Řád německých rytířů [ Historie (archivní dokument) ]
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů byl založen v roce 1190 v Palestině. Karlovu Studánku získal po konfiskaci spojené s porážkou českých stavů na Bílé Hoře v roce 1620.
V historii Karlovy Studánky sehrávala důležitou roli osada s vysokými pecemi na tavení železa, založená roku 1703 velmistrem Řádu německých rytířů Ludvíkem, na jehož počest byla pojmenována blízká sousední obec Ludvíkov. Po založení lázní v roce 1785 a výstavbě prvních dřevěných budov koncem 18.století si zájem a příliv pacientů v 19. století vyžádal výstavbu zděných léčebných domů.
V roce 1803 bylo toto léčebné místo přejmenováno na počest velmistra Řádu, habsburského arcivévody Karla Ludvíka (který byl vnukem Marie Terezie a přemožitelem Napoleona u Aspern) z Hinenwieder na Karlsbrunn,dnešní Karlovu Studánku. V 19. století se Řád staral o vybudování dalších lázeňských objektů.
( viz přiložené kresby, malby, fotodokumentace a přehled jednotlivých objektů ).
Výstavba pokračovala i v období před první světovou válkou. Za první světové války byl provoz lázní značně omezen, mnoho léčebných domů obsadila armáda. Ale už v roce 1920 se tu léčilo 1000 pacientů.
Rok 1938 znamenal zábor pohraničí a Karlova Studánka připadla do Sudet s vyvlastněním řádového majetku. Provoz lázní převzala na krátkou dobu soukromá německá společnost, později celé lázně zabrala německá armáda.
Řád německých rytířů byl založen v roce 1190 v Palestině. Karlovu Studánku získal po konfiskaci spojené s porážkou českých stavů na Bílé Hoře v roce 1620.
V historii Karlovy Studánky sehrávala důležitou roli osada s vysokými pecemi na tavení železa, založená roku 1703 velmistrem Řádu německých rytířů Ludvíkem, na jehož počest byla pojmenována blízká sousední obec Ludvíkov. Po založení lázní v roce 1785 a výstavbě prvních dřevěných budov koncem 18.století si zájem a příliv pacientů v 19. století vyžádal výstavbu zděných léčebných domů.
V roce 1803 bylo toto léčebné místo přejmenováno na počest velmistra Řádu, habsburského arcivévody Karla Ludvíka (který byl vnukem Marie Terezie a přemožitelem Napoleona u Aspern) z Hinenwieder na Karlsbrunn,dnešní Karlovu Studánku. V 19. století se Řád staral o vybudování dalších lázeňských objektů.
( viz přiložené kresby, malby, fotodokumentace a přehled jednotlivých objektů ).
Výstavba pokračovala i v období před první světovou válkou. Za první světové války byl provoz lázní značně omezen, mnoho léčebných domů obsadila armáda. Ale už v roce 1920 se tu léčilo 1000 pacientů.
Rok 1938 znamenal zábor pohraničí a Karlova Studánka připadla do Sudet s vyvlastněním řádového majetku. Provoz lázní převzala na krátkou dobu soukromá německá společnost, později celé lázně zabrala německá armáda.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Karlova Studánka
- Správní obvod 2: Vrbno pod Pradědem
- Správní obvod 3: Bruntál
- Území NUTS 4: Okres Bruntál
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 43 Jeseníky
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
DALŠÍ INFORMACE: http://www.K.Studanka.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 02.04.2004 v 09:06 hodin