Vzpomínky na květen 1945

V tyto dny, my pamětníci a účastníci těchto pohnutých událostí, se v mysli vracíme zpět do oněch časů. Vzpomínáme s úctou na všechny, kteří ať už jako příslušníci našeho zahraničního či domácího odboje za II. sv. války v boji za svobodu položili své životy nebo se toho boje zúčastnili. Vzhledem k tomu, že historie našeho odboje proti okupantům je příliš rozsáhlá, zaměřím se jen na první týden v měsíci květnu 1945.


1. 5. 1945 jako v první v českých zemích vypuklo povstání v Přerově. Impuls k němu dala partyzánská skupina Vladimíra Tolstého, Volodi Sedycha a Josefa Doláka spolu s Františkem Odstrčilíkem z Dobrčic. Na nákladním autě s ostatními partyzány vyrazili k Přerovu. Vmísili se mezi ustupující kolonu maďarských vojáků, způsobili zmatek a postupně se jim podařilo je odzbrojit. Když dorazili do Přerova, okamžitě rozdali ukořistěné zbraně mezi obyvatele a zapojili se do přestřelek mezi železničáři a německými vojáky na přerovském nádraží. Velitel nacistické místní posádky počal vyjednávat s vedením vzbouřenců o kapitulaci, ale tajně vysílačkou přivolal pomoc z okolních německých posádek, Olomouce, Holešova a Hranic. Těm se nakonec podařilo povstání potlačit. Kolem 19 hod. měli nacisté situaci již pevně v rukou a počali se zatýkáním vzbouřenců. Z nich 25 vybraných mužů bylo na druhý den ráno na vojenském cvičišti Lazy u Olomouce bez soudu zastřeleno.


Dne 2. 5. opustila posádka holešovských kasáren Schupo pod vedením mjr. Josefa Hübnera naše město (spolupracovník TVCO) a na jeho příkaz řidič Hans Kocher zastřelil npor. SS Bussela, mnohonásobného vraha českých vlastenců a jeho mrtvolu předal partyzánskému štábu i s ukořistěným autem.


V noci z 3. na 4. května se partyzáni z brigády J. Žižky zúčastnili povstání ve Vsetíně. Za pomoci československých vojáků za 4. brigády, kteří tam dorazili z Javorníků, zvítězili. Když na místo dospěl celý armádní sbor generála Karla Klapálka, se po krátkém odpočinku rozdělil na dvě části. 1. brigáda pod jeho velením postupovala Liptálským údolím na Vizovice a Fryšták. 3. brigáda generála Španiela se vydala na Hošťálkovou a Tesák, kde se utábořila. V nočních hodinách však unavení vojáci odrazili nenadálý útok nacistické kolony ustupující od Rajnochovic. Padlo zde 14 Čechoslováků, nacisté měli značné ztráty. Dne 6. 5. naši vojáci pak v ranních hodinách osvobodili Bystřici pod Hostýnem.


Zatím hlavní síly partyzánské brigády dne 4. 5. 45 spolu s Rumuny a Sověty osvobodily Zlín, kam dorazily od Fryštácké přehrady. V sobotu dne 5. 5. 1945 partyzáni z oddílu npor. Feodora Zimina z bunkru Lukoveček soustavně napadali podél lesa ustupující německé kolony a způsobili jim těžké ztráty.


V důsledku toho byla dne 6. 5. tato silnice již volná a nic nebránilo v postupu čsl. vojákům na Holešov, kam dorazili směrem od Přílep a Martinic kolem 9.30 hod. Velitel armádního Sboru generál K. Klapálek si vybral za své stanoviště městskou radnici. Byl před ní uvítán svými bývalými žáky z vojenské akademie v Hranicích npor. Oskarem Sejbalem a velitelem TVCO por. let. Janem Rolkem, kteří se mu dali k dispozici. Dostal jsem rozkaz, abych dodal depeši veliteli 3. brigády generálu Španielovi, který měl být podle předchozích plánů již v Bystřici p/H. Tentokrát jsem měl pro tuto cestu od F. Stavěníčka motocykl. Rychle jsem projížděl uzemím nikoho, snad proto mne nezasáhla střelba nepřítele, který držel ještě návrší na severovýchod podél silnice od Bystřice.


Těsně před ní na pravé straně hořela Impregna. Samotné město bylo už plné Čechoslováků. Depeši jsem doručil do štábu. Generál Španiel po seznámení s jejím obsahem vyslal džíp s dvěma svými důstojníky do Holešova. Došlo k dohodě, na základě které vojáci pod generálem Klapálkem vyrazili na Hulín, kam už dorazily rumunské jednotky od jimi osvobozené Kroměříže. Čechoslováci se pak obrátili na Břest, kde však narazili na tuhý odpor nacistických jednotek, které jim chtěli zabránit v postupu na Přerov. Zatím do Holešova dorazili příslušníci generála Španiela, který na druhý den pak osvobodili Rymice a všechny obce v jejich okolí. Po dosažení Přerova se celý čsl. armádní sbor spojil a postupoval dál na západ ku Praze. Válka však pro ně skončila po bojích u Klenovic na Hané 8. května 1945.


Pro posádky dvou aut čsl. spojařů se stal tragickým dnem 6. 5. 45, kdy se v posledních hodinách vydali doplnit naše vojáky, kteří obsadili Količín. Omylem minuli odbočku na Všetuly a vjeli přímo do léčky Němců, kteří měli vybudovaná obranná postavení v Rymicích. Ti je boční palbou z remízu ještě před obcí rozstříleli. Ty, co jevili ještě známky života dorazili bodly, pažbami a polními lopatkami.

Tak téměř na prahu svobody zahynuli někteří z osvoboditelů našeho města. Jména těchto hrdinů jsou vysekána do pomníku v Rymicích.


Miroslav Neumann

Typ záznamu: Historie (archivní dokument)

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 18.02.2004 v 22:14 hodin