Homepage

Historie obce Martinice

Pravěké osidlování v tomto kraji bývalo dosti řídké, podle archivních zpráv, v počátcích byl náš kraj historickým " lesem ", totiž neosídlenou krajinou . Pravidelnější kolonizace v tomto kraji začíná teprve v XII. až XIV.století, tedy v době, kdy již platí pokročilý právní řád, který začínal chránit i majetkové vlastnosti. Tento kraj však není možné posuzovat podle krajů osídlených již dříve. V té době u nás bylo hodně půdy zalesněné, a proto byly naše osady na počet usedlostí velmi malé.

Osady Martinice a Martiničky byly pravděpodobně založeny na počátku XIV. století. Při zakládání osady byli osadníci osvobozeni od panských dávek na několik roků. Toto osvobození bylo prováděno z toho důvodu, aby si osadník mohl řádně postavit domek ( v té době chatrč ), provést rozšíření vlastních polí odstraněním lesů, keřů a pod. V začátcích usedlík mimo jiné také nebyl panské roboty, ale později se pánům zavázal. Roboty v té době bývaly nepatrné pro potomky bylo stanoveno počátkem XIV. století platit s každého lánu část hřivny nebo grošů vrchnosti. Ale již od poloviny XIV. století zpravidla osadníci platily půl hřivny. Osazování vesnice se dělo právem zákupním, jak je známo ze spisů známých dějepisců a právníků. Ve starodávné vesnici příbuzenstva vlastnila nemovitý majetek bezpodílově se společným užíváním, jednotlivec tudíž nemohl být ze statku vyhnán, ovšem mohl být pro zlý skutek vypovězen. Zakládání vesnice probíhalo prostřednictvím podnikatelů zvaných " lokátoři ". Bývali to většinou šlechtičtí synové nebo rytířové. Podnikatelé na vrchnostenskou půdu přiváděli rolníky, které z počátku držely pro svou robotu po dobu než na okrsku určeném pro založení vesnice nebyl les vykácen, křoviska odstraněna vypálením či vykácením, zorána pole a vybudována stavení. V počátcích se tito podnikatelé stávali ve vesnicích či osadách rychtáři. Hospodářskou jednotkou býval lán, ze zbytků, z kterých se nedal lán utvořit celý se stávaly 3/4 lány, 1/2 lány, 1/4 lány a nebo menší celek zvaný podsedek. Nevíme ovšem zda byly v tehdejší době v osadě lány stejně velké. S archivních zpráv je však patrno že každý s těchto celků časem měnil svou velikost - jeden rostl a jiný se zmenšoval. Ke každému hospodářskému celku byla také připojena část travního porostu, který umožňoval pastvu a chov dobytka. V tehdejších poměrech bylo toto hospodářství hlavním zdrojem obživy. Sedlák zpravidla nebyl skutečným vlastníkem půdy, nýbrž pouze uživatelem, nájemcem, který nemohl být kdykoliv ze svého statku odstraněn poněvadž k němu měl dědické právo. Ze statku platil vrchnosti roční smlouvou stanovený plat " ourok " a mimo to býval zavázán konat různé služby a roboty. Přes tuto majetkovou a osobní závislost na vrchnosti se nedařilo tehdy selskému lidu špatně. Při zakládání obce či osady, a dělení půdy se vycházelo plánovitě. Ve směs osady byly stavěné vedle potoků či řek.

Naše osada v tehdejší době byla založena v místech, která dodnes nesou název na " Humnách ". Domky se stavěly tak, že byly postavené v blízkosti vedle sebe a viděly na humna. Proto se můžeme domnívat, že vesnice Martinice byla založena v místech, kde dodnes stojí domky čp. 8, 9, 10, 11, 12, a 13. Lze souditi že Martiničky, jakož to druhá osada byla založena stejným vladykou, co zakládal Martinice. První písemné zprávy o Martiničkách jsou z roku 1358. Tato osada byla postavena na severní straně Martinic. Martiničky v té době měly pouze pět domků. Všechny domky se stavěly dřevěné. Na počátku XV. století Martiničky vyhořely a dodnes tato část katastru nese jmény " Požáře ". Při stavbě nových domů čp. 64,77 občany naší obce bylo nalezeno na těchto místech v hloubce asi 150 cm množství ohořelých trámů a spáleniště. Při stavbě rodinného domku čp. 65 v roce 1954 v hloubce asi 50 cm pan Alois Ambrož vykopal nádobu s pokličkou, ve které bylo ukryto 241 pražských grošů Karel IV a 18 grošů Václav IV. Tyto peníze byly ukryty dle odborníků v době husitských válek. Celý nález je uložen v muzeu ve Velkém Meziříčí. ( Doba husitská 1419 - 1437, ražené peníze Karel IV 1348 - 1378 a peníze Václav IV byly raženy 1378 .-1419 ) Při orbě v katastru " na Kobylce "( za Švihálkovými ) bylo nalezeno kamení ze starých staveb. Pravděpodobně tu stávala část osady Martiničky. Po požáru Martiniček započala výstavba osady na nových místech. Domky byly od sebe více vzdáleny a vesnice se roztáhla směrem na Nové dvory. Dosud se tam říkává " na dolní vsi ". Podle archivních zpráv se roku 1418 obě osady spojily v jeden celek a obec nesla jméno Martinice . O tom, že Martinice dostaly jméno po Martinovi, nelze ani pochybovat, poněvadž je pravděpodobné, že zakladatel obce se jmenoval Martin. Od XIV.století se zdrobňovala některá jména, jako tomu bylo i u osady Martiničky. ( To bylo odvozeno z názvů v dávných dobách " Velké Martinice a Malé Martinice či Martiničky ". ) Není vyloučeno, že naši osadu zakládali šlechticové z Tasovského panství s nejnižším šlechtickým stupněm - vladykou. Z písemných zpráv je patrno, že část Martinic náležela Anně z Tasova, část Václavovi z Myslibořic, který byl na panství Velké Meziříčí a Radostíně. Roku 1366 Anna prodala svůj podíl Janovi z Meziříčí. Vlastivěda Třebíčská uvádí, že roku 1369 Evan z Martinic prodal Štěpánovi z Třebíče zboží v Martinicích a roku 1376 ještě k tomu les " Otvírn " s rybníkem a potokem. Jan z Meziříčí roku 1373 přenechal dědičně svůj díl Martinický, Janovi Purghartovi z Třebíče, jenž si přikoupil za 50 kop grošů, 4 a půl lánu od Buška z Myslibořic na Mostišti. Roku 1378 prodal Štěpán z Třebíče tvrz Martinice u Velkého Meziříčí se vším Oldřichovi z Ostrova. Kde však tvrz v osadě stávala není známo. Od tohoto roku obec náležela k Meziříčskému panství. Martiničky, jakož to druhá osada náležela panství Mostišťskému. Středem panství byl hrad Mostice ( Mostiště ), ke kterému patřily Mostiště, Kamenná, část Oslavice, část Rudíkova, část Pyšela, nějaký majetek v Meziříčí, osada Mrhov, Vídeň, Bory, Pavlov, Telečkov, Znetínek, Ostrov, Kněževes, Jesenov, Martiničky, část na Zbraslavě a Malín. Z roku 1376 jsou zprávy o osadě Mrhov, která dle několika různých zápisů stávala někde u Mostišť nebo Vídně, z čehož se dá usoudit, že se jedná o dnešní Nové Dvory. Samota panský dvůr ( Nové Dvory ) se však datuje až od XV.století. V období po třicetileté válce ( 1618 - 1648 ) zůstaly v obci Martěnice tři grunty pusté, osada byla vydrancována a nastala velká bída.V XVII.století mívala obec Martěnice 13 domů a majiteli byli : Novotný Václav č.21, Vavřín Ryšán č.19, Jakub Třešlík č. 11, Jiřík Vobršlík č.10, Říha Nakoukal č.4, Jan Chytka č.3, Stanislav Kubíček č.2, Šebestián Sysel č.12, Havel Matula č.24, Pavel Hedvěj č.8, Václav Malec č.13, Matěj Nemeškal č.9 a grunt Kubůj ( ten snad stával někde u č.21 ).

Podle různých záznamů mívala obec různá jména - do roku 1371 to byla osada Martynyc, později Marezeniecz, až do XV.století se můžeme dočíst o Martinicích, pak následují Martěnice až do roku 1921, kdy místopisná komise při zemské správě v Brně provedla revizi místních jmen obcí v župě Jihlavské, politický okres Velké Meziříčí. Na hejtmanství byla provedena změna jména obce z Martěnic opět na Martinice.

K Martinicím patří také osada Nové Dvory. Ty náležely k Mostišťskému panství. Od roku 1750 však již patřily panstvu z Meziříčí. Stával tu panský dvůr a deset deputátnických domků. Panský dvůr představoval středisko vrchnostenského hospodářství v němž se soustřeďovalo pěstování obilovin, krmiv i píce. Zde se především choval hovězí dobytek, ale i vepřový brav, v pozdější době se zde chovala i drůbež. ( jen v menším množství ) Při dvoře byla zřízena ovčírna pro početné stádo ovcí. Při tomto dvoře byla založena i zeleninová zahrada a působila zde i jiná odvětví, jak je vytvořil feudální velkostatek. Početnost živého či mrtvého inventáře dvora do 17.stolení není známa, ovšem je jisté, že v něm nescházel tažný, ani chovný dobytek a dokonce ani ovce. Počet dobytka a množství inventáře však bylo odvislé na velikosti dvora a na úkolech, které byly plněny v rámci statku. Není nám známa ani organizace práce na dvoře v tomto období. Nevíme jakou a kolik práce konali robotou poddaní, ani kolik a jakou práci vykonával feudální majitel vlastními námezdními silami. ( v té době byla odměna vyplácena převážně v naturáliích ) Je pravdou, že stará dvorská výroba byla určena k uspokojování domácích potřeb šlechtice a jeho služebnictva.

Nutno podotknout, že v té době přes osadu Nové Dvory vedla hlavní cesta do Křižanova.

Kolem roku 1750 míval panský dvůr celkovou výměru 470 měřic, z toho 14 měřic pastvin a 10 měřic luk a zahrad. K panskému dvoru také přináležely přilehlé rybníky.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 25.08.2004 v 13:33 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz