Historie obce Libkova Voda [ Historie (archivní dokument) ]
První písemný údaj o vesnici Libkova Voda je z roku 1352. Samotný tento údaj není datem vzniku obce jako takové. Rok založení známe bezpečně jen u 200-300 obcí, t.j. sotva u 2%.
Všechny ostatní letopočty jsou jen orientační povahy, neboť první písemná zmínka může býti vzdálená skutečné době vzniku o celá staletí. Upřesnění není možné pro nedostatečnou spolehlivost pramenů o osidlování ve středověku i novověku. Víme však, že tak zvaný újezd Želivský s celou krajinou kolem - porostlou pohraničním hvozdem - daroval král Vladislav II. roku 1144 pražským biskupům za náhradu.
Kam a jak daleko sahal na počátku 12.stol. - od Moravy pohraniční hvozd českomoravský - svědčí zakládací listina kláštera třebíčského z roku 1101.
Klášter třebíčský byl založen roku 1109 (podle Palackého). Kosmova kronika však uvádí rok založení 1101 a kostelík zde vysvětil Heřman biskup pražský v roce 1104. První opat zde byl Kuna zemřelý 25.8. 1138.
Táhl-li se pohraniční hvozd na straně moravské do hloubky nejméně 30 km od dnešních hranic (od rozvodí ještě o 12 km hlouběji), zasahoval na české straně celé pelhřimovsko, i kdyby tu snad býval užší. Ostatně i klášter Želiv vznikl uprostřed hustého lesa. Založen byl roku 1139 pro Benediktiny, z nichž první opat byl Reginhardus až do roku 1148 a pak byl odtud vypuzen i se svými bratřími.
Prvý opat premonstránský v Želivě byl Gotšalek od roku 1148. Zemřel dne 11.února 1148. Po něm následovali Otto 24.2.1184 některé listiny z té doby se chovají dodnes v Želivě. Ještě roku 1923 byla skoro celá jedna čtvrtina pelhřimovského okresu pokryta lesem. Je tedy pochopitelné, že tato hornatá a lesnatá oblast ve 12. století byla jen velmi řídce osídlena a proto byli do kraje voláni i osadníci odjinud.
Libkova Voda - jméno
Názvy menšího počtu obcí na Pelhřimovsku byly odvozeny podle vody, při které ležely a mezi nimi je i Libkova Voda.
První část jména je od osobního jména Lubek (Libek), které je doloženo již v roce 1186 a druhá podle vody (potoka), na kterém později obec ležela.
Jméno, které takto vzniklo, je doloženo v různých listinách a opět v různých podobách, často s koncovkami latinskými: Luconis siue Lybconis (1352), Libicow a Lib(i)conis aqua (1355), Luconis aqua siue Libconis (1367, 1369, 1384, 1385), de Libcouauoda (1372), Lybkowa woda (1386), z Libkovy wody, z Libkowa woda, z Libkowie wodie (1389), Luconyss Aqua siue Libkowa woda (1399), in Libkowie Wodie (1394), Libcowa woda (1415, 1417). Slovo "woda" je psáno ve většině případů jako jméno obecné s malým začátečním písmenem.
Všechny ostatní letopočty jsou jen orientační povahy, neboť první písemná zmínka může býti vzdálená skutečné době vzniku o celá staletí. Upřesnění není možné pro nedostatečnou spolehlivost pramenů o osidlování ve středověku i novověku. Víme však, že tak zvaný újezd Želivský s celou krajinou kolem - porostlou pohraničním hvozdem - daroval král Vladislav II. roku 1144 pražským biskupům za náhradu.
Kam a jak daleko sahal na počátku 12.stol. - od Moravy pohraniční hvozd českomoravský - svědčí zakládací listina kláštera třebíčského z roku 1101.
Klášter třebíčský byl založen roku 1109 (podle Palackého). Kosmova kronika však uvádí rok založení 1101 a kostelík zde vysvětil Heřman biskup pražský v roce 1104. První opat zde byl Kuna zemřelý 25.8. 1138.
Táhl-li se pohraniční hvozd na straně moravské do hloubky nejméně 30 km od dnešních hranic (od rozvodí ještě o 12 km hlouběji), zasahoval na české straně celé pelhřimovsko, i kdyby tu snad býval užší. Ostatně i klášter Želiv vznikl uprostřed hustého lesa. Založen byl roku 1139 pro Benediktiny, z nichž první opat byl Reginhardus až do roku 1148 a pak byl odtud vypuzen i se svými bratřími.
Prvý opat premonstránský v Želivě byl Gotšalek od roku 1148. Zemřel dne 11.února 1148. Po něm následovali Otto 24.2.1184 některé listiny z té doby se chovají dodnes v Želivě. Ještě roku 1923 byla skoro celá jedna čtvrtina pelhřimovského okresu pokryta lesem. Je tedy pochopitelné, že tato hornatá a lesnatá oblast ve 12. století byla jen velmi řídce osídlena a proto byli do kraje voláni i osadníci odjinud.
Libkova Voda - jméno
Názvy menšího počtu obcí na Pelhřimovsku byly odvozeny podle vody, při které ležely a mezi nimi je i Libkova Voda.
První část jména je od osobního jména Lubek (Libek), které je doloženo již v roce 1186 a druhá podle vody (potoka), na kterém později obec ležela.
Jméno, které takto vzniklo, je doloženo v různých listinách a opět v různých podobách, často s koncovkami latinskými: Luconis siue Lybconis (1352), Libicow a Lib(i)conis aqua (1355), Luconis aqua siue Libconis (1367, 1369, 1384, 1385), de Libcouauoda (1372), Lybkowa woda (1386), z Libkovy wody, z Libkowa woda, z Libkowie wodie (1389), Luconyss Aqua siue Libkowa woda (1399), in Libkowie Wodie (1394), Libcowa woda (1415, 1417). Slovo "woda" je psáno ve většině případů jako jméno obecné s malým začátečním písmenem.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Libkova Voda
- Správní obvod 2: Pelhřimov
- Správní obvod 3: Pelhřimov
- Území NUTS 4: Okres Pelhřimov
- Území NUTS 3: Kraj Vysočina
- Území NUTS 2: Jihovýchod
- Turistická oblast: 30 Vysočina
- Turistický region: Vysočina
DALŠÍ INFORMACE: http://libkovavoda.euweb.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 19.08.2004 v 12:06 hodin