Homepage

MAGDALENA DOBROMILA RETTIGOVÁ

Národní buditelka, spisovatelka

* 31. 1. 1785 Všeradice u Hořovic
† 5. 8. 1845 Litomyšl

Manželka Jana Aloise Sudiprava Rettiga. Dcera vrchnostenského rady Fr. Artmanna a purkrabího na panství hraběte Šporka. Byla ze šesti dětí, sourozenci jí zemřeli jako nemluvňata. V sedmi letech jí zemřel otec a matka s dcerou se přestěhovaly do Plzně, kde Dobromila chodila do německé městské školy. V dospívajícím věku - 18 letech byla rozhodnuta stát se jeptiškou. Rodina přesídlila do Prahy. Odkázána na domácí výchovu, pomalu nabývala samostatnosti a počala projevovat zájem i o český jazyk a české knihy. Jako devatenáctiletá poznala J. A. S. Rettiga. Pod manželovým vlivem se vztah k češství prohloubil. Manžel jí vedl k českému spisování a i vhodnému působení na dívky (vaření, ruční práce, hospodaření). Jejich první rodinné místo bylo v Táboře. Po čtyřech letech přesídlili do Přelouče, kde se jí narodila dcera Jindřiška. Opět se stěhovali - do Ústí n. Orl., kde v r. 1820 napsala první kuchařskou knihu (Mladá hospodyňka). První písemné práce M. D. Rettigové byly psány v jazyce německém, asi od r. 1818 psávala již česky. Od r. 1820 působila v různých dámských spolcích již jako česká buditelka a horoucí propagátorka češství. Následovalo desetileté období pobytu v Rychnově nad Kněžnou (1824 - 1834). I zde pokračovala v literární tvorbě. Psala básně do "Dobroslava", "Včely", "Květů". Byly vydány např. Mařenčin košíček, Věneček pro dcery vlastenecké, Chudobičky, Narcisky aj. V Rychnově n. Kn. v r. 1825 dopsala Domácí kuchařku aneb pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské. Ve své činnosti byla podporována hraběnkou Kolowratovou.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Jana ŽIDOVÁ (TO 26) org. 2, 22.11.2005 v 12:22 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz