PANOVNÍCI NA TĚŠÍNSKU [ Historie (archivní dokument) ]

Samostatné těšínské knížectví se traduje od jeho vzniku v r. 1290 po smrti Vladislava Opolského z rodu hornoslezských Piastů, rozdělením čtyřem synům na samostatná knížectví: Opolské, Bytomské s Kozelkem, Ratibořické a Těšínské s Osvětimskem. Prvním těšínským knížetem se stal nejstarší Vladislavův syn Měško I.

Piastovský rod:
1290 - 1316 Měšek I
1316 - 1358 Kazimír I
1358 - 1409 Přemysl I
1409 - 1431 Boleslav I
1431 - 1442 Eufemie - Ofka (vdova po Boleslavu I), společně se svými syny - Václav, Vladislav, Boleslav II. a Přemysl II.
1442 - 1452 společně Boleslav II. a Přemysl II.
1452 - 1477 Přemysl II.
1477 - 1528 Kazimír II.
1528 - 1579 Václav III. Adam (do r. 1540 pod poručnictvím Jana z Pernštejna). V letech 1563 - 1571 společně se synem Bedřichem (Frydrichem) Kazimírem.
1579 - 1617 Adam Václav (do r. 1595 pod poručnictvím své matky Kateřiny Sidonie Forgačové)
1617 - 1625 Bedřich Vilém
1625 - 1653 Alžběta Lukrécie

Po smrti poslední Piastovny Alžběty Lukrécie v r. 1653 vymřeli těšínští Piastovci jak po meči, tak po přeslici, a knížectví se stalo jako odumřelé léno české koruny majetkem českého krále, jímž tehdy byl císař Ferdinand III. Habsburský (1637 - 1657), který knížectví udělil svému synovi Ferdinandu IV.

Habsburský rod:
1653 - 1654 Ferdinand IV. (český král)
1654 - 1657 Ferdinand III. (český král)
1657 - 1705 Leopold I. (český král)
1705 - 1711 Josef I. (český král)
1711 - 1722 Karel VI. (český král, otec Marie Terezie)

Od r. 1653 drželi Habsburkové resp. rod Habsbursko-Lotrinský Těšínsko v majetku až do r. 1918. Hospodářsky spravovala tyto majetky tzv. komorní statky (lesní komplexy, doly, hutě, velkostatky) Těšínská komora, která byla v r. 1654 vtělena do rámce tzv. královské české komory ve Vratislavi (Wroclaw). Komorní statky v knížectví byly spravovány prostřednictvím regentů (správců).
V r. 1722 odloučil těšínské komorní statky od vratislavské královské české komory Karel VI. a udělil je Leopoldu Lotrinskému.

Lotrinský rod:
1722 - 1731 Leopold Lotrinský
1731 - 1765 František Štěpán (manžel Marie Terezie)
1765 - 1766 Josef II. (český král)

Těšínské komorní statky koupila Marie Terezie r. 1765 od svého syna Josefa II., který zdědil Těšínsko po smrti svého otce. Marie Terezie r. 1766 darovala Těšínské knížectví jako věno své dceři Marii Kristině, která se provdala za arcivévodu Alberta Saského (nazývaný Saskotěšínský).
Albert pozvedl hospodářství a řemeslnictví na Těšínsku. Zavedl nové racionální lesní hospodářství, do Těšína na levém břehu Olzy za mostem (Sachsenberg - Saská kupa) se usazovali řemeslníci ze Saska. Po velkém požáru Těšína v r. 1789 poskytli Albert a Kristina městu pohotově velkou pomoc. R. 1798 umírá Marie Kristina a Albert se ujímá vlády sám až do své smrti r. 1822. Jelikož manželé byli bezdětní, zdědil "komorní statky" i s knížecím titulem jejich synovec arcivévoda Karel Habsburk.

Saský rod:
1766 - 1798 Marie Kristina (dcera Marie Terezie)
1798 - 1822 Albert Saský (manžel Marie Kristiny)

Habsbursko-Lotrinský rod:
1822 - 1847 Karel (arcivévoda)
1847 - 1896 Albrecht (arcivévoda)
1896 - 1918 Bedřich (polní maršál)

Jak arcivévoda Albrecht, tak Bedřich (Fridrych), prosluli jako velcí germanizátoři Těšínska. Za první světové války (1914 - 1918) byl Bedřich náčelníkem rakouského generálního štábu, který sídlil v Těšíně.
Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v r. 1918 se vedly spory o těšínské území a jeho přidělení k Polsku nebo k Československu. Definitivní rozhodnutí padlo na konferenci imperialistických mocností Dohody dne 28. 7. 1920.

UMÍSTĚNÍ

AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 18.05.2004 v 12:52 hodin