Zámek [ Zámek ]

Původně renesanční stavba, která je v našem kraji opravdovou vzácností. Do stylu tyrolských chat byl přestavěn až koncem 19. století. Byl vystavěn kolem roku 1590 panem Pavlem Katharynem z Katharu v těsné blízkosti pustého hradu, jehož zdiva bylo použito na výstavbu zámku. V 17. století patřil Dalečín Štěpánu Schmidtovi z Freyhofenu. Byl to evangelík, na jehož zámku v Kunštátě roku 1625 pobýval dokonce i Jan Amos Komenský. Štěpán Schmidt byl věrný císaři, proto jeho rodu nebyly statky zkonfiskovány, jako se to dělo ostatní protestantské šlechtě, on sám však musel do exilu. Intrikami ale nakonec páni z Freyhofenu o kunštátské panství, jehož součástí byl i Dalečín, přišli a získali jej hrabata Šlikové. V polovině 17.století je v Dalečíně připomínána i chmelnice. Památkou na ni je pojmenování jedné z panských luk "Na chmelníku". V pozdější době se zde vystřídala řada vlastníků. Poslední šlechtickou majitelkou byla komtesa Františka Coudenhove-Honrichs.

V roce 1919 proběhla pozemková reforma a věšinu pozemků šlechty vyvlastnil stát. Roku 1924 byly komtese Františce propuštěny ze záboru některé statky, mj. statek Dalečín, včetně zámku, zříceniny hradu a místní přádelny. Protože komtesa Františka vstoupila do rajhradského kláštera, věnovala po smrti své matky veškerý majetek ženskému řádu Kongregace těšitelek Božského srdce Ježíšova, jehož byla členkou. Klášter pomýšlel na využití dalečínského zámku jako zotavovny pro řádové sestry, které se staraly o nemocné. Jejich práce byla fyzicky, ale i psychicky natolik náročná, že po určité době služby potřebovaly odpočinek v klidném prostředí, což by jim dalečínský zámeček bezesporu poskytl.

Přišla ale válka a zámek se stal výcvikovým střediskem Hitlerjugendu. Německé chlapce, kteří byli po absolvování výcviku posíláni přímo na východní frontu, vystřídali koncem války vojáci SS. Jejich úkolem byl boj proti rozrůstajícímu se partyzánskému a odbojovému hnutí.

Po osvobození republiky se vrátil zámek zpět do vlastnictví rajhradského kláštera, ale jen na krátko, neboť počátkem 50. let byl veškerý církevní majetek převeden do užívání státu. V té době už z původního interiéru nezbylo prakticky nic, i když zámek přes svůj neokázalý zevnějšek byl dříve velmi bohatě zařízen. V inventáři dalečínského zámku z roku 1886 je jmenováno více než deset pokojů, např. Červený pokoj, Modrý pokoj pro hosty, hraběnčin salón, dva pokoje komtesy, pracovna hraběte, dvě ložnice, jídelna a další. V přízemí se nacházela kuchyně a místnosti pro služebnictvo.

Nyní je v zámečku umístěna kancelář obecního úřadu, ordinace lékaře a obecní byty. V letech 1998 až 1999 proběhla rozsáhlá rekonstrukce vnějších fasád a dřevěných balkónů. Nejbližší okolí zámku a zříceniny hradu bude postupem času upraveno tak, aby se obě významné stavby staly opravdovou perlou uprostřed obce.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.sweb.cz/dalecin