovacích bojů na Osoblažsku.

Historická studie Vlastivědného ústavu Bruntál.
Dr. František Václavík.

UMÍSTĚNÍ

AKTUALIZACE: Leo Dedek (OS Oblík, IC Osoblažsko) org. 56, 17.01.2006 v 20:15 hodin