Historie Příbora v letopočtech [ Historie (archivní dokument) ]
1251
první písemný doklad o městě Příboře - listina z 12. prosince 1251 psaná markrabím Přemyslem (pozdějším králem Přemyslem Otakarem II.), ve které potvrzuje mimo jiné založení kostela hrabětem Frankem z Hückeswagenu. V této době je město nazýváno Vriburch, později Freiberg a česky Przybor
1294
v Příboře fojtství
1327
dědičné lenní fojtství vybavené značným majetkem (mastné krámy, mlýn...)
poč. 14. stol. Příbor dědičným biskupským lénem, často mění majitele
1359
příborské léno k stolnímu panství olomouckého biskupství
1389
olomouckým biskupem Mikulášem z Rýmburka uděleno právo odúmrti, právo opevniti se
1529
město hospodářsky silné, proto biskup Stanislav Thurzo znovu potvrdil stará práva a výsady, držbu městského majetku, kterého mohlo město užívat pro vlastní obecní účely. V této době město dosáhlo největší možné autonomie na biskupských statcích.
1577
město koupilo dvůr a ves Vésku, což potvrdil i olomoucký biskup Stanislav Pavlovský a propustil zmíněnou obec z lenního svazku
1615
privilegium kardinála Františka z Ditrichštejna, který zároveň upravil městský znak do současné podoby
1617
Příboru opět pronajato kardinálem Františkem Ditrichštejnem celé Hukvaldské panství i s Ostravou a dalšími vesnicemi za 9 000 zlatých ročně na 6 let
od r. 1850
Příbor součástí politického okresu Nový Jičín (z hlediska politické správy)
1855 - 1868
Příbor přechodně samostatným politickým okresem
1868
město trvale patří k politickému okresu Nový Jičín
1938 český Příbor zahrnut do sudetského území, 10. října Příbor obsazen německým vojskem
1945
6. května - osvobození Příbora sovětskými vojáky
Poválečné období velké politicko - hospodářské změny
1946
místní volby vyhrála tradičně strana lidová
1948
postupné znárodňování a vyvlastňování továren, živností a kolektivizace zemědělství
první písemný doklad o městě Příboře - listina z 12. prosince 1251 psaná markrabím Přemyslem (pozdějším králem Přemyslem Otakarem II.), ve které potvrzuje mimo jiné založení kostela hrabětem Frankem z Hückeswagenu. V této době je město nazýváno Vriburch, později Freiberg a česky Przybor
1294
v Příboře fojtství
1327
dědičné lenní fojtství vybavené značným majetkem (mastné krámy, mlýn...)
poč. 14. stol. Příbor dědičným biskupským lénem, často mění majitele
1359
příborské léno k stolnímu panství olomouckého biskupství
1389
olomouckým biskupem Mikulášem z Rýmburka uděleno právo odúmrti, právo opevniti se
1529
město hospodářsky silné, proto biskup Stanislav Thurzo znovu potvrdil stará práva a výsady, držbu městského majetku, kterého mohlo město užívat pro vlastní obecní účely. V této době město dosáhlo největší možné autonomie na biskupských statcích.
1577
město koupilo dvůr a ves Vésku, což potvrdil i olomoucký biskup Stanislav Pavlovský a propustil zmíněnou obec z lenního svazku
1615
privilegium kardinála Františka z Ditrichštejna, který zároveň upravil městský znak do současné podoby
1617
Příboru opět pronajato kardinálem Františkem Ditrichštejnem celé Hukvaldské panství i s Ostravou a dalšími vesnicemi za 9 000 zlatých ročně na 6 let
od r. 1850
Příbor součástí politického okresu Nový Jičín (z hlediska politické správy)
1855 - 1868
Příbor přechodně samostatným politickým okresem
1868
město trvale patří k politickému okresu Nový Jičín
1938 český Příbor zahrnut do sudetského území, 10. října Příbor obsazen německým vojskem
1945
6. května - osvobození Příbora sovětskými vojáky
Poválečné období velké politicko - hospodářské změny
1946
místní volby vyhrála tradičně strana lidová
1948
postupné znárodňování a vyvlastňování továren, živností a kolektivizace zemědělství
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Příbor
- Správní obvod 2: Příbor
- Správní obvod 3: Kopřivnice
- Území NUTS 4: Okres Nový Jičín
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 38 Beskydy - Valašsko
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Pavla Veselková (MIC Příbor) org. 139, 20.06.2005 v 14:26 hodin