Homepage

Historie obce Lípa

Osídlení našeho okolí lze přibližně určit do XIII. století. Osídlení v tomto prostoru se odvíjelo od průchodu hustým pralesem z Čech na Moravu. Zvláště významná byla stezka zvaná "na Haber" neboli "Haberská", která vedla od Čáslavského hradu přes Habry k mělčině na Sázavě, k Jihlavě a dále do zemí podunajských.

V prvé polovině XIII. století téměř na celém úseku Vysočiny byla objevena bohatá ložiska stříbrné rudy. V našem těsném sousedství v místě dodnes zvaném "U kostelíka" připomíná se již v roce 1278 hornický kostelík, kolem něho hřbitov a hornická osada.

Nejstarší písemná zpráva o naší obci je uvedena v Brodském archivu z roku 1351 pod jménem "Schonlinden" (krásné lípy), pak dále z roku 1353, 1380 a 1383. Název vesnice lze odvodit od množství lip, které tvořily celé úseky lesů. Jméno prošlo změnami a konečný úřední název z roku 1854 je Lípa.

Vesnice patřila panství Lipnickému, které roku 1436 koupil Mikuláš Trčka z Lípy od Kateřiny z Wartenberku.

Podle studia starých katastrálních map je možno s určitostí uvést, jak vyhlížela výstavba obce a rozdělení půdy v obci koncem XV. století. Náves téměř čtvercová, uprostřed silné prameny dobré pitné vody, které napájely rybník návesní a po spádu další.

V roce 1496 založil Jan Lipský z Lípy tři dvorce: poplužní dvorec v Lípě, Lesní dvorec u Dobrohostova a Hamerní dvorec - dnešní osada Malá Lípa.

První písemný doklad se jmény lidí žijících v Lípě vyhotovil vrchnostenský úředník panství Lipnického Johann Lang dne 2. dubna roku 1651 pod názvem "Seznam poddaných ve vsi Lippý". Druhým je výpis z Archivu země české v Praze z berní ruly kraje Čáslavského ze dne 2. března 1654 pro obec Lípu.

V letech 1773-1776 bylo provedeno očíslování domů jako příprava k zavedení nové evidence půdy. Ve výpisu z hlavní knihy Josefského katastru z 10. srpna 1788 se můžeme dočíst, kdo byl držitelem gruntů a popisných čísel ve vesnici Lípa, která v té době náležela panství Střítežskému. Celkem bylo v obci 36 čísel popisných. Chalupy postavené uvnitř vesnice vznikaly drobením selských gruntů.

Státní bankrot v roce 1811, vyvazovací poplatky po zrušení roboty, mnohde nehospodárnost a požár skoro celé vesnice v roce 1875, to všechno měnilo tvářnost pozemkové držby ve vsi během tří čtvrtí století k nepoznání. Největší a nejlepší část půdy prodejem i změnami byla připojována ke Krausově statku, zbytky přebírali bezzemci a domkáři.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.lipa.hbnet.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 17.08.2004 v 13:28 hodin

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz