Historie města Bystřice nad Pernštejnem [ Historie (archivní dokument) ]

Jméno města se odvíjí od bystřiny, ve starých pramenech jmenované Říčka, místními obyvateli nazývané Bystřička.

Ve výhodné poloze bylo městečko založeno ve 13. století jako správní středisko kolonizovaného kraje šlechtickým rodem erbu zubří hlavy, pány z Medlova, později z Pernštejna. Za nejstarší doklad o Bystřici byla považována listina z roku 1220, později se však prokázalo, že jde o falzifikát, vytvořený místním rodákem Antonínem Bočkem, moravským historiografem v Brně. Za nejstarší písemnou zprávu tak lze považovat až padělanou listinu z let 1258 - 1298, hlásící se k roku 1238. Pravděpodobně v letech 1235 - 1238 vznikl kostel. Zasvěcení sv. Vavřinci je ve 13. století typické právě pro osady zřizované jako místní střediska.

Z několika majetkových převodů ve 14. století vyplývá, že Bystřice už opravdu byla hospodářským, správním a obchodním centrem okolních vsí pernštejnského panství. Na městečko byla povýšena před rokem 1348. V té době také přešla do majetku moravských markrabat, a proto se objevil na pečeti jejich znak. Roku 1403 uděluje Bystřici Vilém z Pernštejna právo odúmrť a svobody volného prodávání majetku movitého i nemovitého.

V roce 1458 král Ladislav potvrdil právo výročních trhů o sv. Ludmile a v roce 1477 se připomínají trhy o sv. Jiří a sv. Václavu. Od počátku 15. století až do roku 1588 patřila Bystřice de facto Pernštejnům. Za jejich vlády, zejména Viléma a Vratislava se městečko utěšeně rozvíjelo a první polovina 16. století znamená pro ně vrchol jeho slávy. Nejdůležitějším datem v dějinách města je rok 1580, kdy císař Rudolf II. povýšil Bystřici na město a udělil jí nová privilegia. Město k té příležitosti dostalo nový znak: "Znak má štít žluté či zlaté barvy, od svrchu až ke spodu štrichem modré nebo lazurové barvy na dvě pole rozdělený, v pravé polovině štítu má být vykresleno půl zubří hlavy, přes chřípě má být protažena houžev, v druhé levé polovině má být půl ptáka - orla rozkřídleného v černé barvě"; současně obdržela Bystřice i právo pečetit červeným voskem.

Po smrti Vratislava z Pernštejna město často střídalo majitele a jeho rozvoj ustal. Také třicetiletá válka citelně zasáhla. Po několikerém průchodu vojska byly, jak město tak i okolí, zpustošené.

Původně raně gotický kostel ze 13. století prošel několika přestavbami. Trojlodí a kruchty vznikly až roku 1699 a daly kostelu dnešní pozdně barokní ráz. Dvě věže v průčelí vyrostly až po demolici jediné věže v roce 1750.

Bystřice má ještě renesanční kostel sv. Trojice na hřbitově z roku 1615. Původně sloužil evangelíkům. Na Černém vršku je barokní kaple sv. Anny z roku 1749. V Bratrské ulici dříve stávala modlitebna Českých bratří. O špitálu se píše poprvé v roce 1465.

Radnici měla Bystřice od roku 1501. Budova radnice na náměstí byla v dnešní podobě vystavěna v roce 1808. Dnes v ní sídlí Městské muzeum. Na náměstí jsou památkově chráněné domy čp. 1 budova muzea, čp. 52 z roku 1756 a čp. 62 a 64.

Kašna na náměstí je z roku 1845 se sochami Cyrila a Metoděje. Nad kašnou stojí sloup Panny Marie z roku 1727 se čtyřmi patrony města - sv. Janem Nepomuckým, Vavřincem, Šebestiánem a Florianem. Na horním konci náměstí stojí pískovcový kříž s Pietou z roku 1881.

Před základní školou na Tyršově ulici je umístěna údajně nejkrásnější socha T. G. Masaryka. Zhotovil ji Vincenc Makovský.

Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením železnice do města v červnu 1905 a pak především s rozmachem uranového průmyslu v Dolní Rožínce od konce 50. let. Díky uranovému průmyslu zde vyrostla dvě velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na 8 600. Od 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko "nad Pernštejnem". V letech 1949 - 1960 byla Bystřice okresním městem, do působnosti ONV spadalo původně 93 obcí. V roce 1963 byla postavena poliklinika a v 70. Letech dostalo novou tvář náměstí s řadou nových obchodů, úřadů a institucí. V tomto trendu se zvláště výrazně pokračuje po roce 1990. V roce 1953 bylo v Bystřici otevřeno Gymnázium. Nová, moderní budova Gymnázia byla postavena v roce 1997. V roce 1953 byla otevřena i čtyřletá zemědělská technická škola s maturitou. Budova SZTŠ z roku 1961 patřila mezi nejmodernější v Evropě.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.bystricenp.cz