Homepage

Historie obce Koroužné

Jméno naší obce je odvozeno od slova kroužit. Řeka zde skutečně krouží kolem obce od severovýchodu na jihozápad. Na starém obecním razítku byl napsán název obce "Korožný", odtud se slovo přejalo na "Koroužné".

Koroužné leží v údolí řeky Svratky (Švarcavy) jižně od Bystřice nad Pernštejnem. Tato vesnice se připomíná roku 1377 u zboží Zubštejnského. Některé literatury však uvádějí už rok 1346. Roku 1384 dal markrabě Jošt hrad Pyšolec s dalšími vesnicemi, mezi nimiž bylo i Koroužné, Heraltovi. Od 15. století patří k Pernštejnu. K pernštejnskému panství patřilo Koroužné až do roku 1850. Při správních reformách byla obec začleněna do politického okresu Nové Město na Moravě a patřila tam až do roku 1949 s výjimkou let 1855-66, kdy měla politickou správu v Bystřici nad Pernštejnem. Po roce 1949 bylo Koroužné začleněno do okresu Bystřice n P. a roku 1960 bylo zařazeno do okresu Žďár nad Sázavou v Jihomoravském kraji. V roce 1980 byl ve Štěpánově n. Svr. zřízen místní národní výbor i pro správu naší obce. Od roku 1990 má obec vlastní OÚ Koroužné.

Koroužné se skládalo ze dvou částí - Horního a Dolního Koroužného. Ujaly se zde také místní názvy částí "Amerika, Bejkovna(Raduška), Orel, Samotín(Meze), Spálenec, Za vodou, Hory". V roce 1960 byly ke Koroužnému připojeny obce Švařec a Kobylnice.

Roku 1897 byla v Koroužném postavena obecní škola, která s krátkými přestávkami (kvůli nedostatku dětí) fungovala do roku 1946.

V okolí obce se těžila měděná, olověná a především stříbrná ruda. Těžba byla definitivně ukončena v roce 1773, i když nový průzkum proběhl v letech 1957-61. Jako pozůstatky starého dolování lze najít řadu obvalů a zasutou šachtu na Zemanově poli (za Korouženskou skálou) a Korouženskou štolu (dlouhou 104 m) v zátočině silnice na Horníčkově stráni.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 25.08.2004 v 12:58 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz