Homepage

Historie obce Batelov

O přesném datu založení Batelova se lze přít. S jistotou však můžeme doložit, že se v roce 1279 objevil při jakémsi sporu v Dyjákovicích mezi svědky "Leopoldo plebano de Batelov", tedy místní kněz. Z toho usuzujeme, že osada téhož jména zde musela existovat už o pár let dříve.

Původní tvrz stávala v místech, kterému se říká "Na Vůbci". Další část obce, s pozdější druhou vodní tvrzí, byla tam, kde dnes stojí zámek. Od 15. století se její součástí stalo i židovské ghetto. Nelze nevzpomenout "stříbrných" časů, kdy se v okolí doloval tento vzácný kov. Při bedlivém pozorování krajiny najdeme ještě dnes pozůstatky po důlních činnostech.

Majitelé městečka se střídali velmi často. Po Pacovských nastoupili páni z Prostého. Husitské bouře se našeho místa vážněji nedotkly. V roce 1427 však sem přišel do exilu přítel Mistra Jana Husa Petr z Mladeňovic po svém vypovězení z Prahy. Ani rod Radkoviců se v Batelově dlouho nezdržel. Po nich nastoupili Čížovští z Čížova. K jejich dobrým činům patřila také péče o zabezpečení studií chudého chlapce. Ten vešel do dějin jako Samuel Alectorius Batelovský. Třicetiletá válka poznamenala Batelovsko stejně jako většinu našeho území: co neponičili Švédové, to dokončili při návratu císařští. Jejich vzájemný boj připomíná památník u Křesovců. Mnozí měšťané a řemeslníci, mezi nimi i soukeníci, uprchli před švédským vojskem z Jihlavy. Posléze se v Batelově usadili a založili zde soukenický cech.

Po bitvě na Bílé hoře koupil naše panství starý český rod Weyttmillerů, z něhož pocházel královský kronikář Beneš Krabice. Po dvousetletém působení evangelické církve odešel v roce 1623 jeden z posledních jejích farářů. Pak zde působili už jen římskokatoličtí duchovní. Hynek Ladislav z Weyttmille byl dobrým hospodářem. Přestavěl vodní tvrz na zámek a v roce 1635 povýčil Batelov na městys, přestavěl hamr, spravedlivě řešil spory mezi farou a osadníky. Dále sem přišli Odkolkové z Újezdce, šlechta ne zrovna nejbohatší, spíše naopak. Od roku 1662 povolil císař Leopold Batelovu druhý "jarmark" na den svaté Barbory. Naše vrchnost v té době úřadovala stále česky. Roku 1722 došlo ke sňatku mladé, sotva dvacetileté Marie Kateřiny Odkolkovny se starým, neurvalým rytířem Zahrádkou z Eulenfelsu na Pavlově. Zde se snoubilo mládí a krása s majetkem. Jejich životy skončily neslavně s kriminální dohrou.

V roce 1735 koupil batelovské panství Jan Krištof Burkhardt de Klee. Úmrtí devíti z jedenácti dětí možná Jan Kryštof chápal jako boží poselství, "na usmířenou" zahájil v roce 1755 stavbu rozsáhlé kostelní budovy (viz nápis na klenbě kostela). Rovněž dal vykácet les Oboru a takto získanou půdu prodal poddaným ke stavbě domků, nechal postavit nový ovčín v Medličkách. Vydal také radní pořádek pro obec, v němž vymezuje kompetence jednotlivým jejím představitelům a staral se o její rozkvět. Po jeho smrti se mihlo dějinami Batelova jméno hraběte Šporka. Ten měl o panství zájem, ale posléze z obchodu sešlo. Přesně 1. června 1806 nastoupili na zdejší panství poslední feudálové - Blankensteinové. Byť byli augspurkského vyznání, dostavěli kostel a stali se jeho dobrými mecenáši: přikoupili zvony, nechali instalovat varhany atd.

Z dalších zajímavyých střípků oněch let jmenujme například návštěvu Karla Havlíčka, který zde navštěvuje svou tetu, hospodyni faráře J. Slavíka. V osmdesátých letech dala vystavit hraběnka stromořadí kaštanů na městečku, hrabě zakládá opatrovnu pro děti. V té době již několikrát za denně projíždí Batelovem vlak. Dostavníky tudy jezdí do Telče a do Jihlavy. Hasiči zde zakládají svůj spolek s panem hrabětem jako starostou. Jak také jinak: spolek potřeboval peníze a hrabě lakomý nebyl...

Do této doby zde rolníci stále zachovávají své tradiční postupy, stále se zde používá trojstranný osevní postup. Avšak v roce 1898 se zde objevují již první žací a secí stroje, už od konce osmdesátých let 19 století vlastnil velkostatek parní mlátičku. Z papírny se stala továrna na škrob, stavěl se družstevní lihovar. Podnikatelé Novotnovi a Navrátilovi koupili bývalý hamr, přestavěli ho na textilní továrnu a svými fezy se proslavili široko daleko.

Slibný hospodářský a společenský rozvoj přerušila první světová válka. Batelovsko zaplatilo krvavou daň v podobě více než 125-ti zmařených životů. Krátce poté následovala 2. světová válka té se svými obětmi. Po osvobození se Batelovští pustili do díla. Rozběhla se výstavba rodinných domků, postavila se nová škola, nový stánek kultury, hasičská zbrojnice, veřejné osvětlení, zdravotnické středisko, mateřská škola a zejména plynofikace.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 18.08.2004 v 10:14 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz