Homepage

FRIML Josef

Josef Friml
Spolutvůrce Třebechovického betlému, sekerník, řezbář
* 16.11.1861 v Novém Hrádku
+ 28.9.1946 v č.p. 253 v části města Třebechovic, zvané Bědovice.


Josef Probošt, tvůrce Třebechovického betlému, se spřátelil s řezbářem Vilémem Krištofem a u něho snad také s Josefem Kapuciánem. Podle pamětníků byly první vyřezávané jesličky, které představil J. Probošt sousedům asi v r. 1885, překvapením pro manželku a vznikly ze spolupráce těchto tří přátel. Ohlas byl tak vřelý, že se rozhodl betlém rozšířit o další postavičky.

Proboštovým spolupracovníkem nejmilejším se stal sekerník Josef Friml, který se narodil 16.11.1861 v Novém Hrádku. Zemřel 28.9.1946 v č.p. 253 v části města Třebechovic, zvané Bědovice. Sekernictví, řemeslo dnes již zaniklé, přinášelo obživu konstruktérům důmyslných dřevěných mechanizmů do pil a mlýnů. Josef Probošt toužil, patrně po vzoru vambeřických mechanických jeslí Longina Vittiga, svůj betlém uvést do pohybu. Někdy v devadesátých letech nechal betlém vyfotografovat. Pro mnohé bude překvapením, že betlém byl postaven do pravého úhlu, tak, jak se běžně v podhůří Orlických hor betlémy v minulém století stavěly. K napřímení do dnešní délky došlo patrně z důvodu snazšího ukládání na vůz pro zamýšlené cestování a umístění dokonalejšího mechanizmu. Ten první měl údajně mnoho nedostatků, ale díky podílu Josefa Frimla byl vytvořen jedinečný systém soukolí, vaček, hřídelí a táhel, který odborníci obdivují dodnes. Probošt neváhal leccos v betlému předělat a přizpůsobit podle rad sekerníka Frimla a jistě nelitoval. K nikomu nepřilnul tak úzce, jako k němu. Složité bylo vytvořit pohyb figur tak, aby napodobovaly přirozený pohyb lidí při práci. V místech, kde figurky potřebovaly překonat větší vzdálenost, vymyslel Josef Friml soustavu dřevěných řetězců. Potvrzením dokonalé práce tvůrců je fakt, že mechanizmus s občasným zaváháním běhá i dnes, po stu letech. Když se konečně Probošt rozhodl betlém vystavit, považoval dílo za ukončené. Zřejmě i z toho důvodu se rozloučil s mistrem Kapuciánem, který dožil dvě poslední léta svého života v místním chudobinci a tam také 21. listopadu r. 1908 zemřel, bez poct, slov chvály a díků.

V roce 1906, na výstavě Zemské jednoty řemeslnické v Chrasti u Chrudimi získal Josef Probošt za vystavený betlém diplom a zlatou medaili "Práci a pokroku". Nedostavil se však očekávaný finanční zisk. Bohužel, také I. světová válka znemožnila cestování betlému po poutích a výstavách a tím také aspoň částečné navrácení vložených prostředků. Z Probošta, dříve družného člověka se stával zatrpklý, nevlídný samotář. Přicházelo stáří a ubývalo sil. Rodina neměla pro jeho umělecký záměr pochopení. On sám, ač dokázal vytrvale a důsledně pracovat téměř po celých čtyřicet let svého produktivního věku na betlému, tak zcela ztratil zájem o své hospodářství. Betlém se stal pro ostatní členy rodiny symbolem hospodářského úpadku a dluhů na Proboštově statku.

Posledních patnáct let života Probošt věnoval již jen výhradně betlému. Snažil se ještě vylepšit uspořádání jednotlivých teras a chod mechanizmu. K tomu pro zvýšení efektu býval připojen flašinet, který hrál tklivou píseň. O Vánocích r. 1925 Josef Probošt ulehl. Členové rodiny se zarmouceně dívali, jak život opouští tohoto neklidného člověka, jenž ze všech vášní, které jej provázely, měl jednu nejsilnější - betlém. V ranních hodinách dne 20. března r. 1926 řezbář Josef Probošt zemřel a náhle byly všechny bolesti i touhy umlčeny...

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.betlem.cz

Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 2, 25.01.2005 v 12:54 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz