Homepage

Historie města Veselí nad Lužnicí

Dnešní město Veselí nad Lužnicí vzniklo sloučením původních měst Veselí a Mezimostí 1.1.1943, a to do dvou komunit oddělených jen tokem řeky Lužnice. Proto také obě města prožívala dějinné zvraty v zásadě stejné.

Původní osídlení na soutoku řek Lužnice a Nežárky je dokumentováno archeologickými nálezy až z doby mladší kamenné. Po osídlení Kelty a později Markomany v 5.-7. století, osidlují prostor slovanské kmeny, jak dokazuje pohřebiště a pozůstatky sídliště v Klobasné u Zlukova.

Podél obou řek vedly odedávna obchodní cesty a jejich spojení dalo vzniknout tržní osadě. Kdy Veselí jako tržní osada vzniklo nelze doložit i když obchodní cesta z dob římských po pravém břehu Lužnice je prokázána nálezy římských mincí.

Asi v devátém století byla zde zbudována tvrz na místě zvaném "talíř", pahorku obepínaném příkopy. Tvrz byla původně součástí pásu stejných objektů na jižním okraji tehdy slavníkovského panství. V 15. století se již nepřipomíná.

Nejstarší připomínka o Veselí je v dokumentu z roku 1259, kterým Vok z Rožmberka předává, spolu s právem dosazovat kněze v kostele ve Veselí, klášteru ve Vyšším Brodě ves Ponědraž. Fara, později povýšená na děkanství, zajišťuje církevní služby a potřeby širokému okolí dodnes. V tomto dokumentu je uveden název osady Wessele. Tento název, jak uvádí historici vznikl na křižovatkách cest v řadě případů v Čechách, kde se setkávali, nocovali a veselili se dopravci a zřejmě proto vznikl i název Veselí (v roce 1608 je ve Veselí 11 šenkovních domů). Roku 1302 se Veselí stává za krále Václava II. královským majetkem. Město bylo již na takové ekonomické úrovni, že císař i král Karel IV je v roce 1362 povyšuje na královské komorní město s rozsáhlými privilegii jako mělo město Budějovice, včetně práva várečného, mýtného, a dalších. Tato privilegia byla ve stejném rozsahu potvrzována dalšími majiteli města (Švamberkové, Schwarzenberkové) včetně zápisů do zemských desk, a to do roku 1852, kdy se Veselí stává okresním městem.

Město se od svého vzniku stává stále důležitější křižovatkou dopravních spojů. Přes město vedla původní římská cesta na sever, později zvaná Vitorazská nebo Rakouská, potom z Prahy přes Veselí a Budějovice na Linec Linecká, na Jindřichův Hradec a Vídeň Norimberskovíděňská na Moravu a Slovensko. Po těchto trasách byla realizována poštovní služba. Kurýrní a poštovní služby příležitostné jsou přes Veselí dokládány v letech 1562-1613, v 17. století je toto spojení již pravidelné. Ve Veselí vzniká pošta - soukromé zařízení - tehdy dokonce dědičná. V roce 1775 je veselská pošta jednou ze čtyř přestupních poštovních stanic v Čechách. Další byly jen v Chebu, Plzni a Hradci Králové.

Uvedené dopravní a poštovní trasy byly postupně doplněny železnicí. Spoj Praha-Vídeň roku 1871, do Budějovic a dále roku 1874 na Jindřichův Hradec a Moravu roku 1888. Stanice postavená na původním katastru Mezimostí byla důležitou železniční křižovatkou s výtopněmi a odborem pro udržování dráhy. Město jako křižovatka dopravy, pošty, ale také jako středisko regionů, zajišťovalo nejen potřeby dopravců po stránce odpočinku a stravy, ale i eventuelní opravy dopravních prostředků a samozřejmě také obchodní a řemeslné práce i pro okolí. To bylo umožněno privilegii města i podporou vlastníků panství, a proto byla do města soustředěna řemeslnická výroba a obchodní činnost. Jako příklad lze uvést, že podle soupisu obyvatelstva v roce 1651 každý šestý obyvatel starší nad 20 roků pracoval v řemesle. Povinnost zúčastnit se trhů ve Veselí pro okolní obce byla dána například Řádem o živnostech městských vydaným Vilémem z Rožmberka.

Koncem 19. a začátkem 20. století úměrně výhodné poloze a dalším výhodám vznikla ve městě řada družstev a průmyslových podniků jako družstvo umělecké výroby (nyní Blata), Sodovkárna, Legiostavba (nyní Jihotvar), Mlýn (nyní Vesco).

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.veseli.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 17.08.2004 v 08:32 hodin

Copyright 2000-2020 © ViditelnyMacek.cz