Homepage

Městský znak Českého Těšína

Znak Těšína, historického sídla těšínských knížat, se vyvinul z obrazu městské pečeti, známé sice až z otisku z roku 1406, avšak užívané nepochybně již ve století předcházejícím. Srozumitelná symbolika vyjadřuje zděnými věžemi s otevřenou branou opevněné město, případně knížecí hrad, blíže specifikované vodním tokem v jeho úpatí - řekou Olzou a vznášející se orlice v modrém poli - také jednoznačně určuje tinktury městského znaku, takže určitou variabilitu je možno pozorovat pouze v případě věží a brány, zobrazovaných někdy ve zlatém provedení, jindy ve stříbrném, a řeky Olzy, zaměňované také omylem za zelený trávník či trojvrší. V uvedené podobě přetrval těšínský městský znak staletí a dočkal se i roku 1920, kdy se začíná psát nová kapitola nejen v dějinách města, ale také v jeho heraldické symbolice.

Již necelý rok po rozhodnutí o rozdělení města mezi Polsko a Republiku československou se dostává otázka městského znaku na pořad jednání. Zatímco o legitimnosti převzetí původního znaku, stejně jako názvu, nebylo v případě polské části města, tvořené celým jeho historickým jádrem, pochybností, v české části byla situace složitější. Ta totiž sestávala pouze z bývalých předměstí kolem železničního nádraží a vlastní obec zde bylo třeba teprve konstituovat a nově definovat. V případě městského znaku bylo možno vytvořit a začít užívat zcela novou symboliku nebo se přihlásit ke znaku historickému a snažit se i na české straně zachovat v tomto směru určitou kontinuitu, reprezentující ovšem také svým způsobem pretence na území celého města. Přes lehce předvídatelnou negativní odezvu z polské strany se správní komise Českého Těšína rozhodla pro druhou variantu. Ve své plenární schůzi 7. června 1921 schválily české i německé strany jednohlasně žádost vládě republiky, aby byl Českému Těšínu přiznán statut města a "aby byly městu ponechány městské barvy (červená žlutá, modrá) a znak býv. města Těšína". Navíc německé strany požadovaly změnu názvu města na Těšín Československý s německým ekvivalentem Teschen Tschechoslowakei. Výpis z usnesení byl spolu s vyobrazením navrhovaného městského znaku zaslán 13. října 1921 Ministerstvu vnitra v Praze k rozhodnutí. Tak bylo zahájeno jednání o stanovení českotěšínského městského znaku, které se pak protáhlo na celých šest let.

Ministerstvo vnitra reagovalo na žádost až 20. září 1922, a to obsáhlým stanoviskem zpracovaným, jako obvykle v těchto záležitostech, archivem ministerstva vnitra. Městská obec byla vyzvána, aby svou žádost doplnila o popis znaku a přepracovala jeho původní grafický návrh, který byl označen za "heraldicky nepřípustný", neboť nerespektoval elementární zásady znakové tvorby. Ty byly také ve stanovisku podrobně rozvedeny spolu s přehledem údajů o historickém znaku Těšína ve starších vlastivědných a heraldických publikacích. Je pozoruhodné, že vůbec nebyla zvažována možnost vytvoření znaku zcela nového. Nově ustavená Městská rada Českého Těšína vyhověla žádosti ministerstva vnitra teprve o dva roky později, navíc nedostatečným způsobem.

Dne 13. května 1924 vyslala totiž do Prahy čtyřčlennou deputaci, která v archivu ministerstva vnitra předložila dva sádrové otisky městských pečetí a popis městského znaku opsaný ze známého heraldického kompendia Saurmova. Současně deputace požádala archiv, aby sám provedl příslušnou heraldickou rešerši a zpracoval vyobrazení znaku Českého Těšína. Tuto ústní žádost pak potvrdila městská rada ještě písemně 5. září 1924.

Archiv se ve svém definitivním stanovení podoby českotěšínského městského znaku opřel o městem dodané sádrové odlitky pečetí. Rozhodující byla zvláště větší městská pečeť z roku 1655, která se stala vzorem pro nový návrh. Jeho barevné provedení svěřil archiv svému osvědčenému spolupracovníkovi, akad. malíři Antonínu Morávkovi. Ten sice dílo odevzdal již 25. října 1924, avšak vyřízení se protáhlo o další dva roky, neboť jak vyplývá ze sdělení z 18. května 1925, archiv musel soustředit všechny své síly na práci pro reparační komisi v Paříži. Další rok pak trvalo 14. oddělení ministerstva vnitra, než 16. dubna 1926 obvyklým prostřednictvím zemské správy politické v Opavě a okresní správy politické v Českém Těšíně vyrozumělo českotěšínskou městskou radu o výsledku šetření svého archivu. Součástí tohoto přípisu byl navrhovaný heraldický popis znaku a Morávkova kresba. Městské zastupitelstvo se mělo vyjádřit, zda si přeje konečné schválení znaku v uvedené podobě, případně sdělit své připomínky. Na základě jeho jednohlasného usnesení ze dne 7. května 1926 požádala pak 18. května 1926 městská rada o schválení znaku, tak jak byl archivem ministerstva vnitra zpracován, a to "v době co možná nejkratší". Vyskytla se sice připomínka, že těšínská orlice byla v období vlády knížete Kazimíra II. (1477-1528) korunována, avšak zástupci obce na jejím doplnění do městského znaku netrvali. Zdálo by se, že již nic nebránilo definitivnímu vyřízení celé záležitosti, avšak uplynulo ještě mnoho vody v řece Olze, než se Český Těšín dočkal schválení své městské symboliky. Během úředního vyřizování formou postupného zasílání od nižší správní instance k vyšší a naopak se totiž ztratily některé přílohy již objemného spisu, které se pak více než rok hledaly.

A tak teprve 1. srpna 1927 povolilo ministerstvo vnitra pod čj. 28.708/1927-14 na základě § 10 odst. 2 zákona č. 252/1920 Sb. ze dne 30.3.1920 užívání městského znaku Českého Těšína v následující podobě: "Na modrém štítě stříbrný hrad se dvěma kulatými věžemi o červených, špičatých střechách; v cimbuří hradní zdi obě věže spojující otevřená brána se zlatým hřebenem; mezi věžemi nade zdí vznáší se zlatá orlice těšínského knížectví; pod hradem voda řeky Olzy". Současně byly schváleny městské barvy, odpovídající tinkturám městského znaku, v pořadí červená - zlatá (žlutá) - modrá.

V této podobě je znak Českého Těšína užíván doposud. Pro svou shodu se znakem polského Cieszyna zůstal trvalým symbolickým pojítkem politicky a administrativně rozděleného města.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Znak a prapor
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 17.05.2004 v 12:29 hodin

Copyright 2000-2019 © ViditelnyMacek.cz